Bohové (2014)

Kdo nemá odva­hu krá­čet vpřed, ten se nikdy nikam nedo­sta­ne… Na tom­to živo­to­pis­ném fil­mu o věhlas­ném (ale asi i poně­kud kon­tro­verz­ním) pol­ském kar­di­o­chi­rur­go­vi Religovi je zají­ma­vé už jen to, jak popi­su­je všech­ny ty porod­ní boles­ti vzni­ku kar­di­o­chi­rur­gic­ké kli­ni­ky v hor­nic­kém měs­tě Zabrzehu v éře tota­lit­ní­ho Polska. Nebýt Religovi zarpu­ti­lost a hou­žev­na­tost, kli­ni­ka by za daných okol­nos­tí asi nikdy nevznik­la. Na dru­hou stra­nu však film neza­krý­vá i někte­ré cha­rak­te­ro­vé vady dotyč­né­ho, zejmé­na pokud jde o nedo­sta­tek poko­ry při­jmout nejen úspěch ale i pro­hru. Sledujeme tak situ­a­ce, kdy je Religa (i díky chlas­tu, kte­ré­mu se oddá­vá po počá­teč­ních neú­spě­ších při transplan­ta­cích srd­ce) zce­la na dně. Tenhle nečer­no­bí­lí pohled je urči­tě vel­mi uži­teč­ný. Co mi mož­ná tro­chu vadi­lo, byla spous­ta ciga­re­to­vé­ho dýmu nad ope­rač­ním sto­lem. Jako by všich­ni kar­di­o­chi­rur­go­vé v Polsku muse­li být váš­ni­vý­mi kuřá­ky… Jinak po vizu­ál­ní strán­ce maxi­mál­ní spo­ko­je­nost (viz auten­ti­ci­ta nemoc­nič­ní­ho pro­stře­dí při ope­ra­cích spo­je­ná s detail­ní­mi zábě­ry na samot­né ope­ra­ce). To samé pla­tí pro poměr­ně chytla­vou (a efekt­ní) hud­bu.