Můj soused zabiják 2 – preview

OBSAH FILMU:

Bývalý nájemný zabiják Jimmy „Tulipán“ Tudeski (Bruce Willis) si užívá poklidného života v Mexiku, navenek nekonečně daleko od své předchozí rušné existence. Domáckému lenošení, vylepšování svého kulinářského umění i manželce Jill (Amanda Peet) se ovšem může bez obav věnovat jen díky svému kamarádovi, zubaři Nicholasi „Ozovi“ Oseranskymu (Matthew Perry). Ten totiž před čtyřmi lety zařídil, aby byl Jimmy oficiálně prohlášen za mrtvého díky falešným otiskům zubů. Právě Oz se však ukáže být časovanou bombou, která hrozí rozmetat na kusy Jimmyho dosavadní poklidný život. Jednoho dne se totiž objeví u Jimmyho dveří, aby mu řekl, že jeho manželku Cynthii (Natasha Henstridge) unesla mafie, s níž měli kamarádi konflikt před pár lety v Chicagu. Mafiánský boss Laszlo Gogolak (Kevin Pollak) Jimmymu nezapomněl, že připravil o život jeho syna Janniho.

Jimmy nechce zprvu mít s kamarádovými problémy nic společného, brzy však pochopí, že si mafiáni chtějí definitivně vyřídit účty i s ním. Jimmy „Tulipán“, zabiják na odpočinku, naštěstí neztratil nic ze svých mimořádných schopností a jeho reflexy zabijáka vyvažují komickou ztřeštěnost neohrabaného Oze…

 

Pokračování divácky úspěšné kriminální komedie Můj soused zabiják (The Whole Nine Yards, režie Jonathan Lynne, 2000) je dílem zkušeného režiséra Howarda Deutche (Báječná chvíle – Some Kind od Wonderful, 1987, Kšefty s tátou – Gething Even with Dad, 1994, Článek 99 – Article 99, 1991). Podle scénáře Mitchella Kapnera (který se vedle prvního Mého souseda zabijáka podílel např. jako scenárista a producent i na snímku Romeo musí zemřít – Romeo Must Die, 2000) a George Galloa film vznikl ve spolupráci produkčních společností Nine Yards Two Productions, Cheyenne Enterprises, Franchise Pictures a Nine Yards Productions.

Kameramanem byl Neil Roach a hlavních rolí se – stejně jako v prvním filmu – vedle superhvězdného Bruce Willise (série Smrtonosná past – Die Hard, Poslední skaut – The Last Boy Scout, 1991, Pulp Fiction – historky z podsvětí – Pulp Fiction, 1994, Dvanáct opic – Twelve Monkeys, 1995, Šestý smysl – The Sixth Sense, 1999, Hartova válka – Hart‘s War, 2002) – opět ujali Matthew Perry (seriál Přátelé, filmy Jen blázni spěchají – Fools Run In,1997, Tři do tanga – Three to Tango, 1999), Amanda Peet (Igby – Igby Goes Down, 2002), Kevin Pollak (Avalon, 1990, Pár správných chlapů – A Few Good Men, 1992, Obvyklí podezřelí – The Usual Suspects, 1995, Casino, 1995, 3000 mil na útěku – 3000 Miles to Graceland, 2001) a Natasha Henstridge (Mutant – Species, 1995, Nahoru, dolů – Bounce, 2000, Duchové Marsu – John Carpenter‘s Ghosts of Mars, 2001).

 

O tom, že by Můj soused zabiják mohl mít pokračování, se podle představitele Oze, Matthewa Perryho, začalo mluvit už během interview, které herci vedli s novináři, když propagovali první film. Než však došlo k realizaci tohoto nápadu, uplynulo několik let, během nichž si každý z hereckých protagonistů připsal na své konto další filmy. Když se Bruce Willis, Matthew Perry, Amanda Peet, Kevin Pollak a Natasha Henstridge znovu sešli na place, aby se vrátili ke svým postavám a vyprávěli jejich nové příhody, znamenalo to pro ně něco jako setkání s dávnými dobrými známými. Zřejmě nejvíc to zapůsobilo na Amandu Peet, které role Jill v roce 2000 přinesla nominaci na Blockbuster Entertainment Award a ovlivnila i skutečnost, že v témže roce získala i Young Hollywood Award. Matthew Perry a Bruce Willis dostali zcela zvláštní příležitost stvořit – Perry po Chandlerovi Bingovi ze seriálu Přátelé a Willis po bláznivé komedii Hudson Hawk (1991) – další ze svých „kuřecích“ postav.

Pro herce bylo rozhodující, že se scénáře druhého dílu opět ujal osvědčený Mitchell Kapner, který si k práci přibral i neméně zkušeného George Galloa. Ten má jako scenárista na svém kontě takové hity, jako ceněnou krimikomedii s Robertem De Nirem a Charlesem Grodinem Půlnoční běh (Midnight Run, 1988) nebo jiný komediálně odlehčený kriminální film, který se dočkal úspěšného druhého dílu – Mizerové (Bad Boys, 1995). Pro Galloa bylo přitom novinkou rozvíjet klasický příběh o dvojici nerozlučných parťáků, kteří se od sebe liší snad ve všem na světě, s přihlédnutím ke konkrétním hereckým představitelům. Scenáristé vycházeli z toho, že situace je tentokrát přesně obrácená, než byla na začátku minulého dílu: zatímco v původním filmu hrál Bruce Willis zkušeného, aktivního zločince a Matthew Perry obyčejného zubaře, který je proti své vůli zatažen do souboje s mafií, Willisův Jimmy tentokrát žije obyčejný rodinný život a po ničem netouží víc než po klidu. A je to právě kdysi tak naivní a ustrašený Oz, který teď Jimmyho nutí, aby zahodil všechno, čeho tak pracně dosáhl.

Bláznivá výchozí situace, v níž se oba hrdinové ocitají, přilákala do projektu i Howarda Deutche, který na režisérské židličce nahradil původního režiséra, Jonathana Lynnea. Tvůrce, který má na svém kontě řadu divácky úspěšných snímků různých žánrů, ale kriminální komedie počítá ke svým specialitám, samozřejmě přesvědčila i možnost pracovat se špičkovou hereckou sestavou v čele s hvězdným Brucem Willisem. Deutch se nemusel bát, že ho ostatní nevezmou mezi sebe a že zůstane mimo partu, která se zformovala při natáčení prvního Mého souseda zabijáka. Pomohlo mu to, že patří k fanouškům minulého filmu a že mu tedy nedalo velkou práci osvěžit si hlavní charaktery a začít rozvíjet vztahy, které hrdinové navázali v minulém příběhu. Podobnou práci považuje za náročnou, ale zajímavou a velmi vděčnou – pokud se ovšem výsledek podaří. A Můj soused zabiják 2 je důkazem, že na takové husarské kousky je Deutch tím pravým režisérem. Velkým přínosem bylo i to, že podobnou situaci už zažil při natáčení komedie Dej si pohov, kámoši 2 (Grumpier Old Men, 1995), kde stejně bezproblémově zapadl do týmu, v jehož čele stály takové herecké hvězdy, jako byl Jack Lemmon a Walter Matthau.

Jako „autor druhých dílů“ se Deutch těmto klasickým hvězdám zdál natolik vhodný že mu vzápětí nabídly i režii svého dalšího společného filmu, Správné dvojky (Neil Simon‘s Odd Couple II, 1998). Deutch ani v Můj soused zabiják 2 nezapřel, že si během své kariéry vytvořil cit pro herecký timing a improvizaci. Spolupracoval s takovými herci, jako je Eric Stoltz a Lea Thompson (která se v roce 1989 stala jeho manželkou a s níž má dvě dcery) ve filmu Báječná chvíle (Some Kind od Wonderful, 1987), Ted Danson v komedii Kšefty s tátou (Gething Even with Dad, 1994), Kiefer Sutherland ve filmu Článek 99 (Article 99, 1991) či Keanu Reeves a Gene Hackman ve snímku Náhradníci (The Replacements, 2000).

Deutch připomíná, že by zůstal osamocený, kdyby se mu nedostalo podpory nejen od hereckých představitelů, ale i od producentů Allana Kaufmana, Arnolda Rifkina, Elieho Samahy a Davida Willise. Po natáčení dokonce prohlásil, že by se za takových podmínek klidně pustil do třetího dílu – museli by v něm ovšem zase hrát herci, kteří mu při natáčení poskytli vedle profesionální podpory i vstřícně přátelskou atmosféru, v níž se daří improvizaci.

Především Bruce Willis nezůstal nic dlužen své pověsti herce, který dokáže sebe i své spoluhráče během natáčení pobavit – a také spolehlivě vyvést z míry. Tentokrát si zřejmě nejvíc užil Matthew Perry: při natáčení scény, kdy Oz vyruší Jimmyho v posteli, byl Willis pod pokrývkou nahý – což pro Perryho představovalo skutečný šok… Pro Natashu Henstridge bylo zase občas obtížné udržet krok s mužskými spoluhráči, kteří někdy začali bujaře improvizovat bez ohledu na to, co bylo napsáno ve scénáři. Henstridge se nepovažuje za herečku, která by se v takové situaci cítila přirozeně a bezpečně, nakonec však situaci – často především díky zkušenému Kevinu Pollakovi – zvládla na výbornou. Na režisérovi Howardu Deutchovi v takových okamžicích zůstala jen povinnost hlídat, aby se herci příliš nevzdálili od původního zadání a zůstali věrni svým charakterům.

 

Během práce na Mém sousedu zabijákovi 2 se osvědčil i vysoce profesionální filmařský štáb. Režisér Howard Deutch se opíral především o úzkou spolupráci s kameramanem Neilem Roachem, který se ve své profesi prosadil už na počátku 70. let a s Deutchem spolupracoval už na televizním filmu Gleason (2002). Společně nyní dokončují i snímek The Beginning of Wisdom, v němž si hlavní roli opět zahrál Matthew Perry. Také střihač Seth Flaum se s Deutchem už několikrát sešel: společně pracovali na televizním seriálu Povídky z krypty (Tales from the Crypt), Náhradnících (The Replacements, 2000), Dej si pohov, kámoši 2 (Grumpier Old Men, 1995) a televizním snímku Gleason (2002).

Kostýmní výtvarník Rudy Dillon také není ve své profesi žádným nováčkem: pracoval už třeba na komedii Příběh z L.A. (L.A. Story, 1991), dobrodružném snímku Ruby Cairo (1993) či adaptaci Vonnegutova románu Snídaně šampiónů (Breakfest of Champions, 1999). S režisérem Deutchem spolupracoval už na filmu Článek 99 (Article 99) stejně jako Virginia L. Raldolph. Tato zkušená výtvarnice ve svém oboru začínala prací na hororu Olivera Stonea Ruka (The Hand, 1981) a podílela se třeba i na divácky velmi úspěšných filmech Jerry Maguire (1996) nebo Na pokraji slávy (Almost Famous, 2000).

Hudba k filmu je dílem Johna Debneyho, který má na svém kontě více než 90 televizních projektů a celovečerních filmů. Jeho práci známe ze seriálů Star Trek: Nová generace (1987), Star Trek: Hluboký vesmír 9 (1993) či Ponorka SeaQuest (1993, cena Emmy). V jeho filmografii však najdeme i akční Náhlou smrt (Sudden Death, 1995), hororový Relic (The Relic, 1997), komedie Lhář, lhář (Liar Liar, 1997) a Božský Bruce (Bruce Almighty, 2003) s Jimem Carreym, romantické Deník princezny (The Princess Diaries, 2001) nebo Deutchovy komediální Náhradníky (The Replacements, 2000). Naposledy jsme Debneyho hudbu slyšeli v kontroverzním pašijovém projektu Mela Gibsona Umučení Krista (The Passion of the Christ, 2004).

 

Natáčení filmu probíhalo v nizozemském Amsterodamu, v Los Angeles a v kalifonském Oceano Dunes State Vehicular Recreation Area. Právě tam však došlo k tragické nehodě, které se bohužel nevyhýbají ani komediím. Na sklonku října 2002 během natáčení tragicky zahynul jeden z kaskadérů, který zmizel při seskoku nad Tichým oceánem. Helikoptéry, lodě a motorové čluny marně hledaly parašutistu, který pro potřeby filmové akce vyskočil z letadla letícího 4.200 metrů vysoko poblíž kalifornské pláže Pismo Beach.

 

 

HERCI A TVŮRCI

 

Bruce Willis (Jimmy)

Od svých dvou let vyrůstal v New Jersey, kde se jeho otec usadil se svou německou ženou. V 16 letech, když se rodiče rozvedli, opustil domov a pracoval příležitostně jako automechanik, pumpař a bezpečnostní technik v atomové elektrárně. Krátce hrál na foukací harmoniku ve skupině Loose Goose. Herectví se začal věnovat během studií na Montclair State College. Po malé roli zločince v seriálu Miami Vice (1984) dostal šanci, která z něj udělala skutečnou televizní hvězdu. Roku 1985 zazářil coby soukromý detektiv David Addison v televizním filmu Moonlighting a později ve stejnojmenném seriálu po boku Cybill Shepherd. Tato role mu v roce1987 vynesla cenu Emmy. Před filmovou kamerou debutoval v roce 1987 hlavní rolí finančního úředníka Waltera Davise, jemuž zkazí slibnou kariéru půvabná žena (Kim Basinger), v situační komedii Schůzka naslepo (Blind Date, režie Blake Edwards). Skutečnou hvězdu z něho však učinila role newyorského policisty Johna McClanea, který je nešťastnou shodou okolností přinucen bojovat v jednom losangeleském mrakodrapu se skupinou teroristů, v akčním thrilleru Smrtonosná past (Die Hard, 1988, režie John McTiernan). Po velkém úspěchu se k této roli vrátil ještě ve dvou pokračováních – Smrtonosná past 2 (Die Hard 2, 1990, režie Renny Harlin) a Smrtonosná past 3 (Die Hard: With a Vengeance, 1995, režie John McTiernan). V roce 1991 si zahrál pod režijní taktovkou Michaela Lehmanna v dobrodružnou komedii (dle vlastního námětu) Hudson Hawk, kde mu partnerkou byla Andie MacDowell. Další úspěchy slavil v akčním thrilleru Poslední skaut (The Last Boy Scout, 1991, režie Tony Scott), černé komedii Smrt jí sluší (Death Becomes Her, 1992, režie Robert Zemeckis), kde si zahrál s Meryl Streep a Goldie Hawn. V roce 1994 ho Quentin Tarantino obsadil do role stárnoucího boxera Butche v dnes už kultovní černé kriminální komedii Pulp Fiction: Historky z podsvětí (Pulp Fiction). Ztvárnil nejrůznější role v mnoha dalších filmech, např. ve sci-fi thrilleru Dvanáct opic (Twelve Monkeys, 1995, režie Terry Gilliam), akční sci-fi Pátý element (The Fifth Element, 1997, režie Luc Besson), akčním thrilleru Šakal (The Jackal, 1997, režie Michael Caton-Jones), akční sci-fi Armageddon (1998, režie Michael Bay), válečném dramatu Hartova válka (Hart’s War, 2002, režie Gregory Hoblit), akčním thrilleru Slzy slunce (Tears of the Sun, 2003, režie Antoine Fuqua). Dvakrát též úspěšně spolupracoval s režisérem M. Night Shyamalanem – poprvé v mrazivém hororu Šestý smysl (The Sixth Sense, 1999) a podruhé v roce 2000 v thrilleru Vyvolený (Unbreakable), kde mu byl protivníkem Samuel L. Jackson. V letošním roce bychom ho měli vidět v akčním filmu Hostage (režie Paul McGuigan) a na příští rok plánuje čtvrté pokračování Smrtonosné pasti.

 

Matthew Perry (Oz)

Narodil se 19. srpna 1969 ve Williamstownu v Massatchusetts. Rodiče se rozvedli brzy po jeho narození a dětství prožil s matkou v Ottawě v Kanadě. Jako teenager hrál závodně tenis, ale vždy toužil po herecké kariéře. V patnácti letech se přestěhoval k otci do Los Angeles. Po skončení studií získal roli v sitcomu Druhá šance (Second Chance, 1987). Následovaly vedlejší role např. Sydney (1990), Home Free (1993) nebo Beverly Hills 90210. Zároveň pracoval jako číšník v restauracích, kde od jedné kolegyně získal telefon na režiséra Williama Richtera, který mu svěřil malou roli po boku Rivera Phoenixe ve filmu A Night in the Life of Jimmy Readon (1988). V roce 1993 se pustil do psaní vlastního komediálního seriálu s názvem Maxwell’s House. Obrovský průlom přišel v roce 1994, kdy Perry získal roli Chandlera Binga v seriálu Přátelé. Ze všech hlavních představitelů se přes noc staly hvězdy. Díky tomu se i Perrymu začali hrnout nabídky na celovečerní filmy. V roce 1997 si zahrál se Salmou Hayek v romantické komedii Jen blázni spěchají (Fools Rush In, režie A. Tennant) a o dva roky později s Neve Campbell v komedii Tři do tanga (Three to Tango, režie D. Santostefano). V roce 2000 přišel obrovský úspěch s rolí neurotického zubaře Oze v komedii Můj soused zabiják (The Whole Nine Yards, režie J. Lynn), kde byl rovnocenným partnerem Bruce Willise. V další romantické komedii Sloužit Sáře (Serving Sara, režie R. Hudlin, 2002) si zahrál po boku Elizabeth Hurley. V letošním roce hraje opět pod režijní taktovkou Howarda Deutche, a to ve filmu The Beginning of Wisdom.

 

 

Natasha Henstridge (Cynthia)

Narodila se v kanadském Springdale (1974) a ještě jako nedospělá vyrazila do Paříže zkusit štěstí jako modelka. Dosáhla velkých úspěchů – objevila se na obálce Cosmopolitanu a později si zahrála v reklamách společností jako Oil of Olaz nebo Old Spice. Když v roce 1995 potřeboval režisér Roger Donaldson pro titulní roli svého úspěšného sci-fi Mutant (Species) neobyčejně přitažlivou ženu, volba padla právě na ní. V následujícím roce se do ní v akčním thrilleru Maximální riziko (Maximum Risk, režie R. Lam) zamilovala dvojčata v podání Jeana-Claudea Van Damma. V její filmografii najdeme další sci-fi snímky, např. Mutant 2 (Species II, režie P. Medak, 1988), Duchové Marsu (Ghosts of Mars, režie J. Carpenter, 2001), ale Henstridge nemá v úmyslu nechat se zaškatulkovat. Její repertoár tak obsahuje akční Nejlepší způsob, jak zemřít (A Better Way to Die, 2000), Zločin je extrémní sport (Riders, režie G. Pirés, 2002), drama Nahoru, dolů (Bounce, režie D. Roos, 2000), kde byl jejím filmovým partnerem Ben Affleck nebo komedie Kevin ze severu (Kevin of the North, režie B. Spiers, 2001) a Můj soused zabiják (The Whole Nine Yards, režie J. Lynn, 2000).

 

Howard Deutch (režie)

Rodák z New Yorku měl se světem showbyznysu kontakt už od dětství: jeho otec Murray Deutch totiž byl dlouholetým prezidentem a hudebním vydavatelem u United Artists Records. Když Howard vystudoval, pracoval téměř deset let v různých funkcích u filmu (hlavně při výrobě reklamních trailerů a videosnímků). Režírovat začal na divadle. Příležitost vyzkoušet si filmovou režii mu nabídl producent John Hughes, podle jehož scénářů Deutch režíroval dva snímky o citových problémech středoškolské mládeže Pretty in Pink (1986) a Báječná chvíle (Some Kind of Wonderful, 1987). Natočil prázdninovou komedii Báječná dovolená (The Great Outdoors , 1988) s Danem Aykroydem. Natočil dvě epizody hororového seriálu Příběhy z krypty (Tales from the Crypt, 1989) a podílel se i na seriálech Melrose Place (1992), Caroline in the City (1995) a nejnověji na Watching Ellie (2002). Na svém kontě má jako režisér komedii Článek 99 (Article 99, 1992) s Rayem Liottou a Kieferem Sutherlandem, rodinnou veselohru Kšefty s tátou (Getting Even with Dad, 1994) s Macaulayem Culkinem a Tedem Dansonem, dvojici komedií s Jackem Lemmonem a Walterem Matthauem Dej si pohov, kámoši 2 (Grumpier Old Men, 1995) a Správná dvojka (Neil Simon’s The Odd Couple II, 1998), komedii Náhradníci (The Replacements, 2000) s Genem Hackmanem a Keanu Reevesem a televizní snímek Gleason (2002). Letos má mít premiéru jeho nový film The Beginning of Wisdom, kde hlavní roli opět svěřil Matthewu Perrymu. V roce 2002 produkoval svůj film Electric.

Od roku 1989 je manželem herečky Ley Thompson, s níž má dvě děti a která hrála v jeho filmu Článek 99. Objevil se v manželčině televizním portrétu Intimate Portrait: Lea Thompson (1998).

---