Neobvyklá nabídka láme ledy: Nic ve zlým - komedie s Jennifer Lawrence

Ve chví­li, kdy Maddie (Jennifer Lawrence) hro­zí ztrá­ta rod­né­ho domu, nara­zí na láka­vou pra­cov­ní nabíd­ku: boha­tí úzkost­ní rodi­če (Matthew Broderick, Laura Benanti) hle­da­jí něko­ho, kdo by se „dal dohro­ma­dy“ s jejich deva­te­nác­ti­le­tým synem Percym (Andrew Barth Feldman), než začne stu­do­vat na vyso­ké. Maddie však ke své­mu pře­kva­pe­ní brzy zjis­tí, že u podi­ví­na Percyho není nic jis­té....

Díky séri­ím X-Men a Hunger Games dosta­teč­ně pro­sla­ve­ná, díky dra­ma­tu Terapie lás­kou již ve 22 letech drži­tel­kou Oscara, díky své­mu cas­tingu čas­to zařa­zo­va­ná mezi nej­lep­ší hereč­ky své gene­ra­ce. Jennifer Lawrence je zná­mou hereč­kou již del­ší dobu, minu­lý rok zvlád­la výraz­ně zapů­so­bit díky dal­ší­mu sil­né­mu výko­nu v dra­ma­tu Mosty, po K zemi hleď! Adama McKaye ovšem její plno­krev­ná kome­di­ál­ní úlo­ha. Nic ve zlým je dru­hou kome­dií reži­sé­ra a sce­náris­ty Geneho Stupnitskyho po sním­ku Hodní hoši. V něm zvlá­dl Stupnitsky pra­co­vat s poměr­ně ori­gi­nál­ním kon­cep­tem a ve finá­le dodat zábav­nou kome­dii, kte­rá kro­mě funkč­ních vti­pů i gagů před­ved­la i posel­ství o síle přá­tel­ství a dospí­vá­ní tří hlav­ních dět­ských hrdi­nů. Bylo tak najed­nou snad­né oče­ká­vat dal­ší film Stupnitskyho a potě­ší, že se mu více­mé­ně daří krá­čet ve sto­pách své­ho režij­ní­ho debu­tu.

Nic ve zlým po vzo­ru Hodných hochů čas­to sází na vul­gár­ní humor, kdy při­drz­lá hlav­ní hrdin­ka s kra­pet pro­říz­nu­tou pusou Jennifer Lawrence sedí na tělo. Samotná záplet­ka o neob­vyk­lém inze­rá­tu s neob­vyklou nabíd­kou zní poměr­ně ori­gi­nál­ně, trai­ler poté může evo­ko­vat, že se krá­čí ve sto­pách star­ších tee­nage vir­gin kome­dií jaký­mi jsou prv­ní Prci, prci, prcič­ky nebo Sexbomba od ved­le. A násled­ně se u výsled­ku jenom můžou poma­lu začít vysky­to­vat pozi­ti­va a zápo­ry. Zápletka už na samot­ném papí­ře může znít při­ta­že­ná za vla­sy,  všech­ny jed­not­li­vé vti­py roz­hod­ně nemu­sí mít ten pra­vý úči­nek, výsle­dek přes­to zvlá­dá potě­šit. Ve finá­le se totiž pořád ser­ví­ru­je vlast­ně dost sym­pa­tic­ká neko­rekt­ní kome­die, kte­rá má dost zábav­ných momen­tů a pře­de­vším nut­ně nesto­jí pou­ze na vul­ga­ri­tách a půvab­nos­ti Jennifer Lawrence, kte­ré její cha­rak­ter sku­teč­ně sedí na tělo.

Obal v pod­sta­tě láká na nemož­nou misi, kte­rá tkví pře­de­vším v tom, aby tu jeden pří­liš intro­vert­ní a pří­liš spe­ci­fic­ký nad­chá­ze­jí­cí vyso­ko­ško­lák při­šel o svou bez­peč­nou zónu i panic­tví, hlav­ní hrdin­ka se při zdán­li­vě sobec­ké moti­va­ci může zdát v prů­bě­hu času více­mé­ně nesym­pa­tic­ká. Jenomže prá­vě tepr­ve dochá­zí k poměr­ně sym­pa­tic­ké­mu vývo­ji vzta­hu dvou hlav­ních postav, kon­tras­tům mezi vyš­ší a niž­ší tří­dou, úva­ze nad tím, že Maddie potře­bu­je ze své kom­fort­ní zóny vyjít více než­li Percy a vlast­ně šikov­ně vysta­vě­né záplet­ce, kte­rá i po mož­ná kra­pet kře­čo­vi­tém star­tu zvlá­dá v závě­ru pře­ci jen vykouz­lit úsměv na tvá­ři. Stupnitsky se spo­lusce­náris­tou Johnem Phillipsem si tak zvlá­da­jí s poměr­ně zábav­ným kon­cep­tem více­mé­ně vyhrát a po Hodných hoších dodal opět fajn svě­ží kome­dií, kte­rá se zvlá­dá i cel­kem pěk­ně pře­klo­pit do váž­něj­ších vod. A uká­zat, že Lawrence si svůj sta­tus jed­né z nej­ši­kov­něj­ších here­ček své gene­ra­ce pořád zaslou­ží.

Castingovým úlov­kem je ostat­ně i Andrew Barth Feldman, kte­ré­mu se intro­vert­ní chla­pec věří dosta­teč­ně snad­no, výraz­něj­ší posta­vy jinak více­mé­ně chy­bí a čas­to půso­bí pou­ze jako posta­vy, kte­ré jsou dopl­ně­né k dvě­ma plno­krev­ným ústřed­ním posta­vám. Platí to tak bohu­žel napří­klad i rodi­čích Percyho v podá­ní Matthew Brodericka a Laury Benanti, klí­čo­vým fak­tem ovšem zůstá­vá fakt, že mezi sebou mají Lawrence i Feldman dost uvě­ři­tel­né che­mie, aby podiv­ný vývoj jejich vzta­hu nadá­le stál za vidě­ní. I když se tu poté neser­ví­ru­je žád­né psy­cho­lo­gic­ké dra­ma, koke­to­vá­ní s váž­ný­mi téma­ty ve finá­le zvlá­dá fun­go­vat, i když mož­ná men­ší sna­ha o sati­ric­ké rýpá­ní do vyko­řis­ťo­vá­ní chudých boha­tý­mi není ve finá­le nej­sil­něj­ší. Přesto potě­ší schop­ný­mi pře­cho­dy do váž­né polo­hy i tím, že je vzrůs­ta­jí­cí dile­ma Maddie uvě­ři­tel­né a k zpo­čát­ku opo­vr­že­ní­hod­né posta­vě se ve finá­le snad­no vybu­du­je něja­ký most.

I přes fakt, že se tu pořád dle oče­ká­vá­ní s obtíž­něj­ší­mi téma­ty pra­cu­je  na odleh­če­nou notu, nikdy se tu ve finá­le nevy­vo­lá­vá pocit povrch­nos­ti, chví­le­mi se navíc daří ale­spoň kra­pet jít pro­ti oče­ká­vá­ným klišé. Některé vti­py jsou někdy mož­ná až pří­liš za hra­nou, i díky fak­tu, že se na to jde kra­pet jinak a chví­le­mi sku­teč­ně pro­ti oče­ká­vá­ním, zvlá­dá Nic ve zlým mile pře­kva­pit a při­po­me­nout prá­vě ty při­drz­lé kome­die, kte­ré jsou u někte­rých dnes kul­tov­ní zále­ži­tos­tí. Takové ambi­ce nej­spíš pře­ci jen Nic ve zlým nemá, přes­to jde v pod­sta­tě o ide­ál­ní let­ní kome­dii, kte­rá nut­ně nemu­sí těžit jenom z osca­ro­vé hereč­ky v hlav­ní roli.

Gene Stupnitsky zvlá­dl u Hodných hochů pří­jem­ně pře­kva­pit, to se mu ve finá­le i sym­pa­tic­ky daří i u Nic ve zlým. Tato kome­die se sice úpl­ně nevy­hne zaje­tým vodám  a fórům, kte­ré se míjí účin­ky, i díky herec­ké­mu talen­tu Jennifer Lawrence se ovšem daří schop­ně pře­ska­ko­vat mezi odleh­če­něj­ší a váž­něj­ší polo­hou, výsle­dek doka­zu­je, že má tato při­drz­lá kome­die o kra­pet více vrs­tev, než by se lec­kdo poku­sil odhad­nout....

Verdikt: 70%