Renfield: Nicolas Cage si brousí zuby na campy alegorii Drákuly

Nicolas Cage je Drákulou ve filmu Renfield, upírské novince, která se zaměřuje na hraběcího asistenta a která se právě hraje v Praze a kinech po celém světě. Film sice nejlépe funguje jako svérázná satira, ale nabízí také hromadu přehnaného gore, akce ve stylu Johna Wicka a odzbrojujícím způsobem přímočarý komentář na téma zneužívání vztahů.

Tato podivínská kaše urazí každého diváka s vytříbeným vkusem, který očekává dobře odvyprávěný příběh, ale má v sobě dost podivností na to, aby ji doporučil fanouškům extrémnějších filmů. Nefunguje to úplně přesně, ale má to takovou tu rozjetou psycho goremanskou energii, která v mainstreamové kinematografii často chybí díky režisérovi Chrisi McKayovi (Robot Chicken, The Lego Batman Movie).

Renfield se tolik nezabývá Drákulou: místo toho v něm hraje Nicholas Hoult titulního hraběcího asistenta a „známého“, který se přes den stará o jeho potřeby a v noci mu nosí čerstvé mrtvoly. Dracula Renfieldovi propůjčil nesmrtelnost a špatně definované superschopnosti, které získá, když sežere pár brouků, ale nikdy se pořádně nedozvíme, proč se postava cítí být tak zavázána plnit jeho ďábelské příkazy.

Zdá se, že i Renfield se konečně vyrovnává se svým nezdravým vztahem k Draculovi, ačkoli se jedná o podpůrnou skupinu pro lidi v závislých vztazích. Účastní se schůzek, na nichž hledá oběti (v podobě zneužívajících partnerů), ale nakonec se otevře i svému vlastnímu nicotnému životnímu stylu s hrabětem, klasickým narcistou.

Podivné je, že se Renfiled odehrává také v mafií ovládaném New Orleansu, který řídí Bellafrancesca Lobo (Shohreh Aghdashloo) a její syn Tedward (Ben Schwartz). Celé policejní oddělení je zřejmě podplaceno, aby ignorovalo Lobovy drogové zločiny a vraždy, až na osamělou vlčici Rebeccu (Awkwafina), která sleduje Tedwardovo zapojení do série zmizení.

Renfield samozřejmě náhodou narazí na Rebeccu, zachrání jí život v hrůzostrašné bojové sekvenci, v níž usekne muži ruce servírovacím tácem, a možná se i zamiluje. Druhý den se dokonce objeví na policejním oddělení, aby podal výpověď.

V Renfieldovi se odehrává spousta těžkých zápletek a kulis, do nichž je zapojena postava Awkwafiny, stopy, které nikam nevedou, sestra agentka FBI a přízrak milovaného otce, který nad ní visí. Na konci filmu se jí podařilo efektivně vymanit vyprávění z rukou titulní postavy.

Co to všechno má společného s Drákulou? Nic moc. Cage je v Renfieldovi jen asi dvacet minut, ale jeho šťavnatý Drákula filmu dominuje, přestože mu scenáristé Robert Kirkman (The Walking Dead) a Ryan Ridley (Rick & Morty) nedávají téměř nic, s čím by mohl pracovat; tento nesmrtelný upír chce zjevně „ovládnout svět“ ve stylu Dr. Evila.

Nakonec nás Renfield nikdy nedonutí, abychom se o jeho postavy zajímali nebo investovali do jejich cesty. Má však šibalské pomrkávání, hrstku úsměvných momentů, rozsáhlou bojovou scénu tak dobře zrežírovanou, že se odvažuje do teritoria Johna Wicka, a kýble krve s utrhanými obličeji, rukama vyrvanými z důlků a použitými jako projektily a hromadou těl tak velkou, že slouží jako polštář pro skok z druhého patra.

Renfield možná není dobrý film, ale je to zábavná slátanina. Momenty jako Cageův regenerující Drákula nadávající nešťastnému Renfieldovi, který si žádá houfy jeptišek a autobusy plné roztleskávaček, zatímco kusy jeho obličeje odkapávají na podlahu, stojí za samotnou cenu vstupného. Bonus: flashbackové scény s Cagem překrytým Belou Lugosim z Draculy Toda Browninga. Tak tohle bychom chtěli vidět všichni.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový

---