Teorie vzájemného třesku-romantická komedie pro fanoušky Ale Hazelwood

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Máte rádi romá­ny z pro­stře­dí labo­ra­to­ří? Miluje brněn­ský kam­pus a chce­te se tam podí­vat pomo­cí děje romá­nu? Jarmila Mlčoušková má vystu­do­va­nou bio­fy­zi­ku a v labo­ra­to­řích Masarykovy uni­ver­zi­ty pra­cu­je. Ráda bych se s vámi podě­li­la o čte­nář­ský záži­tek z kni­hy Teorie vzá­jem­né­ho třes­ku, kte­rý byl vel­mi pří­jem­ný a neza­po­me­nu­tel­ný. 

Nikol pra­cu­je jako dok­to­rand­ka na Masarykově uni­ver­zi­tě v Brně v labo­ra­to­řích. Vzájemná spo­lu­prá­ce s namyš­le­ným ang­li­ča­nem Alanem Parkerem není zrov­na ide­ál­ní. Nikol je pře­svěd­če­na, že její expe­ri­men­ty jsou správ­né, Alan odmí­tá při­pus­tit, že udě­lal chy­bu. Jejich vzá­jem­ná riva­li­ta, spo­lu­prá­ce pře­růs­tá mož­ná úpl­ně v něco jiné­ho? Co mys­lí­te, že to asi bude? Jak to nako­nec vše dopad­ne? Co jejich výzkumy? Kdo vlast­ně měl prav­du? Tak více už vám roz­hod­ně nepro­zra­dím a dopo­ru­čím vám si tuto kni­hu, kte­rá je dějo­vě zasa­ze­na do brněn­ské­ho kam­pu­su Masarykovy uni­ver­zi­ty, pře­číst. Věřte, že nebu­de­te lito­vat.

Příjemný humor a vtip­ko­vá­ní hlav­ních postav Nikol a Alana vás bude roz­hod­ně bavit. Od této autor­ky je to moje prvo­ti­na, kte­rou jsem čet­la a musím říci, že se nesmír­ně poved­la. Rozhodně bych si moc ráda pře­čet­la její dal­ší, pro­to­že mě zau­jal její styl psa­ní, a i její pří­jem­ný humor. Kniha se mě vel­mi líbi­la. Romány Ali Hazelwood mám moc ráda a roz­hod­ně jsem se těši­la na podob­ný pří­běh, kte­rý­mi obo­ha­cu­je kniž­ní trh Ali Hazelwood. Ty mě pros­tě baví. A věř­te, že mě nezkla­ma­la. Zajímavá dějo­vá záplet­ka i sple­ti­tost vzta­hů dělá román vel­mi zají­ma­vým. Taktéž pro­stře­dí brněn­ské­ho kam­pu­su zaujme mno­ho čte­ná­řů.

Na titul­ní obál­ce je muž a žena, kte­ří si vzá­jem­ně hle­dí do očí, a i když na prv­ní pohled vedou něja­ký spor, roz­hod­ně je tam i vzá­jem­ná lás­ka a respekt.

Ukázka z kni­hy:

Vybírat oble­če­ní po netu je plně stej­ná otra­va jako v obcho­dě, ale při­nejmen­ším bez davů oko­lo a dotěr­ných pro­da­va­ček. Vyfiltruji si žlu­tou, oran­žo­vou a hně­dou a pár tri­ček bles­ko­vě nahá­žu do koší­ku. Přihodím něja­ké barev­né ponož­ky a pak udě­lám tu chy­bu, že si nechám zob­ra­zit suk­ně a šaty. Taky dáv­ná his­to­rie, kdy jsem napo­sled nosi­la něco tako­vé­ho. Hned zkra­je zahléd­nu mas­ká­čo­vé spor­tov­ní šaty a zami­lu­ju se na prv­ní pohled. Jenže mi to nestačí- nechá­pu, co mě to popadlo, ale pro­hlí­žím dál a dál, oči­ma lítám po obra­zov­ce jako mód­ní závislák s nákup­ním absťá­kem. Asi bych měla odfil­tro­vat všech­ny večer­ní róby, kte­ré se mi samo­zřej­mě líbí, ale váž­ně nevím, kam bych je nosi­la. Konečně se zara­zím u dal­ších krát­kých šatů, tma­vě mod­rých ve vin­tage sty­lu s pás­kem a zapí­ná­ním na knof­lí­ky, a usou­dím, že by to sta­či­lo. Nedokážu se roz­hod­nout, a tak si do koší­ku při­ho­dím obo­je. Můžu stří­dat retro nála­du se vzhle­dem člen­ky dám­ské­ho koman­da.

Odešlu objed­náv­ku a cítím se.. povrch­ně? Je to tako­vý nezvyk! Od doby, kdy jsem se ve čtvr­ťá­ku nadchla vidi­nou pře­vrat­né­ho obje­vu během diplo­mo­vé prá­ce, mi ani jed­nou nepři­šlo na mysl, že prav­dě­po­dob­ně ztě­les­ňu­ju doko­na­lé klišé zane­dba­né věd­ky­ně. Rozchod s Markem, kte­rý záhy násle­do­val, jsem vza­la jako víta­nou zámin­ku vykaš­lat se i na ty posled­ní cha­bé poku­sy řešit módu a vzhled.

Donedávna mě ani nena­padlo, že bych si na sebe moh­la obléct něco při­lé­ha­věj­ší­ho než poho­dl­né trič­ko á la pytel, roz­mo­tat si ten per­ma­nent­ní uzel ve vla­sech a uče­sat si něco jiné­ho nebo si poří­dit něja­ký zají­ma­vý sestřih. Nepotřebovala jsem dělat dojem na bak­te­rie a neva­di­lo mi řídit se para­gra­fem stej­né­ho spo­le­čen­ské­ho záko­na pod­le něhož se chla­pi na polár­ní sta­ni­ci pře­stá­va­jí holit. To jedi­né, na čem jsem si zaklá­da­la, byla obstoj­ná pod­prsen­ka sla­dě­ná s kalhotkami- od doby, co jsem v che­mic­kých labi­nách zaži­la, jak se jed­na hol­či­na poli­la žíra­vi­nou, muse­la se vysvléct do spod­ní­ho prádla a běže­la do sprchy.

Jenže teď.. Teď mám na krku mezi­ná­rod­ní spo­lu­prá­ci s brit­ským labem, kte­rou si nemůžu dovo­lit zka­zit.

Několik slov o autor­ce:

Jarmila Mlčoušková vystu­do­va­la bio­fy­zi­ku a od roku 2012 pra­cu­je v labo­ra­to­řích Masarykovy uni­ver­zi­ty, kde pomo­cí spe­ci­ál­ních mik­ro­ko­pic­kých tech­nik pozo­ru­je taj­ný život bio­mo­le­kul a sbí­rá inspi­ra­ci pro své psa­ní. Baví ji vymýš­let ori­gi­nál­ní svě­ty, karet­ní i úni­ko­vé hry a fan­tas­tic­kou havěť. Svůj kniž­ní debut s názvem Rogenovo oko (2021) pro­to umís­ti­la do pro­stře­dí magic­ké uni­ver­zi­ty. A pak při­šel nápad na roman­tic­kou kome­dii z vědec­ké­ho pro­stře­dí brněn­ské­ho kam­pu­su, kte­ré je lec­kdy fan­tas­tič­těj­ší než jaký­ko­li fik­tiv­ní svět..

Autorka: Jarmila Mlčoušková

Žánr: belet­rie, roman­ti­ka, spo­le­čen­ský román

Vydáno: Vydala Euromedia Group, a.s.,Ikar, Praha, 2025

Počet stran: 264

Vazba kni­hy: paper­back

ISBN: 978-80-249-5693-0

Knihu může­te kou­pit zde:

Teorie vzá­jem­né­ho třes­ku - Jarmila Mlčoušková | Knihy LUXOR

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře