X-Men: Apokalypsa - RAVEN, CHARLES A ERIK: NADĚJE, ZOUFALSTVÍ A ARMAGEDON

Svět roku 1983 pro­šel dra­ma­tic­ký­mi změ­na­mi v zachá­ze­ní s mutan­ty. Tato nová fáze lid­ské evo­lu­ce je nyní při­jí­má­na vět­ši­nou (ale ne vše­mi) a to díky hrdin­ství Raven/Mystique, kte­rá (jak bylo vidět v X-Men: Budoucí minu­lost) zabrá­ni­la aten­tá­tu na ame­ric­ké­ho pre­zi­den­ta a vál­ce mezi mutan­ty a lid­mi.

Raven, mutant­ka s mod­rou ple­tí, se sna­ží nalézt smy­sl své­ho živo­ta, stej­ně jako při­jmout sama sebe. Do této chví­le se skrý­va­la před svě­tem, vyhý­ba­la se pro­slu­los­ti a slá­vě nosi­tel­ky nadě­je a změ­ny pro nový, s mutan­ty inte­gro­va­ný svět. Brání se nést na rame­nou bře­me­no této zod­po­věd­nost. Cítí, že s ohle­dem k vel­ké čás­ti své minu­los­ti si neza­slu­hu­je, aby byla vní­má­na jako hrdin­ka.

Raven nyní žije pod­le své­ho vlast­ní­ho pře­svěd­če­ní a pra­cu­je nezá­vis­le jako pod­zem­ní mutant­ní spa­si­tel. Bojuje pro­ti zbý­va­jí­cím pří­pa­dům vyko­řis­ťo­vá­ní mutan­tů lid­mi a pomá­há těm, kte­ří jsou stá­le pro­ná­sle­do­vá­ni.

 “V tom­to pří­bě­hu je tato posta­va více ‘Raven’ než ‘Mystique’, pro­to­že se nemů­že pro­je­vo­vat jako sku­teč­ná mutant­ka ve svě­tě, kte­rý stá­le není mutan­tům naklo­ně­ný,” říká drži­tel­ka Oscara, Jennifer Lawrencová, kte­rá roli popr­vé ztvár­ni­la v X-Men: První tří­da a pak si ji zopa­ko­va­la v X-Men: Budoucí minu­lost.  “Nikdo netu­ší, že je mutant. Když se s ní setká­me v tom­to fil­mu, žije taj­ný život jako Raven.”

Poslání Raven - pomá­hat mutan­tům - vyvr­cho­lí v masiv­ní bitvě s Apokalypsou. Ale nej­pr­ve se opět shle­dá s obě­ma muži, kte­ří jí jsou blíz­cí a s nimiž sdí­lí slo­ži­tý a neu­stá­le se vyví­je­jí­cí vztah: Charles Xavier (nebo­li Professor X) a Erik Lensherr (Magneto). Raven a Charles mají spo­leč­nou minu­lost a byli sou­čás­tí původ­ní­ho týmu X-Menů. V násle­du­jí­cích letech se odci­zi­li, násled­kem země­pis­né vzdá­le­nos­ti i filo­zo­fie.

Když se zno­vu set­ka­jí, Raveniny posto­je se stře­tá­va­jí s Charlesovými. “Stále nevě­ří, že by lidé mutatn­ty při­ja­li. Měla mož­nost poznat jejich tem­něj­ší strán­ku,” vysvět­lu­je Singer. “Takže Raven v tom­to smě­ru Charlese kon­fron­tu­je. On nemá v úmys­lu vybu­do­vat bojo­vou sílu jaké­ho­ko­li dru­hu. Jejich názo­ry na to, kde se svět oci­tl v posled­ních dese­ti letech a jak to ved­lo ke vzni­ku X-Menů, se liší.”

Když se zno­vu setká­me s Charlesem v X-Men: Apokalypse, pře­ori­en­to­val se na zaklá­dá­ní škol pro nada­né děti, jako bez­peč­né úto­čiš­tě pro mutan­ty, kte­ří se zde učí, jak ovlá­dat své síly.

V kon­tex­tu mar­ve­lov­ské­ho vesmí­ru Kinberg vní­má Xavierovu ško­lu jako radi­kál­ní myš­len­ku. “Je to člo­věk, kte­rý při­jal spous­tu dětí. Učí je v ‘Rizikové míst­nos­ti’. Snaží se zabrá­nit zlu a bez­prá­ví po celém svě­tě. Místo toho, abychom se této myš­len­ce vyhnu­li, roz­hod­li jsme se pro­zkou­mat a při­jmout jak radi­kál­ní X-Meni jsou,” vysvět­lu­je.

Xavier je schop­ný tele­pat a jeho nej­vět­ším darem je “empa­tie a schop­nost učit. Události v posled­ním fil­mu mu daly nadě­ji a vět­ší odpo­věd­nost,” říká James McAvoy, kte­rý se opě­tov­ně ujal této role.

Xavierův opti­mis­mus a nadě­je v roce 1983 jsou otoč­kou o 180 stup­ňů, vzpomeneme-li si na zlo­me­nou posta­vu ve fil­mu X-Men: Budoucí minu­lost. “Je obklo­pen skvě­lý­mi mla­dý­mi stu­den­ty a je scho­pen pře­ko­nat před­sud­ky, strach a nená­vist, kte­rá ve svě­tě pře­tr­vá­vá,” říká McAvoy. Jeho myš­le­ní pro­jde dal­ším vývo­jem poté, co Apokalypsa nasto­lí vlá­du tero­ru a destruk­ce. “Xavierovy nej­hor­ší oba­vy vyplou­va­jí na povrch a on musí dospět do rea­li­ty svě­ta, kte­rý se oci­tl v rukou zlé­ho mutan­ta,” dodá­vá McAvoy. “V někte­rých ohle­dech se musí stát více mili­tant­ní, více jako Magneto.”

McAvoy má samo­zřej­mě na mys­li své­ho nej­bliž­ší­ho pří­te­le a nelí­tost­né­ho sou­pe­ře, kte­rý, když se s ním zno­vu setká­me v X-Men: Apokalypse, koneč­ně žije v míru. Když se mu nepo­da­ři­lo usku­teč­nit aten­tát na ame­ric­ké­ho pre­zi­den­ta v závě­ru X-Men: Budoucí minu­lost, Magneto zmi­zel. Jeho odml­če­ní a absen­ce pro­spě­la inte­gra­ci mutan­tů do spo­leč­nos­ti.

Po dese­ti letech “pově­sil svůj plášť a zlé úmys­ly na hře­bí­ček,” říká na Oscara nomi­no­va­ný herec, Michael Fassbender, kte­rý se opět ujal role moc­né­ho mutan­ta. Magneto žije klid­ným živo­tem v malém měs­tě v Polsku. Má ženu a malou dce­ru a prá­ci v oce­lár­ně. Když kon­fron­ta­ce s míst­ní­mi úřa­dy skon­čí tra­gic­ky, Magnetův klid­ný život se ocit­ne v tros­kách a zlo­mí mu to srd­ce.

„Magneto se roz­ho­dl napo­do­bit život svých rodi­čů, žije a pra­cu­je v jeho rod­né zemi, v Polsku,“ říká Singer. „Ale nedo­pad­ne to dob­ře. Je zdr­ce­ný a nabe­re zkáz­ný kurz.“

---