„Zelená hranice“: Česká koprodukce získala v Benátkách Zvláštní cenu poroty, v Polsku vyvolala odpor

Na Oscara nominovaný film Zelená hranice režisérky Agnieszky Holland, který vznikl v české koprodukci, získal v uplynulém týdnu Zvláštní cenu poroty na 80. ročníku filmového festivalu v Benátkách. Nejnovější film řeckého režiséra Jorgose Lanthimose Chudáci s Emmou Stone a Markem Ruffalem v hlavních rolích získal na prestižním italském festivalu hlavní cenu Zlatého lva.

Zelená hranice vypráví příběh trojice postav, jejichž životy se protnou na hranici mezi Polskem a Běloruskem, kde se uprchlíci z několika zemí stali politickými figurkami. Desítky lidí zemřely při pokusu překročit hranici do Polska, zatímco Bělorusko, které je spojencem Ruska, vybízí lidi z Blízkého východu a dalších zemí, aby zamířili do EU.

V holandském filmu Zelená hranice vystupuje Jalal Altawil v roli patriarchy syrské rodiny, která se snaží dostat z Běloruska do Polska. Tomasz Włosok hraje polského pohraničníka a Maja Ostaszewska představuje aktivistku žijící poblíž dělící linie.

Zelená hranice vznikla v koprodukci Polska, Německa, Francie, Belgie a České republiky a byla podpořena Českou televizí a Českým filmovým fondem.

Polský režisér Holland je absolventem pražské FAMU a má za sebou řadu českých projektů, včetně snímku Hořící keř od HBO, který dokumentoval sebeupálení Jana Palacha, a Šarlatán, který se dostal do užšího výběru na Oscara 2020. Jejím dalším projektem je životopisný film o Franzi Kafkovi, který by se měl natáčet v Praze ještě letos.

Zelená hranice si z Benátek odvezla nadšené recenze, Leslie Felperin z The Hollywood Reporter ji označil za „hluboce dojemný, bezchybně provedený“ knockout. Jessica Kiangová z Variety nazývá Zelenou hranici „thrillerem, který se odehrává na polsko-běloruské hranici a který svou sociální kritiku halí do břitkého drátu úderného a inteligentního filmového řemesla“. Kromě Zvláštní ceny poroty v Benátkách získala Zelená hranice další čtyři nestatutární ceny.

Stejně jako postavy, které zobrazuje, se však Zelená hranice stala politickým terčem. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro přirovnal film k nacistické propagandě a režisér Holland požadoval oficiální omluvu před podáním žaloby za pomluvu.

Pravicové skupiny v Polsku také napadly Zelenou hranici kvůli jejímu tématu a vyzvaly k bojkotu filmu před jeho uvedením do kin v zemi příští víkend – což se také shoduje s datem, kdy Polsko předloží svého kandidáta na cenu Mezinárodní filmové akademie za nejlepší film.

„Vlna nenávisti je téměř nezastavitelná, takže se soustředíme na to, aby se film dostal k co nejširšímu publiku,“ řekl Deadline výkonný producent Zeleného pohraničí Mike Downey a dodal, že tým, který za filmem stojí, se nenechá zastrašit odporem.

„Reakce polského režimu je pro něj obvyklá. Útok na Agnieszku a film je diskriminační, opovrženíhodný a nenávistný ze strany krajní pravice, která je v Polsku u moci.“

Režisérka Hollandová, která se narodila ve Varšavě, novinářům řekla, že ji téma osobně přitahuje. Hvězda Ostaszewska se stejně jako její postava angažuje v aktivistických aktivitách na podporu uprchlíků.

„Když se něco takového stane na území mé země, cítím povinnost něco udělat. Je to moje povinnost,“ řekla Holland novinářům v Benátkách před odjezdem do Toronta, kde bude mít Zelená hranice severoamerickou premiéru.

„Ve svém věku nemůžu běhat po lese s třicetikilovým batohem, to nedokážu. Ale můžu natočit film. A tento film dává hlas těm, kteří ho nemají. Lidem, kteří nemají možnost vyprávět svou historii a svůj příběh. Je to film plný těch nejhorších, ale i nejkrásnějších věcí.“

Zelená hranice se v českých kinech objeví od 19. října.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový