Predestination [65%]

V posled­ní době jsem v pro­sto­ru toho­to blo­gu tro­chu opo­mí­jel sou­čas­né pre­mi­é­ry na Bluray a DVD v naší dis­tri­buci. Inu, ten­to­krát se podí­vá­me na aus­tral­ský sní­mek Predestination, kte­rý tenhle týden při­chá­zí do naší dis­tri­buce a roz­hod­ně by vám neměl unik­nout. Jen malé varo­vá­ní na začá­tek, Predestination je jed­ním ze sním­ků, kde se vypla­tí si nic o něm nečíst a radě­ji mu věno­vat svůj čas, pokud jsou podob­né žánrov­ky vaší par­ke­tou. Pokud ale pře­ci jen chce­te o sním­ku něco vědět před­tím, než mu onu hodi­nu a půl obě­tu­je­te 

Barman (Ethan Hawke) potká­vá v prů­bě­hu roku 1975 v jed­nom z New Yorkských barů, kde pra­cu­je, autor­ku časo­pi­so­vých tex­tů Jane (Sarah Snook), se kte­rou se pouš­tí do kon­ver­za­ce na téma pro­ble­ma­tic­ká osob­ní his­to­rie. V ten moment ješ­tě ovšem ani jeden z nich netu­ší, jak vel­ký bude mít tenhle roz­ho­vor vliv na jejich budouc­nost. Barman je totiž v tomhle zaměst­ná­ní jen chví­li a to prá­vě kvů­li nic netu­ší­cí Jane, kte­rou hod­lá ješ­tě ten večer rekru­to­vat do slu­žeb spo­leč­nos­ti pro kte­rou pra­cu­je. Jeho zaměst­ná­ní je ovšem dale­ko divo­čej­ší, než by se moh­lo zdát... 

U sním­ků jako Predestination je doce­la těž­ké, o nich něco napsat, a nepro­zra­dit žád­ný z twis­tů, kte­ré se v prů­bě­hu fil­mu ode­hra­jí. A prá­vě u toho­to sním­ku to pla­tí dvoj­ná­sob. Už dlou­ho tu totiž nebyl sní­mek, kte­rý vás  už od začát­ku začne mást jak na běží­cím páse a vy si neví­te rady, co se vlast­ně děje nebo proč. A i když je to div­né, pře­stat zkrát­ka nemů­že­te, pro­to­že ať už to co se na plát­ně děje vypa­dá jako sle­pe­nec hned zhru­ba dese­ti růz­ných fil­mů do jed­no­ho a mís­to akč­ní­ho sci-fi při­chá­zí na řadu komor­ní osob­ní dra­ma, vy zkrát­ka nemů­že­te pře­stat sní­mek sle­do­vat, pro­to­že i když se jed­ná o jiný film než jste čeka­li, špat­né to vylo­že­ně není.    

A to je moment, kdy se do vás tvůr­ci pus­tí napl­no a začnou vyta­ho­vat z ruká­vu jed­nu neprav­dě­po­dob­nou situ­a­ci za dru­hou a vy nestí­há­te pobí­rat, co se to vlast­ně děje. Jakoby vás někdo hodil do vody, vy neu­mě­li pla­vat a až na posled­ní chví­li se vám poda­ři­lo se zachrá­nit. Tahle béč­ko­vá sci-fi jíz­da na moti­vy povíd­ky All You Zombies od Roberta A. Heinleina pro­zkou­má­vá v posled­ní době hod­ně zpo­pu­la­ri­zo­va­ný pojem Mindfuck pěk­ně od pod­la­hy. A je doce­la sym­pa­tic­ké, že si Michael a Peter Spierigovi nebe­rou ser­vít­ky s ničím a perou to do divá­ků seč jim roz­po­čet a herec­ký ansám­bl sta­čí. Bohužel, stej­ně jako u jejich pře­de­šlé­ho poči­nu, upír­ské­ho Svítání, dochá­zí na lámá­ní chle­ba v cel­ko­vém dojmu, kte­rý není úpl­ně tako­vý, jaký by si film zaslou­žil.  

Slušné herec­ké výko­ny, v rám­ci mož­nos­tí sluš­ná hudeb­ní a zvu­ko­vá strán­ka, nápa­di­tá kame­ra, pří­jem­né vizu­ál­ní zpra­co­vá­ní a cel­ko­vě pří­jem­ně komor­ní a záro­veň obsáh­lý sní­mek, kte­rý pod­po­ru­jí poměr­ně zají­ma­vé scé­náris­tic­ké detai­ly, nezvlá­dá sto­pro­cent­ně pro­dat svo­ji hlav­ní dějo­vou lin­ku, i její základ­ní sta­veb­ní kame­ny. Zatímco někte­ré dějo­vé zvra­ty a ele­men­ty smě­řu­jí­cí divá­ka k odha­le­ní finál­ní hádan­ky fun­gu­jí bez­pro­blé­mo­vě, někte­ré jsou svo­jí vykon­stru­o­va­nos­tí při­nejmen­ším humor­né. Nechci tvr­dit vylo­že­ně hloupé nebo debil­ní, nicmé­ně podob­ná slo­va se vám na mysl budou drát. 

I tak je ovšem Predestination roz­hod­ně zají­ma­vým kous­kem, kte­rý by neměl fanouš­ko­vi ori­gi­nál­ních sci-fi námě­tů unik­nout. Podobně jako moti­vy hod­ně podob­ní Looper a Jumper má sice doce­la zásad­ní nedo­stat­ky, jako jed­no­rá­zo­vá žánro­vá podí­va­ná  ovšem roz­hod­ně neuško­dí. Nabízí totiž dosta­tek zají­ma­vých momen­tů nato, aby člo­věk při­mhou­řil oči při těch doce­la nepří­jem­ně nedo­ta­že­ných věcí. To je asi tak vše, co mohu o fil­mu říct, aniž bych pro­zra­dil coko­liv zásad­něj­ší­ho. Pokud vám tedy ale­spoň něco z toho co jsem tu napsal při­šlo ale­spoň při­nejmen­ším zají­ma­vé, dej­te sním­ku šan­ci. Minimálně zase něja­kou dobu nic podob­né­ho jen tak neu­vi­dí­te, ať už doma v obý­vá­ku nebo v nabíd­ce kin.