Nemám důstojnost, mám 200 dětí… Jak bych mohl v hodině neštěstí opustit 200 dětí? Hodně působivý příběh polského židovského doktora, autora literatury pro děti, pediatra, pedagoga a publicisty Janusza Korczaka. Těžko věřit, kde se v daných těžkých, téměř bezvýchodných podmínkách, našlo v dotyčném starém, nemocném muži tolik vnitřní síly a tolik víry v dobro mezi lidmi a v lepší svět. Jeho odhodlání být až do krajnosti se „svými“ dětmi je bezpochyby hodno té největší úcty a obdivu. Obdiv si zaslouží i Andrzej Wajda, kterému se tento skvělý Korczakův charakter podařilo vykreslit tak, že divák mnohdy ani nedýchá. Zaujaly mě jistě i scény z každodenního života dětských sirotků včetně té při nácviku dětského divadla, kterým chce Koczak pomoci dětem, aby si „zvykly na smrt a přijaly ji jako něco laskavého.“ Ale nejvíc mě mrazilo, když dotyčný pronášel své různé humanistické myšlenky, včetně asi té nejznámější: „Nemohu Vám dát Boha, tohoto musíte hledat sami, ve vlastní duši. Nemohu Vám dát vlast, protože tu musíte najít sami vlastní prací Vašich srdcí a myšlenek. Nemohu Vám dát lásku, nebo není lásky bez odpuštění. A je to dřina, které se každý musí ujmout sám. Co Vám mohu dát? Touhu po lepším životě. A možná ta touha vás dovede k Bohu, lásce a vlasti.“
Korczak
Načítám počet zobrazení...
Nechceš zde reklamu napořád jen za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup
Odebírat
Přihlášení
0 Komentáře
Nejstarší
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji? Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!
◄ Indiana Jones a Království křišťálové lebky | The Mandalorian - Season 2 ►
Nejnovější komentáře