The Price We Pay

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Rjúhei Kitamura otevírá rok svým exploiťákem, který subžánru ostudu nedělá, ale nepřináší nic nového, neposouvá hranice a taky se neodváže tolik, jak Kitamurovy předchozí snímky ( Midnight Meat Train a No one Lives už nejspíš nikdy nepřekoná). The Price We Pay je přímočarou žánrovkou, která si bere všechny ty známé hororové klišé, které mě paradoxně i potěšily, protože tyhle žánrovky vznikaly 10-15 let zpět, takže je fajn si je připomenout. Máme tu bandu zlodějů, kteří přepadnou zastavárnu a vezmou si sebou atraktivní rukojmí ( krásná ženská v těchhle filmech je základ a ten je dodržen- byť kozy neukáže), Auto se jim klasicky porouchá a nejblíže je odlehlá farma, kde se rozhodnou usídlit. Tam je však zvrácený Grandpa a jedna obludná hromotluková ženská- správně slizký záporák, jak se patří. Úvod sice trvá nějakých 40 minut než se něco začne dít, ale nenudí to. Jakmile dojde k vzájemnému střetu, tak příjde na řadu Kitamurové oblíbené mučeníčko ( trochu jsem doufal, že vyříznutí očí bude na kameře, tentokrát však mimo   ). Gore scén jsem čekal upřímně více, vizuál je jen průměrný a herci jsou béčkoví, takže tam se nedají čekat zázraky. Nejlepší scénou je finální fatalita s ostnatým drátem, která byla za plnéj počet, ale takových scén by to chtělo aspoň 5, abych mohl jít na vyšší hodnocení. Jsem rád, že po delší době vzniknul alespoň koukatelný přírustek do Explo subžánru, avšak kvalit svým předchůdcům nedosahuje ani zdaleka ( Frontiere´s je ještě o 2 levely výše po stránce špíny a gore pro představu). 6/10.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře