Elizabethtown

I když si člo­věk mys­lí, že je na úpl­ném dně, vždy ho může potkat neče­ka­né štěs­tí, osu­do­vá lás­ka. Jak se říká „všech­no zlé je pro něco dob­ré“…

V pří­pa­dě Elizabethtownu je ten na dně Drew (Orlando Bloom), ne zrov­na úspěš­ný návr­hář bot, díky němuž jeho zaměst­na­va­tel utr­pí mili­ar­do­vou ztrá­tu. Drew se pro­to chys­tá skon­co­vat se živo­tem, když se ovšem dozví­dá, že mu zemřel otec. Matka (neza­po­me­nu­tel­ná Susan Sarandon) se sestrou se stá­va­jí pro život napros­to nepo­u­ži­tel­né a pově­ří ho při­vést otco­vo tělo z Kentucky – kon­krét­ně z Elizabethtownu, kde byl táta na návštěvě u svých pří­buz­ných.

Záchranným lanem nešťast­né­ho Drewa se stá­vá Claire (roz­to­mi­lá Kirsten Dunst). Holka do nepo­ho­dy, kte­rá ačko­li má svých pro­blé­mů taky dost, pořád se smě­je a jako letuš­ka umí člo­vě­ka oprav­du povzbu­dit a „nakop­nout“. Drew je spíš typ „mouchy-snězte-si-mě“, kdež­to Claire je akč­ní žena činu, tak­že když si usmys­lí Drewa sba­lit (a taky mu pomo­ci v těž­ké chví­li, abychom jí nekřiv­di­li) tak to pros­tě to udě­lá :-).

Příprava na posled­ní roz­lou­če­ní s Drewovým otcem se tak mísí s ori­gi­nál­ně začí­na­jí­cím vzta­hem dvou spří­z­ně­ných duší (např. celou noc trva­jí­cí tele­fo­nic­ký roz­ho­vor vrcho­lí­cí spo­leč­ným pohle­dem na východ slun­ce). Kromě toho se Drew sezna­mu­je s otco­vý­mi podi­vín­ský­mi pří­buz­ný­mi, z nichž zvláš­tě někte­ří dáva­jí Drewově mat­ce stá­le naje­vo svůj nesou­hlas s jejich někdej­ším odcho­dem z Elizabethtownu. Drewův táta byl v měs­teč­ku roz­hod­ně vel­mi popu­lár­ní posta­va (všu­de visí pla­ká­ty ve smys­lu „Mitchi, budeš nám chy­bět“). Kromě pohřbu a milost­né záplet­ky se jako tře­tí motiv obje­vu­je ve fil­mu svat­ba jaké­ho­si Chacka, jehož sva­teb­ní hos­té zapl­ňu­jí celý hotel, kde Drew byd­lí. Smysl svat­by ve fil­mu mi není úpl­ně jas­ný, zřej­mě to má být kro­mě Claire dal­ší pod­nět pro Drewa, aby zvá­žil „odlo­že­nou“ sebe­vraž­du.

Každopádně scé­na, ve kte­ré Drew nená­pad­ně lou­pí Chackovo pivo a při­tom se s ním potká, pat­ří k těm zda­ři­lej­ším. Když už jsme u těch zají­ma­vých scén, tak roz­hod­ně sto­jí za zmín­ku vystou­pe­ní někdej­ší bra­tran­co­vy kape­ly, kte­ré se při posled­ním roz­lou­če­ní s otcem roz­je­de ve zbě­si­lou jízdu s pole­tu­jí­cím hoří­cím ptá­kem a spr­cho­vá­ním a eva­ku­a­cí truchlí­cích pozůsta­lých.

Elizabethtown je typ fil­mu, ve kte­rém se napra­ví všech­ny sta­ré křiv­dy (viz srd­ce­ryv­ný pro­jev Susan Sarandon na pohřbu a násled­ný aplaus), usku­teč­ní se dáv­né sny (vystou­pe­ní bra­tran­co­vy kape­ly) a najdou se ti pra­ví. Ačkoli film začí­ná poměr­ně váž­ně, v momen­tě, kdy Drew začne vyrá­bět z roto­pe­du svou sebe­vra­žed­nou zbraň, mění se spí­še v kome­dii. I ta „pohřeb­ní“ linie je brá­na s humo­rem a nad­sáz­kou (např. pou­smá­ní mrt­vo­ly; hla­ho­lí­cí pří­bu­zen­stvo, kte­ré pohřeb bere spíš jako vel­kou rodin­nou sle­zi­nu). Skoro jako úpl­ně jiný film pak vypa­dá závě­reč­ná pasáž, v níž se Drew ve sty­lu road movie vydá­vá na ces­tu domů. Na ces­tu, kte­rou mu Claire pře­dem peč­li­vě naplá­no­va­la, včet­ně hud­by, kte­rou má v ten kte­rý moment poslou­chat. Tento závěr jako­by k před­cho­zí­mu sty­lu fil­mu ani nepa­t­řil, ale vzhle­dem k tomu, že je „dílem“ Claire, nelze se čemu divit.

Jak jsem tak zazna­me­na­la, divá­ci fil­mu se dělí veskr­ze na dva hlav­ní tábo­ry. Na ty, kte­rým se vůbec nelí­bí a při­jde jim kýčo­vi­tý a na ty, kte­rým se roz­hod­ně líbí a vidí v něm hlav­ně roman­ti­ku. Tak já pat­řím ke sku­pi­ně dru­hé, ale spíš než love sto­ry v něm vidím pří­jem­ný styl humo­ru a pěk­nou hud­bu. Mno, a na pár Bloom – Dunst se dá taky dívat :-).

O filmu:

Rok: 2005
Oficiální strán­ka fil­mu: Elizabethtown
Scénář a režie: Cameron Crowe
V hlav­ních rolích: Kirsten Dunst, Orlando Bloom, Susan Sarandon
Délka: 123 minut

---