Exquisite Tenderness (1995)

rp thumbCoverMain.jpeg

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Doktoři by měli lidi léčit a ne je zabí­jet. V tom­to fil­mu však uvi­dí­te, že tomu tak není...

Doktorka Theresa McCannová pra­cu­je v nemoc­ni­ci, ve kte­ré pat­ří mezi kapa­ci­ty ve svém obo­ru. Poslední dobou má však spo­ry s kole­gou Steinem, kte­rý dělá růz­né poku­sy s implan­tá­ty na zví­řa­tech, ale i lidech. Tyto poku­sy jsou nebez­peč­né, pro­to­že při nich tes­to­va­né sub­jek­ty umí­ra­jí v boles­tech. Jednoho dne záhad­ně umí­rá jed­na z jeho paci­en­tek, kte­rou před­tím vza­la prá­vě Theresa bez jeho vědo­mí na vyšet­ře­ní. Ředitel nemoc­ni­ce jí suspen­du­je, jen­že brzy začnou v nemoc­ni­ci umí­rat dal­ší lidé. Policisté pode­zí­ra­jí prá­vě dok­tor­ku McCannovou, ale té se sen­zač­ně poda­ří s kole­gou Hendricksem zadr­žet pacha­te­le. Je jím býva­lý dok­tor Julian Matar, kte­rý v nemoc­ni­ci kdy­si pra­co­val, ale byl vyho­zen poté co se zjis­ti­lo, že dělá pro­ti­zá­kon­né poku­sy na svých paci­en­tech. Pokoušel se vylé­čit nevy­lé­či­tel­né a sko­ro to doká­zal. Po zadr­že­ní však zno­vu uprch­ne a je roz­hod­nut zabít všech­ny, kte­ří ho teh­dy zra­di­li. Jeho řádě­ní tak vypuk­ne nano­vo a brzy začnou v nemoc­ni­ci umí­rat dal­ší lidé. Policisté a Theresa ho musí zasta­vit dřív než dokon­čí svou pomstu, jen­že to nebu­de tak leh­ké. Julian totiž skrý­vá obrov­ské tajem­ství, kte­ré může být pro svě­to­vou vědu prů­lo­mo­vé.

Český název: Smrtelná léč­ba
Režie: Carl Schenkel
Rok výro­by: 1995
Délka: 100 min
Země: Německo / Velká Británie / USA

Hrají:
Isabel Glasser ... (Dr. Theresa McCann )
James Remar ... (Dr. Benjamin Hendricks)
Sean Haberle ... (Dr. Julian Matar)
Peter Boyle ... (Lt. McEllwaine)
Malcolm McDowell ... (Dr. Stein)
Charles Dance ... (Dr. Ed Mittlesbay)
... a dal­ší

Poslední dobou se naše tra­fi­ky začí­na­jí zapla­vo­vat horo­ry z němec­ké pro­duk­ce a k mému pře­kva­pe­ní to zas tako­vá bída není. V posled­ních letech prá­vě němec­ké horo­ry pat­ři­li do vel­ké­ho pod­prů­mě­ru a řady z nich i do odpad­ních vod. Tentokrát jsem byl však doce­la mile pře­kva­pit. Nelze si samo­zřej­mě nevšim­nout vli­vu brit­ských a ame­ric­kých spo­lu­pra­cov­ní­ků, kte­ří se na fil­mu podí­le­li. Tentokrát jsme uve­de­ni do nemoc­nič­ní­ho pro­stře­dí, kte­ré nabí­zí plnou šká­lu kva­lit­ních nápa­dů a pes­t­rých mož­nos­tí, jak při­pra­vit jed­not­li­vé obě­ti o život. Většina z nás už něja­kou tu dobu na nemoc­nič­ním lůž­ku strá­vi­la a ví, že v mno­hých pří­pa­dech jsme zce­la odká­zá­ni na dok­to­ry a pomoc­ný per­so­nál. Pokaždé když vás napích­nou na kapač­ky, nebo zavá­dí jehlu do žíly vědí snad jen oni co vám tam vlast­ně vpi­chu­jí. Jenže co když je ošet­řu­jí­cí dok­tor psy­cho­pat a roz­ho­dl se vás zabít? Věřte, že to bude vel­mi boles­ti­vé, pro­to­že ti par­chan­ti v bílém doká­ží být vel­mi kru­tí. Stejně jako v tom­to fil­mu.

Atmosféra fil­mu má sluš­né grá­dy už na začát­ku, kdy sle­du­je­me čer­no­bí­lý pohled do minu­los­ti a zjis­tí­me co ved­lo naše­ho vra­ha k zabí­je­ní. I když poprav­dě je to hod­ně zavá­dě­jí­cí, pro­to­že v prů­bě­hu fil­mu se dozví­me mno­hem více infor­ma­cí a pochy­bu­ji, že zrov­na smrt bra­t­ra byla tím impul­sem. Docela mě pře­kva­pi­li prv­ní minu­ty s dok­tor­kou McCannovou, kte­rá moc spi­sov­ně a sluš­ně nemlu­vi­la a tím mě vlast­ně zau­ja­la. Navíc potom při­šla hod­ně kva­lit­ní scén­ka s opi­cí a já se těšil co se ode­hra­je na obra­zov­ce. Za dopro­vo­du ponu­ré atmo­sfé­ry se během chví­le ode­hra­je prv­ní pořád­ná vraž­da. A poprav­dě asi i jedi­ná, kte­rá mě zau­ja­la svou nápa­di­tos­tí. Rozepisovat se nebu­du, ale oběť to muse­lo pěk­ně bolet. Po zatče­ní pacha­te­le jsem zůstal lehce zkla­mán, pro­to­že jeho tajem­ství rege­ne­ra­ce nám bylo pro­zra­ze­no hned po dva­ce­ti minu­tách a divák tím byl vlast­ně ochu­zen o vše pod­stat­né. Tohle teda moc reži­sér Schenkel moc nedo­mys­lel. Přitom ten­to reži­sér už má tolik zku­še­nos­tí, že by mohl roz­dá­vat. Jenže on se vět­ši­nou věnu­je natá­če­ní thrille­rů, kde si pohrá­vá s mys­lí a fan­ta­zií divá­ků, ale tady kvů­li scé­ná­ři muse­li pro­zra­dit veš­ke­rá tajem­ství hned na začát­ku a tím si u mě zís­kal minu­so­vé body. Navíc mi při­šlo, že čím déle film trval, tak mu zača­li dochá­zet nápa­dy a celý sní­mek se pro­mě­nil v akč­ní podí­va­nou, kte­rá se mixo­va­la se sci­fi prv­ky. Vrah se neu­stá­le rege­ne­ro­val, utí­kal, skrý­val se, sem tam i něko­ho zabil. Rozhodně jeho fan­ta­zie byla lep­ší na začát­ku, než na kon­ci. Čím víc se blí­žil totiž film ke kon­ci, tím bylo vidět že reži­sér i pro­du­cen­ti si vymys­le­li spous­tu nápa­dů, kte­ré chtě­li uká­zat v posled­ních pat­nác­ti minu­tách, ale mě jako divá­ka spíš zne­chu­ti­li. Já chtěl vidět pořád­ný masa­kr a ne neu­stá­le oží­vá­ní vra­ha. To mi sta­čí vidět v těch sta­rých komu­nis­tic­kých fil­mech o rus­kých mužích.

Mužská část divá­ků si při­jde na své při ero­tic­ké scé­ně z bazé­nu, kdy hlav­ní hereč­ka i její kole­ga uká­za­li oprav­du hod­ně. Nevím jest­li to bylo v plá­nu, ale bylo vidět oprav­du vše. Takže ti co podob­né scé­ny vyhle­dá­va­jí si můžou zrov­na pře­to­čit doprostřed fil­mu. Zkrátka nepři­jdou ani milov­ní­ci jehel, vypích­nu­tých očí či pod­říz­nu­tých krků. Docela mě pře­kva­pi­lo, že se zde obje­vi­lo něko­lik doce­la zná­mých tvá­ří. Herce Jamese Remara si bude­te jis­tě pama­to­vat pře­de­vším z fil­mu Wedlock (1991), ale obje­vil se i v horo­rech Psycho (1998), What Lies Beneath (2000), The Unborn (2009). Dalšími zná­mý­mi her­ci jsou Peter Boyle (Monster’s Ball), nebo Malcolm McDowell (Halloween).

Tenhle film je pod­le mě prů­měr­ným dílem ve svém žán­ru. Najde se zde hod­ně svět­lých oka­mži­ků i veli­ce zají­ma­vých scén, ale nelze si nevšim­nout zby­teč­né akč­nos­ti polo­vi­ny fil­mu, kdy jde horor tro­chu stra­nou a pře­vlá­da­jí jiné žán­ry. Někomu to vadit nebu­de, ale mě osob­ně to vadi­lo dost, pro­to­že to odvá­dě­lo od pod­sta­ty fil­mu. Následné vyru­ko­vá­ní s poma­lu nesmr­tel­ným vra­hem mi vykouz­li­lo pou­ze úsměv na tvá­ři. Je to tako­vá pohád­ka pro dospě­lé, kte­rá neuško­dí, ale ani moc nena­dchne.

Hodnocení:
60%