Lake Placid (1999)

Toto jeze­ro obý­vá obrov­ský kro­ko­dýl, kte­rý má pořád hlad. Právě nade­šel čas krme­ní....

Na jeze­ře Black Lake (Lake Placid) umí­rá v náru­čí míst­ní­ho šeri­fa mla­dý potá­pěč, kte­ré­mu něco ve vodě ukous­lo spod­ní část těla. V jeho těle je nale­zen kou­sek zví­ře­cí­ho zubu, kvů­li kte­ré­mu sem při­jíž­dí až z New Yorku pale­on­to­lož­ka Kelly. Společně s šeri­fem Hankem a ochrán­cem pří­ro­dy Jackem Wellsem vyrá­ží na člu­nu pro­zkou­mat vod­ní plo­chu jeze­ra. V pro­vi­zor­ním tábo­ře se k nim při­po­jí ješ­tě něko­lik míst­ních poli­cis­tů a boha­tý pro­fe­sor myto­lo­gie Hector, kte­rý je milov­ní­kem kro­ko­dý­lů a je pře­svěd­če­ný, že v míst­ním jeze­ru je jeden vět­ší exem­plář. Nikdo z nich však netu­ší, jaká hrůza je oprav­du skry­tá pod vod­ní hla­di­nou.

Český název: Jezero
Režie: Steve Miner
Rok výro­by: 1999
Délka: 76 min
Země: Kanada / USA

Hrají:
Bill Pullman ... (Jack Wells)
Bridget Fonda ... (Kelly Scott)
Oliver Platt ... (Hector Cyr)
Brendan Gleeson ... (šerif Hank Keough)
Betty White ... (Delores Bickerman)
... a dal­ší

Filmů o růz­ných zví­ře­cích zabi­já­cích, kte­ří se ukrý­va­jí v jeze­ru je nato­če­no už spous­ta. Většina z nich nesto­jí za nic, ale najdou se i tako­vé, kte­ré sto­jí urči­tě za zhléd­nu­tí. Tento film je tako­vým mil­ní­kem v tom­to žán­ru a divá­ky roz­dě­lil na dvě sku­pi­ny. Pro jed­nu je to odpad a ztrá­ta času, pro ty dru­hé doce­la sluš­ná podí­va­ná s hororovo-komickými prv­ky. Na kro­ko­dý­lí fil­my musím mít nála­du, pro­to­že se vět­ši­nou jed­ná o pře­rost­lé gigan­tic­ké mrchy, kte­ré seže­rou všech­ny a všech­no na co při­jdou. Tentokrát je všech­no tro­chu jinak, pro­to­že mrtvých tu moc není a spe­ci­ál­ní efek­ty měl na sta­ros­ti náš sta­rý zná­mý Stan Winston. Scénář si vzal pod pat­ro­nát David E. Kelley, kte­rý je auto­rem seri­á­lu Ally McBeal. No a v nepo­sled­ní řadě do reži­sér­ské­ho křes­la use­dl všem jis­tě zná­mý Steve Miner. Tento chla­pík má na svém kon­tě tako­vé fil­my jako: Friday the 13th Part 2 (1981), Friday the 13th Part III (1982), Warlock (1989), Halloween H20: 20 Years Later (1998), nebo Day of the Dead (2008).

Scénář fil­mu sice není zas až tak ori­gi­nál­ní, ale nedá se říct, že by byl špat­ný. Bohužel se ani tak­to zku­še­ní páno­vé nevy­va­ro­va­li něko­li­ka zásad­ních chyb a divá­kům zane­cha­li v hla­vách něko­lik otaz­ní­ků. To jak se dostal tvor do jeze­ra nám bylo zhru­ba vysvět­le­no odha­dem, kte­rý asi moc lidí neu­spo­ko­jil. Ale to zas až tak za pozor­nost nesto­jí. Mnohem lep­ší a směš­něj­ší bylo zjiš­tě­ní, jak kro­ko­dýl vyrůs­tal a pře­ží­val. To tady nebu­du roze­pi­so­vat, ale doce­la mě to poba­vi­lo.

Atmosféra fil­mu byla veli­ce zvlášt­ní. O něja­kých ner­vy drá­sa­jí­cích scé­nách nemů­že být ani řeč. Zas až tolik leka­cích či vra­žed­ných scén jsme nevi­dě­li. Spíše mi to při­šlo jako bych sle­do­val dob­ro­druž­nou čer­nou kome­dii s pří­chu­tí horo­ru, kte­rá mě doce­la dosta­la. Ti co oče­ká­va­jí pořád­ný masa­kr a křu­pá­ní kos­tí budou asi hod­ně zkla­ma­ní, ale ti, co se chtě­jí u tako­vé­ho fil­mu i poba­vit, jsou na správ­ném mís­tě. Film je doslo­va pro­špi­ko­ván směš­ný­mi situ­a­ce­mi, neza­po­me­nu­tel­ný­mi hláš­ka­mi a hlav­ně hod­ně solid­ní hud­bou, kte­rá se hod­ně poved­la. Jejím auto­rem je John Ottman.

Samotné posta­vy jsou asi tou nej­ší­le­něj­ší ban­dou jakou jsem v posled­ní době viděl. Po vět­ši­nu fil­mu mi lez­li sko­ro všich­ni lehce na ner­vy, ale na dru­hou stra­nu musím říct, že se našlo dost situ­a­cí, kdy mě oprav­du poba­vi­li. Paleontoložka, kte­rá vyrá­ží popr­vé do teré­nu, jež si snad na všech­no mož­né i nemož­né jenom stě­žo­va­la - tako­vou žen­skou mít s sebou na výle­tě v pří­ro­dě, tak jí tomu kro­ko­dý­lo­vi hodím do tla­my sám. Tlustý šerif a jeho neši­kov­nost, cha­risma­tic­ký ochrán­ce pří­ro­dy, kte­rý by nej­ra­dě­ji zví­řa­ta postří­lel sám a nechut­ný obdi­vo­va­tel kro­ko­dý­lů, jenž udě­lal z poli­caj­tů šaš­ky s krum­pá­čem. Taková sesta­va se jen tak nevi­dí, spous­ta hlá­šek a gegů byla pří­jem­ným zpes­t­ře­ním fil­mu, ale vše­ho moc ško­dí. Většina z nás pře­ce jenom čeka­la vět­ší akč­nost ze stra­ny kro­ko­dý­la a tak legrác­ky začnou po urči­té době nudit, pro­to­že se nic pořád­né­ho nedě­je. Všemu nasa­di­la koru­nu sta­řen­ka, kte­rá ráda cvi­čí a peču­je o netra­dič­ní domá­cí maz­líč­ky.

Co se týká samot­né­ho kro­ko­dý­la, tak mě doce­la pře­kva­pil. Povětšinou byla vidět jen hla­va a zuby, tak­že se pro­du­cen­tům daři­lo pří­jem­ně mas­ko­vat jeho umě­lost a digi­ta­li­za­ci. Ovšem ani zde se nepo­da­ři­lo zabrá­nit někte­rým veli­ce podiv­ným zábě­rům. Viz sou­boj grizz­ly a kro­ko­dýl. Tady to doce­la hod­ně pře­hna­li a umě­lost obou tvo­rů byla vidět i cítit na sto honů. Podobné to bylo při troš­ku jiném krme­ní mon­stra.

Herecké obsa­ze­ní bylo slo­že­né z něko­li­ka zná­mých her­ců. Ochránce pří­ro­dy si zahrál Bill Pullman The Serpent and the Rainbow (1988), Rick (2003), The Grudge (2004). Věčně si stě­žu­jí­cí, ale jinak pěk­nou pale­on­to­lož­ku Kelly si zahrá­la Bridget Fonda Army of Darkness (1992), Single White Female (1992). Dokonce i sám reži­sér Miner si stři­hl malou rolič­ku pilo­ta.

Pro mě osob­ně je to prů­měr­ný kro­ko­dý­lí film, kte­rý mě doká­zal roze­smát a nenu­dil mě. Je sice prav­da, že moc horo­ro­vých prv­ků v něm k vidě­ní není, ale ty co jsou, urči­tě sto­jí za vidě­ní. Sběratelé fil­mo­vých soun­d­trac­ků by si nemě­li nechat ujít mož­nost zís­kat hud­bu k tomu­to fil­mu, pro­to­že ta by si sama o sobě zaslou­ži­la 80%-90%.

Hodnocení:
Já dávám fil­mu jako cel­ku 60% a můžu říct, že na tu sta­rou paní a její sto­ry s pán­vič­kou dlou­ho neza­po­me­nu.