Will při­jíž­dí do slun­né­ho Španělska na kaž­do­roč­ní rodin­nou dovo­le­nou na lodi se svý­mi rodi­či a bra­t­rem. Letos však není nála­da úpl­ně ide­ál­ní. Willova kari­é­ra je totiž v ohro­že­ní kvů­li ban­kro­tu jeho fir­my a tak spí­še než rodi­ně, se věnu­je vyři­zo­vá­ním zále­ži­tos­tí doma. Po hád­ce s otcem se Will roz­hod­ne vydat na otoč­ku do měs­ta. Když se vrá­tí, nalé­zá jen prázd­nou loď. Podezřelé cho­vá­ní poli­cie vyús­tí v při­zná­ní jeho otce. Je taj­ným vlád­ním agen­tem a zahrá­val si se špat­ný­mi lid­mi. Ti teď mají jeho rodi­nu a pokud nedo­ru­čí jejich maje­tek zpát­ky do jejich vlast­nic­tví, Willova rodi­na bude zabi­ta. Na spl­ně­ní má jen 24 hodin...  

Bohužel ona hloupost je pro­stou­pe­na celým sním­kem. Není to jen vrstve­ním samot­né­ho pří­bě­hu, je to sko­ro ve všem, co se ve sním­ku ode­hrá­vá. Klasický neduh vlast­ní fyzi­ky sním­ku, stej­ně jako podiv­ně rea­gu­jí­cí posta­vy na zra­ně­ní je tady dota­žen k doko­na­los­ti. Newton a Darwin by se potr­ha­li smí­chy. Pomyslnou špič­ku ledov­ce pak tvo­ří před­sta­vi­tel hlav­ní role Henry Cavill, kte­rý se příští rok před­sta­ví jako nová ver­ze Muže z oce­li. Ten je totiž para­dox­ně jed­ním z nej­vět­ších pro­blé­mů sním­ku. Charisma totiž ten­to­krá­te nechal doma v šat­ní­ku a v momen­tě kdy Bruce Willis vykli­dí pole, divák začí­ná trpět. Topornou polo­hu všech zúčast­ně­ných  totiž jako­by prá­vě Cavill demon­stro­val svým během retar­do­va­né­ho, díky kte­ré­mu dělá pro­blém poznat jest­li už kul­há kvů­li zra­ně­ní, nebo ješ­tě ne. Nejspíše ško­la Nicolase Cage v nedáv­no pro­bí­ra­né Vendetě. Člověk se až začí­ná být osu­du komik­so­vé­ho Supermana v jeho podá­ní. Doufejme, že si ho Zack Snyder pohlí­dá.

Co si tedy ze sním­ku odnést? To že jej může­te s ledo­vým kli­dem igno­ro­vat. Skrz na skrz prů­měr­nou zále­ži­tost táh­nou ke dnu špat­ně pro­da­né posta­vy, hloupý scé­nář a špat­né akč­ní scé­ny kte­ré gra­du­jí do správ­né­ho WTF finá­le, jak se pat­ří. Všechno to bohu­žel je podá­vá­no s napros­to váž­nou tvá­ří. Hudebně usly­ší­te hned něko­lik fil­mů z posled­ní doby, jeli­kož jedi­ný Mabrouk El Mechri se zde sna­ží podat ale­spoň špet­ku ori­gi­nál­ních nápa­dů. Na zachrá­ně­ní sním­ku kte­rý jde s kaž­dou dal­ší minu­tou ke dnu to bohu­žel ale nesta­čí.

S ledo­vým kli­dem může­te ten­to sní­mek igno­ro­vat a pře­jít radě­ji k něja­ké­mu čis­to­krev­né­mu béč­ku. Nepřesvědčivý Cavill je jen špič­kou ledov­ce, kde po odcho­du Bruce Willise ze scé­ny vychá­zí na povrch debi­li­ta, před­ví­da­tel­nost a ste­re­o­typ­ní nedu­hy béč­ko­vé­ho fil­mu vyhna­né do extré­mu. Čekat, že se sní­mek ješ­tě zved­ne bylo nej­vět­ší chy­bou. Proto dávám s ledo­vým kli­dem palec dolů.

 Hodnocení: 35%