Kritiky.cz > Recenze knih > Deník malé Tonky-skvělá kniha pro všechny holky a kluky

Deník malé Tonky-skvělá kniha pro všechny holky a kluky

4329 denik male tonky obalka
4329 denik male tonky obalka
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Do rukou se mně dostá­vá deník dese­ti­le­té hol­čič­ky, jíž zemře­la mamin­ka. Jak se tak­to malá hol­ka doká­že vyrov­nat s tak těž­kou situ­a­cí? Dokáže i přes­to zaží­vat radost? Je to vůbec mož­né? Jak si s tím vším pora­dí a co vše zaži­je o babič­ky a dědy na ven­ko­vě? Tak to už vám nepro­zra­dím a dopo­ru­čím vám si tuto kni­hu pře­číst. 

Desetiletá hol­čič­ka jmé­nem Antonie vás nechá nahléd­nout do jejich rados­tí, ale i stes­ků i smut­ků, kte­ré vám doká­žou, že i přes­to je na svě­tě krás­ně. V kni­ze nalez­ne­te cel­kem 10 kapi­tol, kte­ré vám bude Tonka vyprá­vět. Má sedm­nác­ti­le­té­ho brá­chu Dušana, kte­rý je men­tál­ně posti­že­ný i přes­to je tím nej­lep­ším brá­chou na svě­tě. Tonka milu­je řízek s bram­bo­ro­vou kaší a čoko­lá­du. Její tatí­nek se jme­nu­je Petr a je pře­kla­da­tel. Tonka odjíž­dí kaž­dé prázd­ni­ny k babič­ce a dědo­vi na ven­kov. Zažívá tam různá dob­ro­druž­ství. Babička umí ty nej­lep­ší buch­ty a děda ple­te ty nej­krás­něj­ší koší­ky.

Kniha bude vel­kým pomoc­ní­kem pro uči­tel­ky a vycho­va­tel­ky, kte­ré mají dítě, jemuž zemře­la mamin­ka nebo tatí­nek a pomů­že vám, jak se s tím vyrov­nat, jak s ní mlu­vit, ale i dětem, kte­ré mají ve tří­dě dítě s podob­ným pro­blé­mem a budou vědět, jak s ním komu­ni­ko­vat atd. Kniha je psa­ná veli­ce sro­zu­mi­tel­ně, for­mou dení­ku dese­ti­le­té hol­čič­ky, kte­rý líčí sta­ros­ti, ale i rados­ti této díven­ky. Kniha se mně veli­ce líbi­la a ihned jsem se do ní začet­la a už nemoh­la pře­stat. To, jak se tak­to malá hol­čič­ka vyrov­ná­va­la se smr­tí své mamin­ky je obdi­vu­hod­né. Mě potka­lo něco podob­né­ho. Zemřel mně tatí­nek, když mně bylo 13 let. Je tomu už sko­ro 30 let a po těch letech je to pro mě stá­le vel­mi cit­li­vé. Byly to těž­ké roky, ale přes­to mu za ně děku­ji, jeli­kož jsem se doká­za­la veli­ce rych­le osa­mo­stat­nit, a hlav­ně jsem zvlád­la řadu věcí, kte­ré hol­ky mého věku nemu­se­ly řešit. Musela jsem vel­mi rych­le dospět. Kniha má vel­mi hezkou obál­ku, na níž je Tonka s tuž­kou v ruce a se svým dení­kem, do kte­ré­ho píše své zážit­ky. Příběh je pro mě neza­po­me­nu­tel­ný a hod­ně dlou­ho bude ve mně dozní­vat. Autorka mě nene­cha­la ani na chvi­lič­ku vydech­nout. Knihu ilu­stro­val svý­mi kou­zel­ný­mi, a nebo­jím se říci i tak tro­chu léči­vý­mi obráz­ky Bibi Hykl, jež vás pohla­dí po duši.

Ukázka z kni­hy:

Znám i všech­ny ostat­ní děti, kte­ré se o prázd­ni­nách sje­dou ke svým babič­kám a dědeč­kům a těší se na krás­né léto. Když se začne­me sjíž­dět z našich domo­vů, nejdří­ve kolem sebe jen tak nesmě­le krou­ží­me, kou­ká­me se na sebe a sty­dí­me se. Rok je dlou­há doba. Někdo se vzá­jem­ně ani nepo­zná. Holkám vyros­tou vla­sy a klu­kům těla. Pamatuji si, jak zrov­na v loni Jarda během škol­ní­ho roku, kdy jsme se nevi­dě­li, vyros­tl asi o dva met­ry a celý obli­čej se mu změ­nil, ani pod­le hla­su ho nešlo poznat a já jsem ani nechtě­la věřit, že je to on. A tak na sebe jen tak z dál­ky kou­ká­me, říká­me si přes plot poti­chu a nesmě­le „ahoj“, až koneč­ně někdo odváž­ný navrh­ne, abychom se večer sešli na auto­bu­so­vé zastáv­ce u kos­te­la. Sejdeme se tedy v těch pozmě­ně­ných tělech, pro­hlí­ží­me se a říká­me si: „Ty jo, ty vypa­dáš ale úpl­ně jinak. Já bych tě ani nepo­zna­la. Jak jsi vyros­tl. Jé, ty jsi ostří­ha­ná. Jé, ty máš ale dlou­hé vla­sy!“ Tak se tomu hih­ňá­me, až se díky tomu smí­chu z nás opět sta­ne prázd­ni­no­vá par­ta. Povídáme si, pod lam­pou hra­je­me šla­pa­nou, dokud nejsme celí sežra­ní od komá­rů, a pak se roze­jde­me a už všich­ni víme, že se ráno zase sejde­me a něco začne­me pod­ni­kat.

Zpráva o tom, že se do Kulatin sje­ly děti z měst, se po vsi rych­le roz­ne­se a ráno se k nám při­da­jí i míst­ní Kulatiňané: Ríša Matoušků a jeho sest­ra Veronika z cha­lu­py Na návsi ved­le Jednoty, Jiřinka Blažková, kte­rá má nemoc­né oči, a pro­to musí nosit sil­né brý­le, a Hanička Frantíků. Obě jsou stej­ně sta­ré.

Autorka: Dagmar Košinová

Ilustrace: Bibi Hykl

Žánr: belet­rie, kni­hy pro děti

Vydáno: Vydalo nakla­da­tel­ství E.G. Solution s.r.o., Praha, 2024, www.knihyradosti.cz

Počet stran: 117

Vazba kni­hy: bro­žo­va­ná

ISBN: 978-80-908970-5-2

Knihu může­te kou­pit zde:

Deník malé Tonky jen za 389 Kč 📚I Knihyradosti_eshop


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest


0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,79986 s | počet dotazů: 266 | paměť: 63887 KB. | 28.04.2025 - 03:09:12