Je to výborná komedie, nebo vztahové drama? - Kapelo, hraj

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Filmy, kte­ré mají pre­mi­é­ru na fes­ti­va­lu v Cannes, míva­jí vět­ši­nou něja­kou úro­veň. A vět­ši­nou se jed­ná o váž­ná vzta­ho­vá dra­ma­ta. O to vět­ší radost pak člo­věk má, když tam nara­zí na něco, co je inze­ro­va­né jako kome­die.

Snímek Kapelo, hraj je dílem fran­couz­ské­ho her­ce a reži­sé­ra Emmanuela Courcola. A ačko­liv jako herec má za sebou mno­ho rolí, na režij­ním poli se jed­ná tepr­ve o jeho tře­tí film. A přes­to je to již dru­hý film, kte­rý mu do Cannes vza­li (prv­ní byl jeho před­cho­zí sní­mek Triumf, za kte­rý mimo jiné dostal evrop­skou fil­mo­vou cenu za nej­lep­ší kome­dii). A když vám do Cannes vez­mou už dru­hý film, dá se mlu­vit o význam­ném úspě­chu, zvlášť tak brzo po debu­tu. Kapelo, hraj poté zís­ka­lo mno­ho nomi­na­cí na cenu César (nepro­mě­ni­lo žád­nou) a také Cenu divá­ků na fes­ti­val v San Sebastianu. Startovní pozi­ce není špat­ná, jak to ale dopadlo?

Ze začát­ku jsem byl nad­šen. Přišel jsem na sou­čas­nou fran­couz­skou kome­dii a z prv­ních minut to bylo váž­ně skvě­lé. Děj se rych­le roz­bě­hl, krás­ně naex­po­no­val všech­ny posta­vy i hlav­ní pro­blém a pak…z nepo­cho­pi­tel­né­ho důvo­du zbrz­dil ze sta na nulu. Následující cca hodi­nu se začal pitvat v hro­ma­dě ved­lej­ších pří­bě­hů, kde vět­ši­na ale nemě­la pří­liš pozi­tiv­ní konec, s hlav­ní dějo­vou lin­kou pří­liš nesou­vi­se­la a o humo­ru se, mys­lím, mlu­vit taky moc nedá. Zvrat, kte­rý při­šel ale tak pat­náct minut před kon­cem, pak pro mě byl doslo­va vysvo­bo­ze­ním ze sta minut neu­vě­ři­tel­né nudy. Z kina jsem tak odchá­zel roz­ča­ro­ván. Co jsem to viděl? Postupem času mi dochá­zí, že nej­vět­ší pro­blém vidím v tom žánro­vém zařa­ze­ní. Když si pus­tí­te čes­ký trai­ler, bude se na vás sna­žit zapů­so­bit citá­ty ze slav­ných recenz­ních maga­zí­nů a časo­pi­sů, plných slov o geni­ál­ní kome­dii se skvě­lým scé­ná­řem, a i střih toho trai­le­ru evo­ku­je zábav­nou podí­va­nou. Jenže mys­lím, že v těch­to dvou minu­tách jsou všech­ny momen­ty, u kte­rých se v nej­lep­ším pří­pa­dě pou­smě­je­te. Samozřejmě, vní­má­ní humo­ru je sub­jek­tiv­ní věc, ale i z reak­cí v sále, jsem nepo­zo­ro­val něja­ké sal­vy smí­chu. Co se tedy děje ve zbyt­ku sto­mi­nu­to­vé sto­pá­že? Dobrá otáz­ka a neleh­ká odpo­věď. Autor se zde sna­ží jít do psy­cho­lo­gie svých postav a v růz­ných men­ších či vět­ších situ­a­cích nasti­ňu­je vývoj jejich vzta­hu. Jenže spous­ta z těch situ­a­cí neve­de k vyře­še­ní hlav­ní­ho cíle ani jed­no­ho z bra­trů a když tedy ale­spoň u jed­no­ho při­jde na kon­ci zvrat, člo­věk se jen musí zeptat, k čemu tam ta pro­střed­ní pasáž byla. Celkově ano, může­me mlu­vit o tom, že herec­ké výko­ny jsou vel­mi dob­ré, kame­ro­vě a hlav­ně hudeb­ně to taky není vůbec špat­né, ale nedob­ře posta­ve­ný pří­běh to pros­tě nevy­lep­ší ani neza­chrá­ní.

Když bych se měl zamys­let, komu bych ten film dopo­ru­čil, napa­da­jí mě hned dvě upo­zor­ně­ní: nesmí­te oče­ká­vat nad­prů­měr­ně geni­ál­ní film a nesmí­te čekat nad­prů­měr­ně zábav­nou kome­dii. Pokud by vás ale zají­ma­lo lehce nad­prů­měr­né až prů­měr­né vzta­ho­vé dra­ma, s pár úsměv­ný­mi momen­ty, pak je ten­to film přes­ně pro vás. V opač­ném pří­pa­dě vám jej ale s čis­tým svě­do­mím dopo­ru­čit nemo­hu.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře