„Men“ KVIFF 2022 recenze: Jessie Buckley vyniká v hororovém podobenství Alexe Garlanda

Žena je na ven­kov­ském poby­tu tero­ri­zo­vá­na něko­li­ka růz­ný­mi muži ve fil­mu Muži, suges­tiv­ním a tema­tic­ky boha­tém novém horo­ru reži­sé­ra Alexe Garlanda (Ex Machina, Annihilation), kte­rý měl čes­kou pre­mi­é­ru na Mezinárodním fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Karlových Varech a do praž­ských kin vstu­pu­je od 28. čer­ven­ce.

Muži hra­jí Jessie Buckley (Přemýšlím o kon­ci věcí) v roli Harper, kte­rá se po šoku­jí­cí sebe­vraž­dě své­ho násil­nic­ké­ho býva­lé­ho pří­te­le (ve fla­shba­cích ho hra­je Paapa Essiedu z fil­mu I May Destroy You) roz­hod­ne odjet na maleb­né úto­čiš­tě na ang­lic­ký ven­kov.

Na ven­kov­ském síd­le, kte­ré si Harper zamlu­vi­la, se zpo­čát­ku zdá vše pří­jem­né, pro­to­že ji soci­ál­ně neo­hra­ba­ný správ­ce Georffrey (Rory Kinnear) pro­ve­de celým mís­tem. Večer Harper vtip­ku­je s kama­rád­kou Riley (Gayle Rankin) pro­střed­nic­tvím při­bli­žo­va­cí­ho hovo­ru u sklen­ky vína.

Na dru­hý den se však Harper při idy­lic­ké pro­cház­ce v pří­ro­dě setká s něčím podiv­ným. V jed­né z nejdě­si­věj­ších scén fil­mu Muži na sebe Harper hra­vě zakři­čí, aby sly­še­la ozvě­nu v dlou­hém tem­ném tune­lu... jen aby vidě­la, jak se na dru­hém kon­ci tune­lu posta­ví silu­e­ta posta­vy a začne krá­čet smě­rem k ní.

Později Harper zavo­lá poli­cii, když zjis­tí, že posta­va - zce­la nahý tulák - ji sle­do­va­la domů a nyní nahlí­ží do okna. Špinavého nahé­ho muže hra­je rov­něž Kinnear... stej­ně jako poli­cis­tu, kte­rý se o něj při­jde posta­rat a ujis­tí Harper, že vše bude v pořád­ku.

Kinnear vlast­ně hra­je všech­ny muž­ské posta­vy ve fil­mu Muži, včet­ně hro­zi­vé­ho kně­ze a dospí­va­jí­cí­ho chlap­ce, s nimiž se Harper postup­ně kon­fron­tu­je. Garland nám zpro­střed­ko­vá­vá pohled Harpera, kte­rý po trau­ma­tic­ké udá­los­ti už nevní­má muže jako jed­not­liv­ce, ale jako kolek­tiv­ní hroz­bu.

Je to odváž­ná ale­go­rie a Kinnear si pro sebe kra­de celou show, vytvá­ří něko­lik výraz­ných osob­nos­tí a kaž­dé z nich vde­chu­je jinou míru hroz­by. Jen pohled na jeho tvář ve střed­ních letech nale­pe­nou na dospí­va­jí­cí­ho chlap­ce na chví­li poka­zí efekt.

V urči­tém oka­mži­ku je však zřej­mé, že nesle­du­je­me sku­teč­ný pří­běh, ale spí­še podo­ben­ství. Stejně jako v pří­pa­dě fil­mu Darrena Aronofského Matka! se sku­teč­né udá­los­ti fil­mu stá­va­jí nepod­stat­ný­mi, důle­ži­tý je význam, kte­rý se za nimi skrý­vá. A pokud to stá­le nechá­pe­te, posta­va Paapa Esiedua si vše spo­jí během závě­reč­ných oka­mži­ků fil­mu.

Těžko by se Garland vyrov­nal svým dvě­ma před­cho­zím režij­ním fil­mům, bez­chyb­ně zpra­co­va­né­mu komor­ní­mu dra­ma­tu o umě­lé inte­li­gen­ci Ex Machina a vizu­ál­ně úchvat­né­mu sci-fi thrille­ru Annihilation. Muži, kte­ří půso­bí, jako by byli mini­ma­lis­tic­ky kon­ci­po­vá­ni a nato­če­ni s ohle­dem na pan­de­mic­ká ome­ze­ní, kva­lit těch­to poči­nů nedo­sa­hu­jí.

Muži však stá­le sto­jí za zhléd­nu­tí, a i když bra­vur­ní závě­reč­ný akt nere­zo­nu­je v rovi­ně vyprá­vě­ní, půso­bí krva­vě; neče­ka­ně krva­vé vyvr­cho­le­ní maší­ru­je reál­ný horor s mdlý­mi umě­lý­mi efek­ty, kte­ré při­po­mí­na­jí explo­a­tač­ní fil­my jako Xtro (sho­dou okol­nos­tí také nato­če­né na brit­ském ven­ko­vě).

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový