„Černý telefon“: Ethan Hawke mrazí v hororu Joea Hilla

Unesenému teenagerovi pomáhají duchové předchozích obětí jeho únosce v Černém telefonu, dobře zpracovaném a překvapivě přímočarém hororu režiséra Scotta Derricksona natočeném podle románu Joea Hilla. Zatímco Derrickson je známý svými přehnanými lekačkami v nervy drásajících filmech, jako je Sinister, v tomto případě se však osvěžujícím způsobem mírní.

Děj Černého telefonu se odehrává na konci 70. let a začíná v malém předměstském městečku, které je poseté plakáty s pohřešovanými místními dětmi. Záhadný muž, místními médii přezdívaný Grabber, unáší za bílého dne místní teenagery z ulice do tmavé dodávky a zanechává za sebou různé balónky a po svých obětech nezanechává žádné stopy.

Dospívající Finney (Mason Thames) mezitím čelí naléhavějším hrozbám: jeho otec (Jeremy Davies) je bestiální opilec, který Finneyho a jeho předčasně vyspělou mladší sestru Gwen (Madeleine McGraw) fyzicky napadá za sebemenší prohřešky, a šikanující školáci ho krutě mlátí dalšími podobnými útoky.

Jako by to pro Finneyho nemohlo být ještě horší, stane se také další obětí Chmatáka, kterého hraje Ethan Hawke. Hawkeova tvář je po celý film zakryta před zraky diváků, často sérií děsivých masek, které navrhl Tom Savini. Přestože je Hawke největší hvězdou filmu, není v celém Černém telefonu nikdy rozpoznatelný, což jeho únosci propůjčuje podivně povědomou, ale přesto naprosto mrazivou hrozbu.

Po většinu Černého telefonu se Finney nachází v Grabberově sklepě, pusté betonové místnosti se zamřížovaným oknem příliš vysoko, než aby na něj dosáhl, a černým telefonem na zdi. Telefon není k ničemu připojen, ale přesto zvoní. Na druhé straně Finney slyší hlasy předchozích Grabberových obětí, které mu radí, jak se vypořádat se svým únoscem… a případně uniknout.

Černý telefon je nejpůsobivější právě v únoscově sklepě, kde Finney s pomocí svých přízračných přátel pomalu začíná dávat dohromady plán. Mezitím dvojice detektivů (E. Roger Mitchell a Troy Rudeseal) neefektivně pročesává okolí, amatérský slídil (James Ransone) se snaží určit polohu Únosce a Gwen se pokouší zdokonalit své rozvíjející se psychické schopnosti, aby pomohla najít svého pohřešovaného bratra.

Svojí mladou hlavní hrdinkou, vrahem z reálného světa a nadpřirozeným podtextem působí Černý telefon jako z povídky Stephena Kinga; to není žádné překvapení, protože byl adaptován podle románu Kingova syna Joea Hilla. Režisér Derrickson však k vyprávění přistupuje osvěžujícím způsobem a výsledný film je účinně znepokojivý, přičemž se (většinou) vyhýbá přehnaným lekačkám, jaké známe z nedávné adaptace Kingova románu s podobným námětem To.

Jako horor nebo kriminální thriller může Černý telefon často působit, jako by běžel v zaběhnutých kolejích; není tu mnoho věcí, které by většina diváků už neviděla. Pod povrchem se však skrývají skutečné (i když zjevné) tematické paralely; při jednání se svým únoscem se Finney učí rozvíjet odvahu, kterou potřebuje k tomu, aby zvládl skutečné hrozby, svého otce a své vrstevníky.

Kromě Hawkeova hrozivého ztvárnění únosce za maskou je největší síla Černého telefonu v přesném vykreslení jak konkrétní doby a místa (předměstí konce 70. let), tak i období života mladých lidí, kdy do dětské fantazie začínají zasahovat noční můry z reálného světa.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový

---