Sbormistr: Tiše zničující příběh o zneužívání v českém dívčím sboru

Mladá dív­ka se poma­lu stá­vá svěd­kem sys­te­ma­tic­ké­ho sexu­ál­ní­ho zne­u­ží­vá­ní v dív­čím sbo­ru ve fil­mu Sbormistr, hlu­bo­ce zne­po­ko­ji­vém čes­kém dra­ma­tu, kte­ré mělo pre­mi­é­ru v sou­tě­ži na letoš­ním Mezinárodním fil­mo­vém fes­ti­va­lu Karlovy Vary a nyní se hra­je v praž­ských kinech. Tento fik­tiv­ní pří­běh, inspi­ro­va­ný nechval­ně zná­mým sku­teč­ným pří­pa­dem Bambini di Praga, kte­rý se v roce 2004 dostal na titul­ní strán­ky novin, se věnu­je jedi­né obě­ti, ale zpro­střed­ko­vá­vá děsi­vé svě­dec­tví o tom, jak pre­dá­to­ři pod­vrat­ně ope­ru­jí na očích, aby děti při­pra­vi­li o jejich nevin­nost.

Ve fil­mu Sbormistr, kte­rý napsal a reží­ro­val Ondřej Provazník (před­tím nato­čil nedo­ce­ně­né Staromilce z roku 2019), hra­je Kateřina Falbrová, vyni­ka­jí­cí ve svém fil­mo­vém debu­tu v roli tři­nác­ti­le­té Karolíny, kte­rá sní o vstu­pu do pres­tiž­ní­ho dív­čí­ho pěvec­ké­ho sbo­ru v Česku na začát­ku 90. let. Její pat­nác­ti­le­tá sest­ra Lucie (Maya Kinterová) je již člen­kou sbo­ru a sou­tě­ží o exklu­ziv­ní mís­to v sezna­mu dva­ce­ti dívek, kte­ré budou vystu­po­vat na tur­né ve Spojených stá­tech.

Přísný, ale cha­risma­tic­ký sbor­mis­tr Vítězslav Mácha (slo­ven­ský herec Juraj Loj) si mla­dé Karolíny všim­ne, když pozo­ru­je sku­pi­nu zpě­va­ček, kte­ré se učí u jeho mat­ky (Ivana Wojtylová). Když jed­na z jeho stu­den­tek neče­ka­ně odpad­ne, pozve mla­dou sopra­nist­ku, aby se při­po­ji­la ke své sestře na zim­ní pobyt v čes­kých horách a sou­tě­ži­la s ostat­ní­mi dív­ka­mi o mož­nost dostat se do sbo­ru pro nad­chá­ze­jí­cí tur­né.

Během prv­ních deva­de­sá­ti minut fil­mu Sbormistr není ze stra­ny Máchy expli­cit­ně pre­zen­to­vá­na žád­ná neka­lost; divá­ci, kte­ří nezna­jí sku­teč­ný pří­pad, z něhož film vychá­zí, se mohou divit, kam vyprá­vě­ní smě­řu­je. Podobně jako instruk­tor ve fil­mu Whiplash se zdá, že sbor­mis­tr nebe­re pří­liš ohled na poci­ty svých zpě­vá­ků - jed­no­ho chlad­ně pro­pus­tí a jiné­mu instink­tiv­ně pře­ne­chá sólo Karolíny -, ale dělá jen svou prá­ci. Neformálně hra­je na kyta­ru a zpí­vá s děv­ča­ty a vybí­zí Karolínu, aby se k němu při­po­ji­la v sau­ně, aby se uvol­ni­la, ale nikdy nepře­kro­čí žád­nou hra­ni­ci.

Místo toho Provazník pou­ze nazna­ču­je, že tu něco není v pořád­ku, a to pro­střed­nic­tvím cha­rak­te­ris­tik dívek ve sbo­ru, kte­ré vyka­zu­jí nená­pad­né znám­ky zne­u­ží­vá­ní, jež pře­sa­hu­jí puber­tál­ní úzkost. Některé z dívek začnou hrát hru, v níž mapu­jí, kte­rým dív­kám věnu­je Mácha nej­vět­ší pozor­nost; když mu Karolína začne padat do oka, její sest­ra ji zamkne ven­ku, nahou a v mra­zu, a jed­ná tak v duchu žár­li­vos­ti, kte­rá může pra­me­nit jen ze srdeč­ních zále­ži­tos­tí.

V závě­reč­ném děj­ství fil­mu je jaká­ko­li otáz­ka o Máchově pra­vé pova­ze náh­le a neče­ka­ně zod­po­vě­ze­na v sek­ven­ci, kte­rá šoku­je a pře­kva­pí divá­ky stej­ně jako hlav­ní hrdin­ku. Ve vylo­že­ně mra­zi­vém zob­ra­ze­ní sexu­ál­ní­ho zne­u­ží­vá­ní dětí se sbor­mis­tr při­ži­vu­je na své obě­ti, zatím­co kame­ra Lukáše Miloty zůstá­vá zni­ču­jí­cím způ­so­bem nehyb­ná. Skrze okno newy­or­ské­ho hote­lu vidí­me znám­ky živo­ta, kte­rý se ode­hrá­vá, ale v rohu obra­zov­ky, zastře­ný odra­zem na tele­vi­zo­ru, je tiše ničen dal­ší život.

Během závě­reč­ných oka­mži­ků fil­mu Sbormistr koneč­ně pocho­pí­me, že Karolína není jedi­nou Máchovou obě­tí, ale posled­ní z dlou­hé řady dívek, kte­ré bez zábran zne­u­žil. Všichni tee­nage­ři vědí, co se děje - stej­ně jako Máchova mat­ka - ale pro­to­že pro­blém není nikdy expli­cit­ně kon­fron­to­ván, je pre­dá­to­ro­vi umož­ně­no, aby si rok co rok v tichos­ti vybí­ral jed­nu oběť za dru­hou.

Bohumil Kulínský mlad­ší, sku­teč­ná inspi­ra­ce pro posta­vu Máchy, bude odsou­zen za zná­sil­ně­ní 19 nezle­ti­lých dívek a sexu­ál­ní zne­u­ži­tí dal­ších 23 v prů­bě­hu 20 let v letech 1984-2004. Byl by odsou­zen na 5,5 roku věze­ní a odse­děl si pou­ze dva roky. Jeho zlo­či­ny zůsta­ly po dese­ti­le­tí nepo­všim­nu­ty, ale po odha­le­ní zazá­ři­ly na titul­ních stra­nách bul­vár­ních novin.

Diváci, kte­ří oče­ká­va­jí pitvá­ní sku­teč­né­ho pří­bě­hu pří­pa­du Bambini di Praga, mohou zůstat chlad­ní: v celém fil­mu Sbormistr je roz­sah zne­u­ží­vá­ní pou­ze nazna­čen a pacha­tel není nikdy potres­tán. Provazník, odpou­ta­ný od zod­po­věd­nos­ti za zpra­vo­daj­ství o sku­teč­ném pří­bě­hu, se však spí­še sna­ží odha­lit, jak něco tako­vé­ho moh­lo trvat tak dlou­ho. To se mu daří se zdr­cu­jí­cí auten­ti­ci­tou.

Loj, kte­rý se před­sta­vil v neza­po­me­nu­tel­né roli v čes­kém osca­ro­vém sním­ku Šarlatán, je v roli Máchy pří­mo děsi­vý, ale film táh­ne Falbrová, kte­rá si vyslou­ži­la zvlášt­ní uzná­ní poro­ty v Karlových Varech. Jsou zde dlou­hé scé­ny, kte­ré ji sta­ví do role dal­ší tvá­ře ve sbo­ru, ale v jejích očích může­me číst veš­ke­rý pod­text fil­mu; závě­reč­ný moment drže­ní za ruku, při­pra­ve­ný již dří­ve ve fil­mu, je neza­po­me­nu­tel­ný.

Každý sly­ší šuš­kan­du o Harveym Weinsteinovi nebo Billu Cosbym, ale trvá desít­ky let, než jejich zlo­či­ny vyjdou plně naje­vo - pokud se tak vůbec sta­ne. Snímek Zlomené hla­sy je mra­zi­vou při­po­mín­kou toho, jak snad­no může zne­u­ží­vá­ní zůstat skry­té na očích, zejmé­na když se skrý­vá za důvě­rou. Je to tichý, otřes­ný film, kte­rý odmí­tá nabíd­nout snad­né uza­vře­ní - pou­ze odha­lu­je zne­po­ko­ji­vou a zříd­ka dis­ku­to­va­nou prav­du.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový