Staré cesty v krajině Středních Čech

Hodnocení článku

(zatím nehodnoceno)

Načítám počet zobrazení...

Cesty lidi spojovaly, ale také výrazně ovlivňovaly život jednotlivých lidí i společenství. Historie lidstva je spojena také s pohybem v krajině a postupné společenské změny se významně podílejí i na vedení stezek a cest, které spojovaly významná sídla i významná místa. Cesty nesloužily jen k přesunu zboží a lidí, ale měly také výraznou funkci při předávání informací. I v dnešní době odrážejí silničních komunikace potřeby i technickou vyspělost současnosti, ale je zajímavé se podívat zpět do historie a poznávat, co vše s rozvojem dopravních cest vlastně souvisí.

Velmi obsáhlá kniha má 677 stran zaplněných množstvím různorodých informací. Cesty jsou hlavním tématem, ale autoři se dívají na celou problematiku dopravních cest pěkně zeširoka. První kapitola, nazvána Prameny výzkumu starých komunikací, dosti obsažně popisuje nejen doklady o dochovaných částech nejstarších silničních úseků, ale také snahy o zachycení popisu dopravních tras v terénu i dostupné mapové podklady. Silniční stavby i jejich zkoumání jsou v této části vnímány také v celoevropském kontextu. Autoři jednak využívají citace starých textů, zároveň nabízí vlastní úvahy a závěry zhodnocení podmínek, jak se postupně budovaly trasy pro pohyb osob nebo převoz zboží. Jsou zde uváděny často odkazy na určité lokality, kde se dochovaly zbytky cest nebo kde je možné vidět změny v reliéfu krajiny, které se díky dlouhodobému využívání určité trasy vytvořily.

Zajímavé je, že pravidla vedení starých cest, které autoři formulují, lze dobře aplikovat i v dnešní době. Pravidlo přímé cesty je nutné stále respektovat z časových důvodů i dnes. Pravidlo suché cesty bylo zajisté důležitějším, než je tomu nyní, protože dnes stavby mostů umožní překonat mokřiny, řeky i velké vodní nádrže. O tom se našim předkům mohlo jen zdát a překonat podmáčená místa nebo vodní toky stálo v minulosti hodně úsilí nebo čas pro objízdnou trasu navíc. Pravidlo bezpečné trasy stále platí a je i dnes velmi důležité. Cesty v dobách minulých ukrývaly nebezpečí nejen ve špatných povětrnostních podmínkách, ale také bylo nutné vést cestu vhodným terénem a skutečné nebezpečí se ukrývalo v samotných lidech. Je zajímavé, že i v současnosti je bezpečnost silničního provozu problémem, který řeší nejen policisté, ale také dopravní inženýři nebo psychologové. Přestože se staví silnice podle norem a s ohledem na snížení rizikových míst, i tak zůstává člověku nebezpečný zase člověk. Už to nejsou lapkové a lupiči, ale určitá skupina agresivních a nezodpovědných řidičů. A poslední pravidlo nejmenších nákladů je také v současné době velice aktuální. Stavby silnic jsou sice nesrovnatelně dražší, než tomu bylo v minulosti, ale stavba mostu, nebo zajistit údržbu cest byly nutné vždy. Řešení byla různá, podle možností, znalostí i na základě pověření a povinností.

Obsahově kniha zachycuje také historii studia a dokumentace cest včetně starých mapových podkladů. Další část je věnována také problematice sídel a objektů, které cesty spojují nebo jsou umístěné podél dopravních cest. Kapitoly 4. a 6. tvoří případové studie určitých lokalit ve Středočeském kraji. Jednotlivé studie zahrnují určitou trasu, její vývoj, změny i společenské souvislosti. Souhrnné mapy Středočeského kraje s vyznačením jednotlivých studovaných lokalit jsou umístěny na přední a zadní předsádce.

Kniha je velmi obsáhlá a obsahuje nejen množství údajů, které se vztahují k různým dopravním trasám, ale také množství vysvětlivek a odkazů, které souvisí nejen s určitou lokalitou a trasováním cest, ale nabízí další zajímavé údaje o zdrojích informací, objektech umístěných na trase, atd. Je zde mnoho příkladů, citací a pochopitelně nechybí ani úvahy autorů. Texty jsou doplněny bohatým obrazovým materiálem, který tvoří kopie starých map, obrazy, fotografie, a digitální zobrazení reliéfů krajiny.

Autorský kolektiv tvoří Pavel Bolina, Václav Cílek a Tomáš Klimek, ale jaký byl skutečný vklad každého ze jmenovaných na vzniku a tvorbě knihy, se mi nepodařilo rozluštit. Jejich jména nejsou uvedeny ani u jednotlivých kapitol. A také v úvodu a předmluvě hovoří autorský kolektiv jako jeden muž, což je škoda. U knihy, která má odborné zaměření, bych očekávala, že každý z autorů vnese do knihy svůj osobitý náhled na celou problematiku.

Budu tedy hovořit dále o autorech, jak se vypořádali s daným námětem a v čem je publikace zajímavá a přínosná. V kapitole věnované dějinám výzkumu starých cest připomínají autoři počátky vedení cest v rámci Evropy i lokality, kde je možné dosud vidět části starých povrchů cest i nejstarší dochované dopravní stavby. Nechybí ani popis starých dokumentů a zhodnocení prvních písemných popisů tras. Je to sice obsahově zajímavé čtení, ale rozsahem mi připadá předimenzovaná především část věnovaná starým mapám. Poměrně čtivé napsané jsou kapitoly 4. a 5., kde se autoři zaměřili na překonávání vodních toků a souvislostem mezi vedením cest a různým typům sídel. Ať jsou to stavby církevní, hrady, osady a města. Právě tady je nejvíce konkrétních příkladů, které ukazují souvislosti mezi činností lidí a potřebě zajištění pohybu osob, nákladů i informací, v každém historickém období. Hodně detailně zpracované informace jsou obsahem kapitoly 6., kde jsou prezentovány výsledky regionálních studií určitých lokalit. Jsou to materiály ucelené a kromě konkrétních údajů jsou zde uvedeny zdůvodnění a vysvětlení, jak je možné vedení jednotlivých tras doložit. Díky tomu jsou texty plné informací, které mohou ocenit především odborníci a badatelé se zaměřením na studium starých cest.

Kniha je doplněna také o slovníček, věcný rejstřík a rejstřík míst. Vzhledem k tomu, že je v knize hodně obrazového materiálu, očekávala bych u slovníčku případné odkazy. Ale pozorný čtenář si nejspíš poradí přímo při čtení textu a nebude čekat na vysvětlující slovníček. U některých obecných jmen uvedených ve věcném rejstříku mám trochu problém. Jak mám hledat na 184 stránkách slovo hrad?

Jako celek působí kniha sice jednotně, ale je v ní patrný dvojí přístup i způsob zpracování uvedené problematiky. Jako by se kniha skládala ze dvou částí. Je škoda, že se tak rozsáhlé dílo nerozdělilo do dvou publikací, které by na sebe tematicky navazovaly.

Každopádně však jde o dílo zajímavé a ojedinělé, které může dobře posloužit ke studiu studentům i odborné veřejnosti. I když si v závěru knihy autoři trochu stýskají na přílišnou aktivitu a nespolupráci “detektorářů“, přesto ve svém celku vyznívá kniha pozitivně s obdivem k činnosti předchozích generací.

Hodnotím 70 %