Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Dvě slova jako klíč – Recenze – 30 %

Dvě slova jako klíč – Recenze – 30 %

Photo © Bontonfilm
Photo © Bontonfilm
Načítám počet zobrazení...
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

České dra­ma Dvě slo­va jako klíč je fil­mem reži­sé­ra a sce­náris­ty Dana Svátka, kte­rý jej nato­čil pod­le stej­no­jmen­né­ho romá­nu spi­so­va­te­le Josefa Formánka. Na zákla­dě jiné­ho romá­nu od téhož auto­ra při­tom Dan Svátek rea­li­zo­val v roce 2018 už sní­mek Úsměvy smut­ných mužů, jenž byl díky divác­ké popu­la­ri­tě oce­něn při udě­lo­vá­ní Českých lvů Cenou fil­mo­vých fanouš­ků. Film Dvě slo­va jako klíč má být vol­ným pokra­čo­vá­ním Úsměvů smut­ných mužů, z nichž sice pře­bí­rá něko­lik postav, ale jinak je míra pro­vá­zá­ní obou sním­ků oprav­du vel­mi níz­ká. Rozhodně se nesta­ne, že by pro vás byl film Dvě slo­va jako klíč nesro­zu­mi­tel­ný kvů­li tomu, že jste Úsměvy smut­ných mužů nevi­dě­li. Avšak nako­lik je ten film sro­zu­mi­tel­ný sám o sobě, to už je věc jiná.

Dvě slova jako klíč – Recenze
Photo © Bontonfilm

 

Úsměvy smut­ných mužů, útrž­ko­vi­té auto­bi­o­gra­fic­ké vyprá­vě­ní o něko­li­ka paci­en­tech pro­ti­al­ko­hol­ní léčeb­ny, v němž hlav­ní hrdi­na Josef (David Švehlík) figu­ro­val jako Formánkovo alter-ego, byl komor­ním dra­ma­tem s jas­ným osvě­to­vým posel­stvím o nástra­hách poží­vá­ní alko­ho­lu, zamě­ře­ný na jed­nu kon­krét­ní loka­ci. Snímek Dvě slo­va jako klíč opro­ti němu půso­bí až jako ces­to­pis – zaví­tá­me např. mezi indonéské domo­rod­ce, do Indie, Himalájí, New Yorku, Japonska nebo do Polska k balt­ské­mu pobře­ží. Příběh se ten­to­krát sou­stře­dí zejmé­na na dvo­ji­ci postav (kro­mě zmí­ně­né­ho Josefa ješ­tě na Tomáše v podá­ní Ivana Fraňka) a pojed­ná­vá o jejich nava­zu­jí­cích osu­dech poté, co pro­ti­al­ko­hol­ní léčeb­nu po vylé­če­ní své závis­los­ti úspěš­ně opus­ti­li.

Tomáš se stal umě­lec­kým malí­řem, kte­rý svá díla vysta­vu­je v gale­rii, kde se jed­no­ho veče­ra sezná­mí se svou náhod­nou fanyn­kou, a ješ­tě té noci se s ní pří­mo v gale­rii vyspí. Necítí se být při­pra­ven na roli otce (pozna­me­nán pro­ble­ma­tic­kým vzta­hem se svým vlast­ním otcem, s nímž má nevy­ře­še­né spo­ry ohled­ně minu­los­ti), tak­že jej dosti pře­kva­pí, když mu dotyč­ná fanyn­ka ozná­mí své těho­ten­ství. Josef se zas věnu­je kari­é­ře spi­so­va­te­le, záro­veň je ale posed­lý pát­rá­ním po smys­lu živo­ta, tajem­ství posmrt­né exis­ten­ce a své role ve vesmí­ru. Utíká pro­to od rodi­ny k domo­rod­cům, kde se účast­ní šaman­ských ritu­á­lů a uží­vá halu­ci­no­gen­ní dro­gy. A po Úsměvech smut­ných mužů se vra­cí i Jaroslav Dušek ve vylo­že­ně okra­jo­vé rolič­ce guru-bezdomovce, jenž na potká­ní udí­lí spás­né život­ní rady.

Dvě slova jako klíč – Recenze
Photo © Bontonfilm

 

Kromě toho ale para­lel­ně sle­du­je­me též pří­běh jaké­ho­si stár­nou­cí­ho japon­ské­ho byz­ny­s­me­na, jemuž je dia­gnos­ti­ko­vá­na nevy­lé­či­tel­ná cho­ro­ba ve finál­ním stá­diu. Muž se pro­to roz­hod­ne na posled­ní chví­li napra­vit vztah se svou dáv­no odci­ze­nou dospě­lou dce­rou a vez­me ji na ces­tu do Indie a do Himalájí, kte­rou jí sli­bo­val už jako malé hol­ce. Do toho pak vstu­pu­je i linie s fran­couz­ským kně­zem žijí­cím v New Yorku (slav­ný fran­couz­ský herec Pierre Richard), kte­rý občas posí­lá dopi­sy s dob­ře míně­ný­mi rada­mi lidem, kte­ří se mu zje­vu­jí ve snech, a tím napra­vu­je jejich živo­ty. A občas si odsko­čí­me i k Tomášovu otci, jenž leží chro­mý na lůž­ku a čeká na to, jest­li mu jeho syn odpus­tí jeho sobec­kost a nedba­lost.

Jednotlivé dějo­vé linie tak pojed­ná­va­jí pře­de­vším o vině a odpuš­tě­ní, ces­tě ke smí­ře­ní, vzta­zích rodi­čů a jejich potom­ků, hle­dá­ní vnitř­ní har­mo­nie, pomí­ji­vos­ti živo­ta a o záha­dách lid­ské­ho bytí. Tato cit­li­vá téma­ta mají jis­tě šan­ci v někte­rých divá­cích sil­ně rezo­no­vat už jen svou pří­tom­nos­tí, stej­ně jako hoj­né uží­vá­ní citá­tů pod­tr­hu­jí­cích atmo­sfé­ru las­ka­vos­ti a život­ní­ho opti­mis­mu. Pokud jim tedy záro­veň nebu­de vadit všu­dypří­tom­ná banál­nost sdě­lo­va­ných myš­le­nek a filo­zo­fic­kých mou­d­er, jež zhus­ta pro­té­ka­jí celým fil­mem od začát­ku do kon­ce, a kte­rá asi měla půso­bit jako hlu­bo­ká duchov­ní posel­ství, ale při­tom si v ničem neza­da­jí s hes­ly na moti­vač­ních pla­ká­tech nebo s výňat­ky z pří­ru­ček pro začí­na­jí­cí ezo­te­ri­ky.

Dvě slova jako klíč – Recenze
Photo © Bontonfilm

 

Z hle­dis­ka vyprá­vě­ní pak film bohu­žel kul­há na obě nohy. Stejně jako Úsměvy smut­ných mužů se potý­ká se zkrat­ko­vi­tos­tí, kte­rá má za násle­dek roz­pad fil­mu do stříp­ko­vi­tých epi­zo­dek, v nichž se znač­ně plo­ché posta­vy účast­ní mno­ha emo­ci­o­nál­ně vypja­tých scén, mezi nimiž však chy­bí jaké­ko­li poji­vo nebo osvět­le­ní šir­ší­ho kon­tex­tu. Reálné doje­tí se tak nemá šan­ci dosta­vit, někte­ré spi­ri­tu­ál­ní výje­vy či sdě­le­ní dokon­ce půso­bí až směš­ně. Snímek je extrém­ně roz­kro­če­ný mezi nad­měr­nou doslov­nos­tí, kdy pro­střed­nic­tvím vypra­věč­ské­ho komen­tá­ře opa­ko­va­ně vysvět­lu­je jas­ně zřej­mé infor­ma­ce, a totál­ní enig­ma­tic­kou taju­pl­nos­tí, s níž při­stu­pu­je k někte­rým moti­vům, jejichž význam se v ději ztrá­cí.

Některé pří­bě­ho­vé linie jsou vzá­jem­ně pro­po­je­ny dějo­vě a zda­jí se tím pádem být sou­čás­tí rea­li­ty, záro­veň se ale jed­ná o his­tor­ky v kni­ze psa­né Josefem, jenž tu opět zastá­vá alter-ego Josefa Formánka. Pokusy o hrát­ky s meta-úrovní kniž­ní pod­sta­ty fil­mo­vé adap­ta­ce, v níž spi­so­va­te­lo­va před­sta­vi­vost stí­rá hra­ni­ci mezi fik­cí a sku­teč­nos­tí, nicmé­ně ústí jen v zamo­ta­ný cha­os, v němž nad věro­hod­nos­tí zob­ra­zo­va­né­ho dění panu­jí otaz­ní­ky. K osu­do­vé­mu pro­zře­ní i k nale­ze­ní té správ­né život­ní ces­ty a těch pra­vých hod­not vás tu mohou dovézt tře­ba jen pou­há dvě slo­va vyřče­ná někým z uli­ce nebo také účast na domo­ro­dých obřad­ních ritu­á­lech, během nichž upad­ne­te do tran­su a posed­ne vás zlý duch, kte­ré­ho z vás vyže­nou až v nemoc­ni­ci na kapač­kách.

Dvě slova jako klíč – Recenze
Photo © Bontonfilm

 

Nelze při­tom opo­me­nout fakt, že Josefův pří­běh sku­teč­ně čer­pá z Formánkových život­ních zku­še­nos­tí, z oprav­do­vé­ho setká­vá­ní s indonéský­mi šama­ny a domo­ro­dý­mi kme­ny a z jeho auten­tic­ké­ho okouz­le­ní východ­ní nau­kou. Film Dvě slo­va jako klíč ale vyzní­vá spíš jako neko­he­rent­ní setká­ní s vylé­če­ným opil­cem, kte­rý našel nový smy­sl živo­ta v jed­no­du­chých eso­te­ric­kých moud­rech a sna­ží se je do vás naprat, což dopro­vá­zí čet­ný­mi zábě­ry na lad­ně plo­vou­cí kytov­ce. „Život je jako velry­ba, pře­kva­pí tě a zmi­zí,“ zní z fil­mu. Jestli v tom vidí­te něco dojem­né­ho, hlu­bo­ké­ho či prav­di­vé­ho, tak dob­ře pro vás.

 


Podívejte se na hodnocení Dvě slova jako klíč na Kinoboxu.

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Vlny – historické drama z období okupace – 75 %
21. dubna 2025Vlny – historické drama z období okupace – 75 %Vlny (2024) jsou v pořadí již třetím režijním počinem mladého (38 let), ale přesto nadějného herce, scénáristy a režiséra Jiřího Mádla, který již odrostl svým pubertálním rolím rafťáka či snowborďáka. Žánrově se jedná o historické drama…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Klec – Bohdalová uvězněna v kleci – 85%
19. dubna 2025Klec – Bohdalová uvězněna v kleci – 85%Psychologické drama Klec (2019) mne 87 minut poutalo a bavilo, což v dnešní době nelze říci o každém produktu filmového průmyslu. Thriller je výsledkem uměleckého tria Epstein, Strach, Bohdalová (Vrásky z lásky, Anděl Páně 2, Svatá), kterým…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Na střeše – Gran Torino po česku – 85%
18. dubna 2025Na střeše – Gran Torino po česku – 85%Film Na střeše (2019), scénáristy, režiséra a herce Jiřího mádla (Gympl, Vejška, Deníček moderního fotra), je jeho druhým režijním počinem hned po snímku Pojedeme k moři, který jako lehce hravý nebyl ještě tolik vyzrálý. Jedná se o…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Doblba! – retro vzpomínka – 65%
14. listopadu 2024Doblba! – retro vzpomínka – 65%Chtěla jsem se naladit a trochu si zavzpomínat, proto jsem si pustila v dnešní době již trochu retro černou komedii Petra Vachlera s názvem Doblba! Ráda jsem si zavzpomínala na svá mladá léta a české filmové perly, které…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Jaroslav Dušek odkrývá Tajemství smrti
1. listopadu 2024Jaroslav Dušek odkrývá Tajemství smrtiV době, kdy je většina členů českého filmového rybníčku na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, vchází do širší distribuce, nikým takřka nezaznamenán snímek režiséra Viliama Politkoviče Tajemství smrti. A ačkoliv tu tuto novinku velice nedávno komentovala…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Tajemství smrti - Kontroverzní dokument Viliama Poltikoviče - 60%
30. října 2024Tajemství smrti - Kontroverzní dokument Viliama Poltikoviče - 60%TAJEMSTVÍ SMRTI: Kontroverzní dokument Viliama Poltikoviče U příležitosti svátku mrtvých vstupuje do kin odvážný duchovní snímek Viliama Poltikoviče s názvem Tajemství smrti, kterým provází v roli komentátora herec Jaroslav Dušek známý svým alternativním zaměřením. Tento poněkud…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Recenze na minisérii Pustina: České mistrovské dílo s globálním potenciálem
4. září 2024Recenze na minisérii Pustina: České mistrovské dílo s globálním potenciálemDnes na ČT začíná první díl minisérie Pustina. Premiéra ve „volném“ vysílání proběhne dnes v 20:10. Pokud si chcete připomenout, o čem tento seriál je, přečtěte si mou recenzi z prosince před osmi lety. Nedávno jsem…Vydáno v rubrice: TV Recenze
Zahradníkův rok - adaptace Čapka nebo Kafky...?
20. července 2024Zahradníkův rok - adaptace Čapka nebo Kafky...?Na karlovarském festivalu měl mimo jiné premiéru i nový český snímek z dílny režiséra Jiřího Havelky. Nese název Zahradníkův rok a těm bystřejším již jistě došlo, že se jedná o odkaz na slavnou knížku Karla Čapka.…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Viděl jsem Vlny, měli byste taky?
16. července 2024Viděl jsem Vlny, měli byste taky?Jestli se o nějakém filmu na KVIFFu nesly téměř až magické zvěsti, byly to rozhodně Vlny. I proto bylo možné jen pár dní po světové premiéře vidět na pokladnách cedule, které dopředu upozorňovaly na to, že…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Anthropoid: precizní historické drama navzdory anglické pseudovýslovnosti českých jmen
24. května 2024Anthropoid: precizní historické drama navzdory anglické pseudovýslovnosti českých jmen[caption id="" align="alignright" width="400"] Photo © Bleeker Street Media / James Lisle[/caption] České dějiny nejsou zrovna tradičním zdrojem látek pro americké a britské filmy. Proto potěší, když se v koprodukci zahraniční tvůrci rozhodnou zpracovat některý z…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Čtvrtstoletí Pelíšků
8. dubna 2024Čtvrtstoletí PelíškůMezi českými porevolučními filmy byla spousta kinohitů, ale jen málokterý z nich se stal novodobou klasikou, ze které by diváci dokázali citovat hlášky i pozpátku a který by zároveň vřele přijala i kritika. Přesně před čtvrtstoletím…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
Anděl páně
23. prosince 2023Anděl páněMottem pohádky by mohla být modlitbička "andělíčku můj strážníčku, ochraňuj Petronelovu dušičku". Anděl Petronel v podání klasika Ivana Trojana je totiž učiněný smolař, popleta a hlavně lajdák. Protože na nebi tropí neplechu, pošle ho Pán Bůh…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Kdo je kdo v Pelíšcích - Herci
21. prosince 2023Kdo je kdo v Pelíšcích - HerciMIROSLAV DONUTIL, otec Šebek Miroslav Donutil (*1951) se po absolutoriu na brněnské JAMU stal stálým členem Divadla na provázku, kde ztvárnil výrazné role především v inscenacích Balada pro banditu, Profesionální žena nebo Obchod s chlebem. Od…Vydáno v rubrice: Profily osob
Kdo je kdo v Pelíšcích - Tvůrci
21. prosince 2023Kdo je kdo v Pelíšcích - TvůrciPetr Jarchovský (*1966) a Jan Hřebejk (*1967) společně vystudovali Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici a v letech 1987 - 1991 katedru scenáristiky a dramaturgie na pražské filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění. Během studia Jan…Vydáno v rubrice: Profily osob
Pelíšky: Lidé (a zajímavosti) kolem Pelíšků
21. prosince 2023Pelíšky: Lidé (a zajímavosti) kolem Pelíšků„Film, jako je Pelíšky, vyžaduje účast výrazných hereckých osobností," říká režisér JAN HŘEBEJK. „Potřebovali jsme lidi, kteří nám postavy nejenom odehrají, ale kteří vnesou do příběhu své osobní kouzlo a zkušenost. A měli jsme štěstí, protože…Vydáno v rubrice: Speciály
Pelíšky: Nezaměnitelná vánoční klasika české kinematografie s dobovým humorem a kouzlem
21. prosince 2023Pelíšky: Nezaměnitelná vánoční klasika české kinematografie s dobovým humorem a kouzlemJen těžko byste hledali český film, který se u nás zapsal jako taková vánoční klasika jako Pelíšky. Nu, možná ještě Tři oříšky pro Popelku, ale zde už seznam končí. Co k tomu víc říct? Pelíšky jsou…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 2,12359 s | počet dotazů: 251 | paměť: 32129 KB. | 02.09.2025 - 05:14:32