El páramo (2021)

Samota a křeh­ká psy­chi­ka doká­ží nadě­lat neple­chu a to nejen ve špa­něl­ské pus­ti­ně s bubá­kem za zad­kem…

V 19. sto­le­tí Španělskem zmí­ta­la jed­na vál­ka za dru­hou. Diego spo­leč­ně se svý­mi rodi­či našel ukrýt hlu­bo­ko v pus­ti­ně, kde si posta­vi­li malou far­mu dale­ko ode všech. Jeho otec Salvador vlád­ne tvr­dou rukou, zatím­co mat­ka Lucía je na něj milá a las­ka­vá. Jednoho veče­ra mu otec poví děsi­vý pří­běh o zlé bytos­ti, kte­rá se živí lid­ským stra­chem a od té chví­le nastá­vá pro jejich rodi­nu pohro­ma. Nejprve při­jde na řadu setká­ní se zra­ně­ným cizin­cem, kte­ré­ho je otec nucen zabít, aby násled­ně sama hla­va rodi­ny odje­la pryč. Matka to těž­ce sná­ší a její psy­chic­ký stav se kaž­dým dnem zhor­šu­je. Stává se nebez­peč­nou nejen pro sebe, ale i pro malé­ho Diega. Navíc se zdá, že se jejich domov stal ter­čem oné zlé bytos­ti, o kte­ré mlu­vil jejich otec. Dokáže Diego zachrá­nit sebe a svou mat­ku, nebo oba pod­leh­nou své­mu stra­chu…?

Český název: Stín samo­ty

Režie: David Casademunt

Rok výro­by: 2021

Délka: 92 min

Země: Španělsko

Alternativní názvy: La bes­tia, The Wasteland

 

Hrají:

Asier Flores...(Diego)

Inma Cuesta...(Lucía)

Roberto Álamo...(Salvador)

María Llop...(La Bestia)

Alejandra Howard...(Juana)

...a dal­ší

Distribuce Netflixu ten­to­krát do své fil­mo­vé flo­ti­ly při­bra­la i toto špa­něl­ské psy­cho­lo­gic­ké dra­ma, kte­ré je lehce říz­nu­té i tro­chou toho mys­te­ri­óz­ní­ho horo­ru. Opravdu ale jen nepa­tr­nou kap­kou, to je potře­ba říci hned na úvod. Rádoby his­to­ric­ké kous­ky mi roz­hod­ně neva­dí, mají-li hla­vu a patu a doká­ží nabíd­nout zají­ma­vou záplet­ku. Bohužel tady to ori­gi­na­li­tou zrov­na nehý­ři­lo, stej­ně jako množ­ství oprav­du zají­ma­vých pasá­ží tu bylo obsa­že­no ve vel­mi sla­bé dáv­ce. Nemůžu však říci, že by šlo o vylo­že­nou kata­stro­fu, pro­to­že i zde jsem našel něko­lik dob­rých momen­tů a scén, kte­ré sto­jí za pozor­nost.

 

Dobrý film se dá nato­čit i s mini­mem her­ců a malým roz­poč­tem -   o tom jsem se pře­svěd­čil již něko­li­krát, ovšem to by scé­nář musel být mno­hem záživ­něj­ší, pro­pra­co­va­něj­ší a když už má jít i o horor, tak i děsi­věj­ší. Tady se ale doce­la dlou­ho řeší jen rodin­né dra­ma naší rodin­ky, kdy kaž­dý z rodi­čů má jinou před­sta­vu o výcho­vě dítě­te a násled­ný odjezd otce koneč­ně roz­prou­dí ale­spoň tro­chu tam­ní atmo­sfé­ru. Divák si není jis­tý, jest­li z toho mat­ce jen hráblo, nebo sku­teč­ně far­mič­ku začne oblé­hat něja­ká zlá bytost. Pracuje se zde pře­de­vším jen s názna­ky – což mi vůbec neva­di­lo, ale v závě­ru mi už to neu­stá­lé bou­chá­ní dveř­mi, přítmí a řva­ní lezlo tro­chu na ner­vy.

 

Bubák se tu uká­že až v posled­ních pat­nác­ti minu­tách a to jen na krát­ký oka­mžik – jak se uká­za­lo tak to bylo jen a jen dob­ře. Navíc mi kupo­di­vu ten malý spra­tek nebyl ani vylo­že­ně pro­tiv­ný. Mou pozor­nost si však po celou dobu drže­la pro sebe pře­de­vším pohled­ná Inma Cuesta – taky bych se s ní rád vykou­pal v kádi. Ta svým výko­nem zce­la pře­vy­šo­va­la ostat­ní na pla­ce. Bohužel jako celek to nefun­go­va­lo tak, jak bych si já a asi i sami tvůr­ci přá­li. Pár svět­lých oka­mži­ků by se tu našlo, ale znám mno­hem lep­ší špa­něl­ské fil­my a dokon­ce i horo­ry na podob­né téma. Lepší pod­prů­měr a nic víc.

Hodnocení: 40 %

---

---