Svěrací kazajka

Kolik pohle­dů na ces­to­vá­ní časem se již v kine­ma­to­gra­fii obje­vi­lo. Další z nich nabí­zí film Svěrací kazaj­ka s výbor­ným Adrienem Brody v hlav­ní roli.

Jack Starks má za sebou jeden prů­střel leb­ky během vál­ky v Zálivu („Bylo mi 27, když jsem zemřel popr­vé.“) a dru­hý při pře­střel­ce mezi poli­cis­tou a řidi­čem auto­mo­bi­lu při sil­nič­ní kon­t­ro­le. Bezohledná vraž­da poli­cis­ty byla nara­fi­če­na tak, aby byl za vra­ha pova­žo­ván Jack. Vzhledem ke své­mu objek­tiv­ní­mu nále­zu na moz­ku je však Jack sou­dem znán nepří­čet­ným a poslán do blá­zin­ce.

V blá­zin­ci se stá­vá obě­tí poku­sů dok­to­ra Beckera. Ten mu dá léky, navle­če ho do svě­ra­cí kazaj­ky a zasu­ne Jacka do spe­ci­ál­ní­ho boxu. Při jed­nom z poku­sů se Jack Starks dosta­ne v myš­len­kách do budouc­nos­ti, kde zjis­tí, že mu už nezbý­vá mno­ho živo­ta. Snaží se samo­zřej­mě dozvě­dět se o své smr­ti co nej­ví­ce, a potom se poku­sit se s tím nějak poprat. Má k tomu pomoc­ní­ka: dív­ku, kte­rou před­sta­vu­je Keira Knightley. Zprvu je samo­zřej­mě nedů­vě­ři­vá, ale postup­ně ji začne Jackova minulost/současnost/budoucnost (neho­dí­cí se škrt­ně­te) zají­mat. Mají nadě­ji na vůbec něja­kou budouc­nost?

Mě osob­ně tahle pro­ble­ma­ti­ka doce­la zají­má, a pro­to film pova­žu­ju za sluš­ně zvád­nu­tý. Je ale prav­da, že ve srov­ná­ní s fil­my z posled­ní doby, kte­ré brn­ka­jí na podob­nou notu (Efekt motý­lích kří­del, Věčný svit nepo­sk­vr­ně­né mys­li), nejde ani zda­le­ka tak do hloub­ky a nevy­čer­pá­vá mož­nos­ti, kte­ré téma nabí­zí. Navíc zde vyplou­vá na povrch pro­ble­ma­tic­ká otáz­ka mož­né změ­ny osu­du člo­vě­ka. Podle někte­rých to je zce­la vylou­če­né: co jed­nou uvi­dí­te v budouc­nu, to se oprav­du sta­ne, ať s tím dělá­te coko­liv. Podle jiných to mož­né je: viz sna­ha o to neze­mřít, nebo sna­ha vybrat si nej­lep­ší z něko­li­ka mož­ných osu­dů.

Svěrací kazaj­ka se v závě­ru čás­teč­ně pro­mě­ňu­je v něco jiné­ho, než čím byla v prv­ní hodi­ně, a sice tem­něj­ším (lehce) sci-fi o jed­nom smo­la­řo­vi. V odles­ku této „slá­vy“ úvod­ních minut pro­to závěr půso­bí poměr­ně násil­ně, musím však při­znat, že není až tak odta­ži­tý a při­ta­že­ný za vla­sy, jak by urči­tě být mohl (viz napří­klad Zloději pamě­ti). Nebýt závě­reč­né­ho „hepá­če“, bylo by však moje hod­no­ce­ní urči­tě zna­tel­ně pří­z­ni­věj­ší.

O filmu:

Oficiální strán­ka fil­mu: The Jacket
Scénář: Massy Tadjedin
Režie: John Maybury
V hlav­ních rolích: Adrien Brody, Keira Knightley, Kris Kristofferson, Jennifer Jason Leigh, Daniel Craig, Jake Broder
USA, Německo, Velká Británie 2005, 102 minut