Do té doby „pouze“ vynikající divadelní režisér Vladimír Morávek vzbudil před 2 roky obrovský rozruch se svou Nudou v Brně, s níž sklidil nemalý úspěch – z udílení Českých lvů si odnesl 5 sošek včetně té za nejlepší film roku. Tentokrát přichází s tragikomickým příběhem o lásce, přátelství a všudypřítomné reality show, jehož ústředními postavami jsou dva outsideři – Václav Hrubeš a Josef Mareš aneb skvělý Jan Budař (jenž se opět podílel na scénáři) a ještě lepší Richard Krajčo.
27letý Václav Hrubeš je nesympatický hulvát pracující u Dopravního podniku jako revizor – s ním bych se jako černý pasažér setkat opravdu nechtěla, neboť je za každé situace příjemný jako trn v pr… oku :-). „Pepo, ty seš kokot.“ – takto často oslovuje svého o tři roky mladšího nejlepšího a v podstatě jediného kamaráda, obtloustlého a ošklivého dobráka Pepíka Mareše. Richard Krajčo kvůli této roli prošel velkou proměnou – přibral 12 kilo, nosil umělé zuby a dlouhé věčně umaštěné vlasy.
Pepík je nezaměstnaný a jelikož strašně rád nosí uniformy (vojenské po dědečkovi), chtěl by si najít práci, která by mu tuto „úchylku“ umožňovala, leč sám pro to nic nedělá – celé dny se válí u televize. Má několik lásek: Kofolu, Bikavu, především však Haničku „Písničku“ Zagorovou, jejíž fotky zdobí celý jeho pokoj. Při pohledu na ně a při poslechu jejích songů s oblibou onanuje. 🙂
Se svou babičkou (Stellou Zázvorkovou, pro níž byla tato role bohužel poslední) bydlí v malém rozpadajícím se domečku v zapadlé a špinavé pražské čtvrti. Naopak Hrubeš žije ve společné domácnosti se svými rodiči – psychicky labilní Ivou Janžurovou a cholerickým Miroslavem Donutilem, jenž si se svým synem očividně nerozumí. A tak po jedné z nesčetných stupidních hádek odchází Václav bydlet k Pepíkovi…
Jednoho dne jim u dveří zazvoní tibetští mnichové sdělující Hrubešovi poselství, že právě On je ten VYVOLENÝ (Smrt reality show!). Hrubeš je hrubě pošle někam, doslova s nimi vyrazí dveře. Avšak poté, co objeví svou fotku alá Dalajláma na titulní straně jednoho bulvárního plátku a média o něj začnou projevovat zájem, postupně se ponořuje do meditací a tajů buddhistického učení. Ostříhá si vlasy, dá výpověď v práci a chystá se do Tibetu… To však těžce nese Pepík, protože je na svém „Vendovi“ citově závislý…
Film se odehrává ve dvou navzájem se prolínajících časových rovinách – jedna začíná tam, kde ta druhá končí. Díky mistrovskému scénáři nám ale pointa zůstává skryta až do samého konce.
U příběhu Hrubeše a Mareše se budete upřímně smát i upřímně plakat, neboť jak hlásaly upoutávky k filmu: „I Ty můžeš být Hrubešem a i Ty můžeš být Marešem.“ A až půjdete nočním městem domů, zaručeně si budete pobrukovat, že: „…je naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné…“ 🙂
Spolu se Štěstím Bohdana Slámy tvoří tento snímek zatím bezkonkurenčně to nejlepší, co nám česká kinematografie letos nabídla a troufám si říci, že při udílení Českých lvů budou tyto filmy spolu soupeřit o příčky nejvyšší…
PS: Až budete pokládat telefonní sluchátko, dejte si pozor na kaktus… 🙂
O filmu:
Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště
Režie: Vladimír Morávek
Scénář: Vladimír Morávek a Jan Budař
V hlavních rolích: Jan Budař, Richard Krajčo, Iva Janžurová, Miroslav Donutil, Magdalena Borová, Simona Peková, Robert Roth, Stella Zázvorková
ČR 2005, 110 min.
Nejnovější komentáře