John Boorman: Cesta od čističe a novináře k režisérovi Hollywoodu

(zatím nehodnoceno)

Loading...

John Boorman začal kon­cem 50. let pra­co­vat jako čis­tič a novi­nář. Vedl zpra­vo­daj­ské redak­ce Southern Television v Southamptonu a Doveru a poté se začal věno­vat tele­viz­ní doku­men­tár­ní tvor­bě, aby se nako­nec v roce 1962 stal vedou­cím doku­men­tár­ní jed­not­ky BBC v Bristolu.

Zaujal pro­du­cen­ta Davida Deitche a dostal nabíd­ku reží­ro­vat film, jehož cílem bylo zopa­ko­vat úspěch fil­mu „A Hard Day’s Night“ (režie Richard Lester v roce 1964): „Chyť nás, když to doká­žeš“ (1965) o kon­ku­renč­ní popo­vé sku­pi­ně Dave Clark Five. Ačkoli nebyl komerč­ně tak úspěš­ný jako Lesterův film, skli­dil dob­ré recen­ze od význam­ných kri­ti­ků, jako jsou Pauline Kaelová a Dilys Powellová, a usnad­nil Boormanovi ces­tu do fil­mo­vé­ho prů­mys­lu.

Boormana do Hollywoodu při­lá­ka­la mož­nost natá­čet fil­my vět­ší­ho roz­sa­hu a ve fil­mu „Point Blank“ (1967), nato­če­ném pod­le romá­nu Richarda Starka, pře­ne­sl cizí vizi do chát­ra­jí­cí pev­nos­ti Alcatraz a pro­to­hip­pie svě­ta západ­ní­ho pobře­ží Ameriky. Lee Marvin teh­dy nezná­mé­ho reži­sé­ra plně pod­po­řil a řekl MGM, že všech­ny své sou­hla­sy s pro­jek­tem pře­ne­chal Boormanovi.

Boorman byl před­vo­lán na schůzku s pre­zi­den­tem MGM Robertem O’Brienem, na kte­ré výkon­ný ředi­tel oka­mži­tě začal vyja­d­řo­vat oba­vy z toho, jak film pokra­ču­je, ale v polo­vi­ně schůz­ky zazvo­nil tele­fon. Byl to David Lean s prosba­mi před svým dal­ším fil­mem „Ryanova dce­ra“ (1970) a O’Brien byl z roz­ho­vo­ru s ním tak nad­še­ný, že když hovor skon­čil, jed­no­du­še vypro­vo­dil Boormana se slo­vy, že jen „ať se daří“. Boorman po letech Leanovi vyprá­věl, jak ho zachrá­nil.

Jednou v noci při natá­če­ní finá­lo­vých scén z pro­stře­dí Alcatrazu si vyčer­pa­ný a vyčer­pa­ný Boorman uvě­do­mil, že vůbec neví, co dělá. Marvin si to uvě­do­mil také a zeptal se, jest­li má reži­sér potí­že. Řekl Boormanovi, aby to nechal na něm, a „najed­nou byl opi­lý, kři­čel, smál se a ječel“ a vedou­cí pro­duk­ce při­stou­pil k Boormanovi s tím, že v žád­ném pří­pa­dě nemo­hou pokra­čo­vat v natá­če­ní. „Jakmile jsem byl z obli­ga, tlak ze mě spa­dl, trva­lo mi deset minut, než jsem vymys­lel zábě­ry, a Lee se úžas­ně zota­vil.“ (IMDb)

Všechno nej­lep­ší k naro­ze­ni­nám, Johne Boormane!

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře