Píše se rok 1939 a anglický královský pár přijíždí do soukromé rezidence amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta. Král Jiří VI. i královna Elizabeth jsou plní očekávání, čím je američtí hostitelé překvapí. Obdobná nejistota panuje i v sídle prezidenta. Roosevelt je muž sebejistý a uznávaný. Mezi jeho obdivovatele patří jeho matka, sekretářka i vzdálená sestřenice Daisy. Ta je pro prezidenta něco jako „dívka pro rozptýlení“ a jak se ukáže, není jedinou. Návštěva královského páru je příležitost, kdy je Daisy uvedena mezi vážené hosty a zúčastní se společného pikniku.
Prezident Roosevelt je muž zralého věku, který má nejen zkušenosti s velkou politikou, ale dokáže kolem sebe i v soukromí vytvořit atmosféru, která mu nejvíce vyhovuje. Když je potřeba, zvládne svou upovídanou a milující matku, stejně bravurně, jako svou emancipovanou ženy Eleonoru. Je to společenský muž, který také přitahuje ženy. Na první pohled nepůsobí jako svůdník a ani jeho chování není vulgární. Přesto působí vedle krále Jiřího jako suverén a světaznalec. Jeho choroba ho sice omezuje, ale dokáže se svým handicapem velice dobře a plnohodnotně žít. I nejistého krále, který se ve své roli krále necítí jistý a trápí se svou koktavostí, dokáže prezident dobře naladit Věkový rozdíl a možná i určité osobní sympatie vytvoří z obou významných osobností v závěru filmu sympatické chlapíky.
Film Královský víkend je celkem příjemné filmové dílko, kde má divák možnost nakouknout tak trochu pod pokličku života veřejně známých osobností. Ačkoliv příběh začíná a končí vzpomínáním Daisy na její setkání s prezidentem a postupným narůstáním jejich vzájemného vztahu, nabízí film další pohled na osobnost Franklina D. Roosevelta. Zpočátku romantický příběh Daisy a jejího obdivovaného milence se postupně rozrůstá o pohled na další postavy včetně rodiny královské. Návštěva královského páru posunuje v druhé polovině filmu v blíže k historickému pohledu na setkání představitelů světových velmocí i jejich ženských protějšků. Jako protihráč výrazné postavy amerického prezidenta vystupuje postupně do popředí postava krále Jiřího VI., který se postupně zbavuje zábran a v závěru filmu působí sebejistě a jako rovnocenný spoluhráč.
S postavou Krále Jiřího VI. se mohli diváci setkat ve výborném filmu Králova řeč, který byl uveden do našich kin v roce 2011. Vzhledem k tomu, že se film Králova řeč skutečně povedl a výkon Colina Firtha v roli krále byl úžasný, vyznívá film Královský víkend přeci jen o poznání hůř. A není to jen porovnáním hereckých výkonů hlavních postav. Film Králova řeč je postaven na výborném scénáři, který Královský víkend nemá. Především se scénárista Richard Nelson nedokázal rozhodnout, co je pro film důležitější. Zda se má prezentovat příběh jedné z milenek Roosevelta nebo setkání dvou výrazných historických postav a porovnání jejich charakteru a povah. Pro režiséra Rogera Michella, který se proslavil filmem Notting Hill, nezbylo nic jiného, než celkem nezajímavý milostný románek prezidenta s Daisy, v podání Laury Linney, prošpikovat záběry na kvetoucí louky nebo na prohlížení alba známek. Vše plyne tak poklidně, až se divák začne těšit na plánovanou návštěvu královského páru. Jako by tato návštěva přinesla trochu oživení nejen do filmu, ale také do samotných herců. Bill Murray v roli prezidenta Franklina D. Roosevelta ožije a stává se rozšafným a zábavným společníkem. Působivé jsou situace, kde se ukazuje jeho ochrnutí. Anglického krále Jiřího VI. si s chutí zahrál anglický herec Samuel West, kterého znají televizní diváci jako mladého detektiva v seriálu Vraždy v Midsomeru. Výkon Samuela Westa nedosahuje kvalitu výkonu Colina Firtha z filmu Králova řeč, ale je to velice sympatický výkon.
Královský víkend se zbytečně utopil v romantice. Přesto je film zajímavým pohledem na účastníky jedné historické události.
Nejnovější komentáře