Mechanický pomeranč

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Film Stanleyho Kubricka Mechanický pome­ranč byl kvů­li drs­ným násil­nic­kým scé­nám v Anglii zaká­zán. V dneš­ní době už bych nási­lí neo­zna­čil jako bůhví­jak šoku­jí­cí. Ne tak ale cel­ko­vé vyzně­ní fil­mu. Velmi své­ráz­né poje­tí totiž budí pozor­nost stá­le…

Skupinka mla­dých mužů se baví tím, že cho­dí do baru, kde si dá něko­lik lom­co­vá­ků, a potom vyra­zí do měs­ta za „ultra­ná­si­lím“. Sem tam zmlá­tí bez­do­mov­ce, někde vpad­nou do domu a zná­sil­ní tam ženu, zatím­co se na to musí její muž dívat, ane­bo pře­pad­nou kon­ku­renč­ní sku­pi­nu a vyří­dí si to s nimi. Také jsou schop­ni dojít až ke vraž­dě člo­vě­ka.

Alex, veli­tel téhle sku­pin­ky, je po drob­né „svi­ňár­nič­ce“ svých kum­pá­nů (ne že by si ale o ni neko­le­do­val) chy­cen poli­cií a musí vypo­ví­dat. Za svůj čin, vraž­du star­ší paní, je odsou­zen. Jelikož však byla vyna­le­ze­na nová meto­da, jak násil­ní­ky odna­u­čit jejich násil­nic­kým choutkám, dostá­vá Alex šan­ci pod­stou­pit ji. Z nási­lí se mu na kon­ci pro­cedu­ry oprav­du dělá špat­ně (moo­o­oc hezká meto­da :-)), ale v reál­ném živo­tě to pak má o něco těž­ší. Zvláště když zno­vu natre­fí na své před­cho­zí obě­ti… Opravdu se nedá oče­ká­vat, že by ho pus­ti­ly pří­liš snad­no.

Velmi deka­dent­ní pro­stře­dí (bar ve kte­rém jsou stol­ky ve tva­ru naha­tých žen s roz­ta­že­ný­ma noha­ma), roz­ho­vo­ry a pro­jev hlav­ních hrdi­nů dodá­vá fil­mu urči­té kouz­lo, kte­ré ale nemu­sí sed­nout zda­le­ka kaž­dé­mu.

Přiznám se, že já osob­ně mám z fil­mu vel­mi smí­še­né poci­ty. Není to druh „zába­vy“ vhod­ný pro kaž­dé­ho. Několik násil­nic­kých scén (bití, zná­sil­ně­ní) ješ­tě může­te pře­žít, ale iri­to­va­la mě napří­klad into­na­ce a způ­sob, jak spo­lu hlav­ní čtyř­ka hovo­ří. Do roz­ho­vo­rů je kro­mě toho navíc napa­so­vá­no množ­ství rus­kých výra­zů, kte­ré dodá­va­jí řeči na půso­bi­vos­ti. Ve dru­hé polo­vi­ně, kdy už ve fil­mu nesle­du­je­me celou čtyř­člen­nou sku­pin­ku, ale jen Alexovy osu­dy, se tahle „hrůza“ ztrá­cí a může­te se tak věno­vat vel­mi zají­ma­vé­mu ději.

Jak už to tak bývá, film, ve kte­rém je hod­ně nási­lí, bývá výraz­ně zamě­řen pro­ti nási­lí. Tak to bylo napří­klad u Takových nor­mál­ních zabi­já­ků, a tako­vé je to i u Mechanického pome­ran­če. Je fakt, že cel­ko­vé­ho pohle­du jsem z něj nebyl nad­šen. Rozhodně si ale mys­lím, že film sto­jí za pozor­nost.

O filmu:

Oficiální strán­ka: A Clockwork Orange
Scénář a režie: Stanley Kubrick
V hlav­ních rolích: Malcolm McDowell, Patrick Magee, Adrienne Corri, Miriam Karlin
USA 1971, 115 minut