To můj Láďa...- První filmová role Evy Holubové

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Vnitřní život kaž­dé ženy je bohat­ší, než by se moh­lo zdát. Některé ženy během fád­ní­ho náku­pu zvlád­nout zažít roman­tic­ké zami­lo­vá­ní, prv­ní ran­de, pro­žít svat­bu se vše­mi drob­ný­mi detai­ly a poro­dit děti. A to klid­ně s mužem, kte­ré­ho vidě­ly popr­vé v živo­tě. Ale to prav­dě­po­dob­ně jen pro­to, pro­to­že doma nema­jí toho nej­ú­žas­něj­ší­ho a nej­do­ko­na­lej­ší­ho... Láďu!

Tomáš Vorel pat­ří mezi nej­vý­raz­něj­ší čes­ké fil­ma­ře. Tvůrce fil­mů jako Kouř, Cesta z měs­ta, Skřítek nebo Gympl má vel­mi spe­ci­fic­ký ruko­pis, kte­rý do vel­ké míry pra­me­ní z jeho počát­ků v diva­dle Sklep. Často do svých fil­mů obsa­hu­je her­ce prá­vě z diva­dla Sklep a vět­ši­na jeho fil­mů sází na komic­ké a někdy i vylo­že­ně gro­tesk­ní pasá­že.

V roce 1981 Vorel po po krát­ko­me­tráž­ních sním­cích Zákon samu­ra­jů a Rychlé šípy zaklá­da­jí klub nato­čil svůj tře­tí krát­ký film s názvem To můj Láďa. Zde se v hlav­ní roli obje­vi­la Eva Holubová z diva­dla Sklep, kte­rá se tak dočka­la vůbec prv­ní fil­mo­vé role a Vorel spo­leč­ně se svo­jí diva­del­ní kole­gy­ní a kame­ra­ma­nem Luďkem Sejkorou nato­čil ten­to 10-minutový krát­ký film, při­čemž se ovšem Vorlovi poda­ří i během pou­hých 10 minut napros­to bra­vur­ně vypoin­to­vat ten­to krát­ký sní­mek.

Eva Holubová zde ztvár­ňu­je ženu, kte­rá srov­ná­vá své­ho milo­va­né­ho Láďu se vše­mi ostat­ní­mi muži, kte­ré kolem sebe vidí. Každou sla­bost jed­not­li­vé­ho muže shr­nu­je žena v podá­ní Holubové tak, že je její Láďa jed­no­du­še doko­na­lý a žád­ný muž kolem se mu nevy­rov­ná. Postava Holubové je zde vykres­le­na čis­tě a jed­no­du­še jako žena, pro kte­rou její Láďa zna­me­ná všech­no. Háček je ovšem v tom, že její Láďa mož­ná zase tak doko­na­lý není a ona si to dost sama dob­ře uvě­do­mu­je. Raději se ale sama vra­cí ve svých myš­len­kách do časů, kdy ješ­tě vše bylo na prv­ní pohled ide­ál­ní. A ve finá­le se vlast­ně hlav­ní hrdin­ce není čemu divit.

Vorlův krát­ký film na prv­ní pohled půso­bí jako krát­ký film, kte­rý je posklá­dán z něko­li­ka gro­tesk­ních scén. K tomu ostat­ně sva­dí hud­ba, kte­rá pomá­há k navo­ze­ní kome­di­ál­ní atmo­sfé­ry. Následně dochá­zí k pro­chá­ze­ní hlav­ní hrdin­ky uli­ce­mi, při­čemž Holubová je výteč­ná jak v podá­ní vnitř­ní­ho hla­su hlav­ní hrdin­ky, tak též ve své mimi­ce. Holubové se její­mi mimic­ký­mi výra­zy napros­to skvě­le daří držet kon­trast s jejím vnitř­ním hla­sem a doka­zu­je, že je na roli této tak tro­chu naiv­ní ženy napros­to ide­ál­ní.

Nikdo není doko­na­lý a je to prav­da. Přesto se hlav­ní hrdin­ka sna­ží sama sobě nalhat, že její Láďa doko­na­lý je, což jen pod­tr­hu­je, že mno­ho lidí pře­ci jen své­ho milo­va­né­ho člo­vě­ka pova­žu­je za doko­na­lé­ho, i přes­to, že tomu tak zce­la urči­tě není. Mezi moti­vy Vorelova kraťa­su tak pat­ří lid­ská nai­vi­ta i zasle­pe­nost v lás­ce, kte­ré Vorel sice pořád pro­dá­vá ve vel­mi odleh­če­né atmo­sfé­ře, prá­vě závě­reč­ný moment ale doká­že, že Vorlovi nedě­lá pro­blém při­jít na celé téma toho­to krát­ké­ho fil­mu i s tro­chou váž­nou tvá­ří.

Pěkný vizu­ál, bra­vur­ní střih a hud­ba, kte­rá hra­je pořád doko­la a přes­to neo­mr­zí dělá z To můj Láďa... nejen krát­ký film s hlub­ší myš­len­kou, ale cel­ko­vě též pove­de­nou vizu­ál­ní strán­kou. Vorel zde doka­zu­je, že umí balan­co­vat mezi humor­nou a váž­něj­ší strán­kou a pře­de­vším jeho spe­ci­fic­ký styl, kte­rý pra­me­ní prá­vě pře­de­vším ze sáz­ky na gro­tesk­ní momen­ty je něco, co dělá Vorela i v jeho poz­děj­ší kari­é­ře tolik spe­ci­fic­kým......

Celý film k vidě­ní zde:

Verdikt: 4 z 5

Foto: CS FILM

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře