Francouzské komedie bývaly svého času slušným pojmem, který zaručoval velmi dobrou zábavu. Jen si vzpomeňte na všechny ty Fantomasy, Četníky, Asterixe, apod. Koneckonců i dnes se v zemi galského kohouta urodí ledacos hodně slušného, například i u nás velmi populární Blbec k večeři, či z těch novějších filmů Le Prenom (Jméno).
Humor některých kultur je nepřenosný, ledacos českého v nečeském prostředí bez znalosti společensko-kulturního kontextu nevyzní, ale mám dojem, že francouzské snímky jsou do našeho prostředí celkem přenositelné. „Co jsme komu udělali?“ není výjimkou, ačkoli vychází ze situace, která v ČR běžná rozhodně není.
Svět se zmenšuje, lidé migrují i do míst, která by před sto lety jen obtížně našli na mapách. Tento fakt se nám může klidně i nelíbit, ale nic na něm nezměníme. Film „Co jsme komu udělali?“ pojednává o následcích fungování společnosti, která je založena na multikulturalismu (Francie). Rodina Verneuilových byla obdařena čtyřmi krásnými dcerami, což otce, který je patriotistický gaullista potěšilo, nicméně tři z nich si vzalo za manžely jedince, kteří svoji etnicitou zrovna moc francouzští nejsou (Žid, Arab, Číňan). Jistě, jsme tolerantní, ale vše má asi své meze a lavina předsudků, kterou rodiče drží jen tak tak na uzdě může kdykoli vyplout ven.... Zejména když i poslední dcera si přivede poněkud výrazného nápadníka.
Ano, film je založen na etnických stereotypech a na zajímavých situacích, které pramení z jejich konfrontace. Scény ale podle mě nevyznívají nijak rasisticky, xenofobně, naopak jsou milé a takříkajích „rozdávají rány na všechny strany“. Nevolá se tu po „nebezpečí z přistěhovalců a nutnosti boje proti němu“, jak poukazují některé extrémnější politické síly, nevzpomíná se tu s extrémní nostolagií na „starou dobrou Francií“, apod. Film ukazuje současnou Francii jako místo celkem poklidného soužití několika kultur (jasně, to asi úplně pravda není, ale upřímně, kdo kdy u komedie řešil její reálné zobrazení společenské situace?). Humor zde přítomný - a to je určitě u komedií jádro pudla - je podle mě vkusný, nápaditý a hlavně...zábavný. Návštěvy kina nelituji a dost často jsem se při sledování upřímně zasmál.
6. března 2022 Asterix a Obelix Asterix a Obelix je francouzsko-italsko-německý film režiséra Clauda Zidiho z roku 1999. Claude Zidi, režisér mnoha populárních komedií, natočil první hranou adaptaci komiksu Asterix, […] Posted in Speciály
6. května 2015 Dejte mi pokoj - 60 % Tak tohle marné přání vyslovuje Michel Leproux, když už ho všichni kolem dohání k šílenství. Tento vášnivý milovník hudby a sběratel starých gramodesek totiž našel na bleším trhu […] Posted in Filmové recenze
8. prosince 2002 Invaze V 90. letech už nefrčí invaze, ale infiltrace. Podle názvu sice ufouni přicházejí, ale to jde, pravda, pojmout zeširoka, např. že už tady mezi námi dost jsou, což pochopitelně nevylučuje, […] Posted in Filmové recenze
19. července 2004 Čarodějův učeň Kreslená hororová pohádka podle knihy Krabat. Poprvé jsem ji viděl někdy v dětství a už tenkrát mě neuvěřitelně dostala. Bohužel jsem si nezapamatoval její název, takže jsem po ní marně […] Posted in Filmové recenze
Nejnovější komentáře