Kouzelní poníci - Nová kamarádka - kniha

Orion a Destiny, dva okříd­le­ní koně, dvoj­ča­ta, se spo­lu za měsíč­ní­ho svi­tu honi­li po oblo­ze. Destiny vyhrá­va­la a ješ­tě si Oriona kvů­li tomu dobí­ra­la, ale tak jem­ně sester­sky. Orion si vši­ml, že jeho sestře se na krku hou­pe duho­vý řetí­zek, na čemž by neby­lo nic až tak zvlášt­ní­ho, ale jed­na­lo se o Kámen síly. Orion jenom zala­pal po dechu. Tento dra­ho­kam chrá­nil celé Bouřlivé stá­do, ke kte­ré­mu Orion a Destiny pat­ři­li, při­čemž zahá­něl čer­né koně, kte­ří se sna­ži­li magii Bouřlivého stá­da ukrást. Orion a Destiny byd­le­li na Ostrově duho­vé mlhy a byl přís­ný zákaz odná­šet Kámen síly z toho­to mís­ta.

Orion při­ka­zo­val Destiny, aby se vrá­ti­la, ale ta se jen smá­la kde­si z dál­ky. Orion tedy při­dal na rych­los­ti a pro­le­těl mra­ky, až byla Destiny pří­mo před ním. Destiny zastří­ha­la uši­ma a vrh­la se střemhlav dolů. Najednou se ozva­lo cink­nu­tí a Orion stej­ně jako Destiny byli zdě­še­ní. Uslyšeli jenom šplouch­nu­tí, z čehož se dalo sou­dit, že Kámen síly spa­dl do jeze­ra pod nimi. Destiny bědo­va­la a letě­la za Orionem, aby ho našli. Vůbec to však nešlo, pro­to­že voda v jeze­ře byla jed­nak čer­ná a také ledo­vá. Orion to chtěl vzdát, ale uvi­děl, že se na dně něco zablýsklo. Z posled­ních sil se pono­řil dolů a vylo­vil tuto cen­nost.

Když se vyno­řil, tak tam jeho sest­ra neby­la. Najednou se obje­vil Blesk, veli­tel Bouřlivého stá­da - krás­ný a stat­ný star­ší kůň. Ten Oriona pochvá­lil, ale neo­po­mněl dodat, že Destiny si počí­na­la nero­zum­ně. Blesk věděl, kam se Destiny podě­la. Prozradil Orionovi, že se bála, že je Kámen síly navždy ztra­ce­ný, zpa­ni­ka­ři­la a utek­la. Oba dva zača­li zkou­mat, kam se vlast­ně Destiny dosta­la. V dra­ho­ka­mu se obje­vil obraz Destiny, kte­rá dosed­la kopy­ty do lesa v něja­kém cizím svě­tě. Orion z toho byl smut­ný, pro­to­že mu bylo sest­ry líto. Rozhodl se ji najít, a to za kaž­dou cenu.

Mezitím se dělo v lid­ském svě­tě, kam se dosta­la Destiny něco úpl­ně jiné­ho. Jistou Eleanor Galeovou vez­li rodi­če k mamin­či­ně sestře, aby tam strá­vi­la něja­ký čas, pro­to­že šli pra­co­vat a Eleanor by muse­li nechá­vat na hote­lu, což by ji urči­tě nudi­lo. Teta Pippa měla navíc poní­ky, na což se Eleanor vel­mi těši­la. Rodiče po krát­kém roz­ho­vo­ru s Pippou se roz­lou­či­li a odje­li. Eleanor se hned roz­hlí­že­la, kde jsou stá­je a krme­ní, ale nic nevi­dě­la, což jí při­šlo div­né. Eleanor už to nevy­dr­že­la a zasy­pa­la tetu plno otáz­ka­mi o poní­cích. Ta nevě­dě­la, na kte­rou odpo­vě­dět dřív. Musela však Eleanor ujas­nit jed­nu věc.

Eleanor si mys­le­la, že poní­ci pat­ří tetě, ale neby­lo to pří­mo tak - teta byla les­ní správ­ce a poní­ci pat­ři­li k vol­ně žijí­cí sku­pi­ně, a to se Eleanor vůbec nelí­bi­lo. Teta Pippa nemě­la na svou neteř momen­tál­ně moc času, pro­to­že se jí do toho při­plet­ly pra­cov­ní povin­nos­ti, tudíž se Eleanor tro­chu nudi­la, ale to se mělo v příš­tích oka­mži­cích změ­nit. Jak tak jed­no­ho dne sedě­la ven­ku, tak se zni­če­ho­nic před ní vyno­řil poník. Nejprve si mys­le­la, že jde o jed­no­ho z teti­na reví­ru, ale to ji pře­šlo hned, když vidě­la, že se doká­zal pro­mě­nit - byl to totiž Orion.

Půvabná pohád­ka pro děti, kte­rým se tohle vyprá­vě­ní bude urči­tě zamlou­vat. Jedná se o prv­ní díl ze série. Ilustrací je sice pomá­lu, ale to vůbec neva­dí. V kni­ze jsou čer­no­bí­le vyve­de­né. Obálka je však barev­ně úchvat­ná. Rozhodně dopo­ru­ču­ju ke kou­pi a ke čte­ní. Má 128 stran.

Knihu může­te zakou­pit za 127 Kč zde.

• Autor: Sue Bentleyová
• Žánr: pří­běhy o zví­řa­tech
• Nakladatelství: Fragment
• Datum vydá­ní:03. 05. 2018