Jakožto velký fanoušek Left 4 Dead jsem před vydáním této hry s napětím očekával, s čím Turtle Rock, tedy původní vývojář zmíněného klenotu mezi kooperativními střílečkami zaměřenými na zombie apokalypsu, přijde. Není žádným tajemstvím, že zmíněné Left 4 Dead skutečně v oné době vládlo hernímu průmyslu, vytvořilo si velkou základnu obdivovatelů a nyní, po cirka 15 letech od vydání prvního dílu a zhruba 14 letech jeho pokračování (to už bylo v kompletní režii studia Valve, při jejichž neochotě, přiznejme si na rovinu, jakýkoliv následný rozvoj hry, lidově řečeno, šel „do kytek“, a nebýt komunity, která se de facto zasloužila o vznik nové mapy The Last Stand, nového obsahu bychom se zřejmě nedočkali), zůstává výborným počinem.
Myslel jsem si, že Back 4 Blood bude vlastně takovou reakcí na neutuchající touhu skalních příznivců série Left 4 Dead po nástupci, to jest Left 4 Dead 3, což bych ocenil.
K nákupu mě rychle odehnaly nepříliš lichotivé recenze, jež jsem, nutno podotknout, pročítal a poslouchal řádově několik dní poté, co se ohlásilo, že ten „zázrak“ může konečně spařit světlo světa v plné podobě.
Jak praví přísloví: „Kdo si počká, ten se dočká.“, přístup jsem získal opožděně, to samozřejmě nevadí a naopak využiji příležitosti napsat svůj názor v době, kdy by všechny neduhy měly již zmizet, jelikož času tvůrci dostali habaděj.
Left 4 Dead 3 spíše nečekejte
Back 4 Blood si vysloužilo přídomek „duchovní nástupce Left 4 Dead“. Zdůrazňuji pouze duchovní.
Left 4 Dead se podobá maximálně účelem prodírání mezi hordami mutantů – zlikvidovat infikované do posledního. Chybí zásadní prvky: temná atmosféra a originalita speciálních infikovaných.
Zmíněná „temná atmosféra“ Left 4 Dead charakterizuje a dělá z ní unikát. Právě onou jedinečnou vlastností, držet si standard klasické brutální akce, ale zároveň působit silně hororovým dojmem, mě oslovila, a proto jsem jí dlouhou dobu zachovával důvěru.
Když se posléze objevil na mém monitoru tento „Fortnite v krvavém kabátku“, trošku jsem se vyděsil. Neberte mě za slovo, ne že by Back 4 Blood mělo stejnou herní mechaniku, nicméně jeho zpracování působí velmi dětinsky a naivně. O „množství“ surovosti tu nejde, kam se však vytratilo plížení tajemným prostředím? Kam se poděla husí kůže při nalezení schoulené Witch, jejíž nářek se nesl do dáli?
Situaci vidím podobně jako u filmových snímků dnešní doby. Režiséři velmi dbají na časté vytékání tělních tekutin a zapomínají své dílo udělat děsivé. Možná tím odpovídají na požadavky diváků.
Já stojím za názorem, že samotné bezbřehé zabíjení neudělá film nikdy dobrý. Pokud nesouhlasíte a prahnete jedině po realisticky vykresleném násilí, zřejmě budete spokojeni, ovšem pak nelze očekávat nějakou výraznou odlišnost od her stejného druhu.
Snad největší znepokojení přišlo při prvním kontaktu s již zmíněnými speciálními infikovanými. Ti nejen vypadají v zápalu boje téměř identicky, dokonce Vás překvapí frekvence spawnování. Vyskytují se na každém rohu, tím pádem nějaká speciálnost jde stranou a jejich přítomnost se stává všední záležitostí.
Oproti zombíkům z Left 4 Dead postrádají zřetelné poznávací znaky, takže se znemožňuje účinná obrana na slabá místa.
Lze trénovat, než se pustíte do akce
Naopak palec nahoru uděluji za přidání střelnice a možnost prověřit dovednosti, než vyrazíte kosit bestie. Trénovací stanice je umístěna na základně přeživších, s níž se budete setkávat prakticky při každém spuštění. Na domovském „stanovišti“ dále můžete vylepšovat svůj arzenál, případně dokoupit vše potřebné.
Na „cvičišti“ máte k dispozici všechny zbraně a doplňky, takže při pravidelném intenzivním tréninku a s kombinací nástrojů typu Aimlabs jste schopni dosáhnout postupného zlepšování reflexivních schopností, není tudíž zapotřebí implementovat speciální tréninkové mapy, jako tomu bylo u Left 4 Dead. Jsem zastánce stanoviska, že samotný Aimlabs nevyhovuje ke konstantnímu udržení obratnosti, zdatnosti, neboť každá hra zbraně simuluje a zobrazuje jinak (potřebujeme se otestovat přímo v konkrétním prostředí).
Diskutabilní karetní systém
Aneb největší novinka. Ostatní recenze povětšinou přidání karet opěvují. Já půjdu trošku proti proudu. Funguje to prostě: Za body získané postupem zjednodušeně řečeno dostanete určité bonusy v podobě karet. Ty skládáte do balíčků. Ony balíčky pak vystavujete proti samotné umělé inteligenci hry v závislosti na nastalé situaci. Ano, dodává to zcela nový rozměr a možnosti. Na druhou stranu, chceme u takovéto hry uplatňovat tuto formu strategie? Nechápejte mě špatně, jistě se najdou milovníci nové funkce, ale zcela subjektivně, během hraní mě to překáželo. Místo toho, aby se věnovala pozornost palčivým nedostatkům, přesouvá se k inovacím, které žánr nevyžaduje.
Závěr
Podrženo, sečteno, Back 4 Blood se nijak markantně nerůzní od her podobného zaměření. Od čeho se naopak odlišuje, je původní Left 4 Dead. Celkově tak pro mě konečný dojem znamenal pásmo nižšího průměru, z čehož vyplývá: Více jak 6,5 bodů z 10 si nezasluhuje.
Nejnovější komentáře