(zatím nehodnoceno)
Loading...Když byl roku 1997 natočen čtvrtý díl Batmana, nenašel se snad jediný kritik, který by jej vychválil. Schumacherova pestrobarevná, okázale prázdná a nechtěně sebeparodující verze (div že se zde Bruce Wayne neobjevil v růžovém hávu) pohřbila kult respektovaného ochránce ponurého města Gotham City hluboko do země a na netopýří znak vyslala plivanec o objemu lipenské vodní nádrže. Dlouhých šest let se zdálo, že Batmanově akrobatickému počínání na stříbrném plátně definitivně odzvonilo, když tu se na veřejnosti objevily první oficiální informace o plánovém snímku s názvem Batman Begins.
V té době se ale nejednalo o nic „šokujícího“. Už před tímto oznámením kolovaly světem zprávy o titulech jako Batman: Year One či Batman Beyond a prakticky pokaždé to skončilo nulovým výsledkem (z Beyondu se vyklubal animovaný film, Year One na motivy povídky Franka Millera trčí dodnes v prostředí se zápornou Celsiovou hodnotou). A tak nebylo divu, že se nové „batmanovské“ prohlášení příliš neujalo a že na tvářích dříve věrných diváků vyloudilo příkladnou ukázku ironického úsměvu.
Warneři si naštěstí ještě celkem brzy uvědomili, že bude-li se série vyvíjet podobným směrem jako Batman a Robin, těžko si získá ztracenou přízeň fanoušků, a nezabývajíce se poměrně pozitivní skutečností, že každá část známého kvarteta vždy „vydělala“, učinili vše proto, aby netopýří emblém nabyl minimálně stejného lesku, jako tomu bylo po roce 1989. Batman Begins se tak již od naprostých počátků vyvíjel mnohem ambiciózněji než jeho nezfilmovaní předchůdci (nutno však dodat, že s Year One se i nadále počítá – a to někdy na rok 2007) a první zpráva týkající se tvůrčího osazenstva za kamerou přiměla i toho nejvyblitějšího skeptika nepatrně doufat. Vědomi si toho, že Batman musí začít tam, kde začal úplně, rozběhli warnerští konkurs „Nutně hledáme rejžu, který to rád syrově“. Hledání pomyslného „Froda“ zabralo jen několik bezvýznamných dní.
Kdybychom přihlédli k rozměrům netopýřího projektu a uvědomili si jeho kinematografickou provařenost, asi bychom se dost podivovali nad tím, nakolik riskantní prozíravost projevili lidé z Warneru, když se rozhodli důvěřovat „mladé značce“ Christopher Nolan. Anglický režisér, který si získal pozornost publika pozpátku odvyprávěným Mementem a lehce zvráceným thrillerem Insomnie, si tuto šanci vydobyl specifickým režijním stylem a schopností vystavět velmi neprodyšnou filmovou atmosféru.
S náročným posláním se Nolan vyrovnal velmi brzy a vzhledem k nezvykle velké volnosti, která mu byla darována, nečinilo mu výraznější obtíže prosadit si u studia vlastní představu. Na povrch zemský tak brzy vystoupalo prohlášení, že nový Batman nebude žádným předpokračováním původní série (jak by kázal dnešní trend), ale naopak - že se diváci budou moci těšit na zbrusu nový film. Blonďatý režisér dostál tohoto slibu ve všech směrech a příběh o známém mstiteli bezpráví pojal spíše „neakčně“, od počátku se drže snahy přiblížit lidem postavu Bruce Waynea zejména jako člověka, nikoliv jako anonymního namakance v přiléhavém gumovém kostýmu. Odtud plynul i primární Nolanův požadavek, že nový Batman musí dějově předcházet všechny doposud natočené filmy s netopýří tématikou. Vzhledem k přetrvávající existenci projektu Year One se jednalo o malý/velký oříšek a studio se tomuto návrhu chvíli bránilo – avšak i zde si nadějný tvůrce „vydupal“ své.
V rozhovoru pro měsíčník Premiere je Nolan konkrétnější: „V minulých filmech byl Batman vlastně superhrdina se vším všudy a já chtěl ukázat, jak se Batman z Bruce Waynea teprve stává.“ Prostřednictvím další položené otázky je čtenář moudřejší: „Snímek Tima Burtona z roku 1989 dopadl po výtvarné stránce skvěle, ale zároveň z Batmana udělal nedílnou součást Gothamu. Chyběl film, kde bychom viděli Batmana v úplných začátcích tak, jak by ho vnímali obyvatelé Gothamu – jako neobyčejnou postavu v obyčejném světě.“
Nolan se nechal netopýřím kultem doslova pohltit a společně se scénáristou Davidem S. Goyerem, který své komiksové zkušenosti prokázal v prvních dvou dílech Bladea, se svědomitě zaměřil na podrobnou a mnohdy vyčerpávající studii dostupného „bublinového“ materiálu. V zaostřeném hledáčku tvůrců se vyskytly nejenom úplně první výtisky slavného comicsu, ale i jeho pozdější napodobeniny. Během tohoto několikaměsíčního procesu se Nolan dobral tolika informací, že by to stačilo na sepsání nového kvarteta, a tak po nezbytném vstřebání nastalo stejně tak nezbytné eliminování. Výsledná kostra nového Batmana však nezůstala oproštěna o to nejzákladnější a dle známé dvojice tvůrců úspěšně vyplňuje prázdnou mezeru s názvem „Batmanovy krušné začátky“.
Snaha představit Batmana coby komplikovanou osobnost a zároveň jako muže z masa a kostí, který je stejně tak zranitelný jako kdokoliv z nás, se brzy projevil i v souvislosti s výběrem herce pro ústřední roli. Někdejší požadavek na vhodné obličejové rysy a výrazné lícní kosti ustoupil cíli vměstnat do úplého trikotu někoho, kdo své roli obětuje mnohem více než jen několik desítek hodin strávených v posilovně. Pro roli milionáře Bruce Waynea připadalo v úvahu hned několik adeptů. Zprvu se dosti promílalo jméno Guye Pearceho (Nolanův oblíbenec, zahrál si již v Mementu), později došlo i na takové (až zarážející) návrhy jako Ashton Kutcher, Jake Gyllenhaal či Cillian Murphy (ten se nakonec ujal postavy Scarecrowea, zlotřilého alter ega vědce Jonathana Cranea).
Hledání nového představitele bylo oficiálně zakončeno 11. září roku 2003. Toho dne vydali Warneři tiskové prohlášení, v němž byl coby nový Batman ustanoven Christian Bale. Jednatřicetiletý anglický herec, který do světa filmu nahlédnul jako dvanáctiletý zásluhou Stevena Spielberga a jeho snímku Říše slunce (na jeho part se hlásilo 4000 kandidátů), vyhrál i řadu anket v hlasování fanoušků a lze předpokládat, že i tato potěšující podpora lidu sehrála jednu z nejpodstatnějších rolí v konečném rozhodování.
Podle Balea neměl na postavu Batmana nikdo jiný nárok a jeho slova zavánějí drastickým sebevědomím: „Aniž by mě oslovili, měl jsem hned jasno – ta role prostě patří mně! Kdybych ji nedostal, chápal bych to jako krádež.“
Přestože Baleovi není sebejistota evidentně cizí, jen těžko mu můžeme životní postavu odepírat a tvrdit, že se ji nezaslouží. V hollywoodské mašinérii snad nepohledáte žádného jiného herce, jenž disponuje tolika výrazovými prostředky a který je navíc ochoten udělat pro věrohodné ztvárnění role první-poslední. Baleova obětavost je mnohdy až zarážející a i taková Demi Moorová, která si nechala kvůli Striptýzu vyoperovat pár žeber, působí vedle něj jako naprostá amatérka.
Když se Christian účastnil natáčení Amerického psycha, ve snaze naprosto splynout se svou postavou denně chodil do posilovny, dodržoval proteinovou dietu a absolutně omezil styk se svými přáteli a rodinou. Před každým záběrem pak do sebe ládoval jednu kávu za druhou… Avšak onu největší oběť vykonal Bale v rámci hlavní role v mysteriózním thrilleru Mechanik. Zde si Chris nezodpovědně zahrál se zdravím a v cestě za přeměnou ve vyzáblou trosku shodil celých třicet kilo. Tento „filmu oddaný“ krok se Baleovi málem vymstil – a to nejenom z hlediska pozdějších problémů se srdcem, ale také v souvislosti s již přiklepnutou rolí Batmana. Mechanik byl totiž jeho posledním snímkem před Nolanovým opusem a jeho k smrti vychrtlá postava donutila Warnery notně pochybovat.
Na získání požadovaných fyzických proporcí měl Bale necelých pět měsíců. Taková doba dělila poslední klapku Mechanika a první záběr Batmana. „Musel jsem přibrat hodně rychle a to není nijak zdravé,“ zdůrazňuje Bale s vážnou tváří a hned vzápětí dodává: „Chtěli, abych přibral padesát kilo, a musel jsem to zvládnout za půl roku. To vám pěkně dribluje s náladami, ale tady to nebylo na škodu… když hrajete temnou verzi Batmana.“
Že je nový Batman skutečně nový a žádným plagiátem již natočených dobrodružství, o tom svědčí i jeho vylepšený kostým. Je už jakýmsi zvykem, že každý další film s netopýřím mužem přináší nějaké změny (viz článek Batman: Ohlédnutí zpátky) – avšak tentokráte je těch novátorských zásahů více než dost. Bruceův „pracovní“ oblek se svou jednoduchostí hlásí do roku 1989, ale přesto nepůsobí staromódně. Nejzřetelnější je jeho přiblížení případnému vojenskému využití. „I to je rozdíl oproti předchozím filmům – veškeré technologie, které má Batman k dispozici, působí uvěřitelně,“ pronáší s patřičnou chloubou režisér.
Práce na netopýřím převleku byla svěřena do rukou zkušené Lindy Hemmingové, jež zde mohla naplno uplatnit své zkušenosti nabyté při tvorbě bondovských technologických serepetiček. Ve snaze vyhnout se homosexuálnímu vyznění brzy byly zamítnuty dřívější návrhy s bradavkami na prsou (a kdo ví, s čím vším ještě). Zatímco ve filmu je Batmanův kostým prezentován jako jakási vysoce odolná kombinéza křížená s neoprénem, ve skutečnosti se při jeho výrobě využilo tenkého latexu (z čehož vyplynul i větší komfort pro samotného představitele a kaskadéra). Nový oblek navíc umožňuje – vůbec jako první verze – otáčet hlavou.
Němým nezůstává v tomto případě ani Michael Caine, představitel věrného sluhy Alfreda: „Když jsem poprvé ten oblek viděl, úplně jsem nadskočil. Prostě tam tak spokojeně ležel. Je to ten nejzlověstnější ze všech dosavadních obleků. Ty původní se leskly, tenhle je temný a drsný.“
Jak logicky smýšlejícího čtenáře jistě napadlo – když se mění kostým, tak se mění i batmobil. Batmanovo auto doznalo vůči předešlým adaptacím nejzřetelnějších a nejradikálnějších změn. Zatímco „staré“ verze působily tak trošku futuristicky, ta nová je mnohem bližší současné realitě – a jak už bylo řečeno výše – i armádnímu využití. „Chris (rozuměj Christian Bale) viděl batmobil jako kombinaci lamborghini a hummera,“ říká s úsměvem renomovaný výtvarník Nathan Crowley.
Těžko odhadnout, nakolik velkou váhu Chrisovo slovo mělo, avšak ve výsledku se jeho nápad nejspíš ujal. Finální podoba vozidla pak byla vyrobena ve skutečném měřítku a jako jedna z mála (v celé historii batmobilů) byla navržena s ohledem na to, aby ji bylo možno ovládat coby běžné auto. Celkově bylo vytvořeno osm „životních“ modelů – přitom pět z nich plně funkčních (váha okolo dvou a půl tun, rychlost až 160 km/h). Pro zajímavost dodejme, že jeden takový model přišel studio na necelý milión dolarů.
Zejména první dva útržky Batmana byly specifické a poutavé tím, v jakém prostředí se odehrávaly. Tim Burton vtisknul svým filmům jedinečnou ponurou atmosféru, k čemuž mu výraznou měrou dopomohly i jeho tradičně pokroucené a tak trošku hororové dekorace. Christopher Nolan byl od počátku rozhodnutý, že natočí mnohem temnější film než jeho kolegové – zároveň se však sveřepě zařekl, že si nevypomůže podobnými prostředky jako Burton. Výsledná podoba Gothamu je dílem trojice Nolan, Goyer a Crowley (ten se dokonce Nolanovi nakvartýroval do jeho garáže – údajně kvůli lepší komunikaci) a kloubí v sobě tvář současného amerického velkoměsta s jemným nádechem nespoutané komiksové odvázanosti.
Monstrózní Gotham vznikal v mozkovnách návrhářů a architektů několik dlouhých měsíců. Při tvorbě se využilo četných fotografií z New Yorku, Tokia, Hongkongu a Chicaga, které se naházely do počítačů, různě upravily, obarvily a na jejichž základě vznikla tzv. „ukázková prezentace Gothamu“. Počítačový návrh města posloužil jako odrazový můstek pro vytvoření reálného modelu o rozloze čtyř metrů čtverečných, který Crowley umístil do zmíněné Nolanovy garáže.
Batman začíná se řadí bezpochyby mezi nejočekávanější filmy tohoto roku. Vzhledem k tomu, že premiéra v ostatních zemích jaksi předstihla tu českou, už nyní si můžeme dovolit jakous takous bilanci. O pozitivních ohlasech toho bylo řečeno více než dost v článku minulém, takže vysoké umístění snímku v žebříčku nejlepších amerických titulů není nijak překvapivé (na stránkách rottentomatoes okolo 70. místa). Jako slabší se v této souvislosti jeví jen víkendové tržby (něco málo přes 47 mil. dolarů), od nichž se čekalo nepatrně více, a pomalejší přísun diváků do amerických kin. Jak se zdá, někteří fanoušci ještě pořád nerozdýchali „Schumacherovu popravu“ z roku 1997…
Přesto ale není nutné zmatkovat. Film si na sebe s přehledem vydělá, a když se k tomu připočtou zisky ze zbylých kontinentů, můžeme se pomalu těšit na to, až se Nolan pustí do zvažovaného druhého dílu, kde by měl Batmanovi zkřížit cestu samotný Joker.
Nejnovější komentáře