Významný německý historik v této publikaci přináší mnoho nových informací, jež se opírají o nejnovější historické a antropologické výzkumy. V Německu vyšla v roce 2005 a představuje nejkvalitnější monografii, jež podává všestranný přehled o dějinách i současnosti fenoménu čarodějnictví.
Autor, narozený v roce 1956, je žákem nejpřekládanějšího německého historika, Richarda van Dülmena. V letech 2008 až 2010 zastával úřad děkana Filozofické fakulty Sárské univerzity a nyní zde působí jako proděkan. Je považován za nejvýznamnějšího znalce problematiky dějin čarodějnictví a čarodějnických procesů.
Se zákazem kouzelnictví se setkáváme již ve staré Mezopotámii v právním kodexu krále Chamurapiho (1792 – 1750 před naším letopočtem). Nejstarší římský zákoník, Zákon dvanácti desek (asi 450 před naším letopočtem), obsahuje ustanovení týkající se krádeže úrody za pomoci magie. Čarodějnice byly usmrcovány nejen v pohanských společnostech, ale i v centrech křesťanské Evropy. První velké evropské pronásledování proběhlo roku 1563 na panství Wiesensteig v jihozápadním Německu a pojednává o něm kniha s názvem Skutečné a hrozné činy 63 čarodějnic.
Prof. Behringer si klade otázku, proč se horlivost v pronásledování projevila na různých místech v téže době. Následně vyslovuje domněnku, že jednou z možných příčin bylo ochlazení a změna klimatu, jelikož kouzelnictví bylo nejčastěji spojováno s ovlivňováním počasí, tedy vyvoláváním bouří, deště či krupobití. Velmi zajímavá je informace, že k masovým honům docházelo již ve starém Římě, inckém Peru, aztéckém Mexiku, Rusku, v Číně i Indii. Ve střední Evropě nastalo pronásledování vlivem hladomoru, jenž propukl v některých švýcarských kantonech i například v Alsasku. K základním dovednostem čarodějnic údajně patřila právě schopnost zničit úrodu. Kromě toho prý dokázaly přivolat lásku, uhranout nepřítele či způsobit impotenci. Proslulé jsou domnělé lety čarodějnic i jejich proměna ve zvířata.
Po roce 1648 dochází ke zlepšení životní situace vlivem částečné stabilizace evropské ekonomiky a vymizení nebezpečných nemocí. Věda se oddělila od náboženství a snažila se o světský výklad mnohých jevů prostřednictvím fyziky, medicíny i meteorologie. Od 80. let 17. století tudíž nastal velmi znatelný pokles procesů.
Hony na čarodějnice v 19. a 20. století probíhaly zejména v oblasti Afriky, například v Nigérii, Kongu či Angole. Čarodějnická šílenství zde mohou být spojována s epidemiemi či hospodářskými, kulturními nebo politickými krizemi, jež byly průvodním jevem osvobození domorodých národů. Dokonce ještě v roce 1990 bylo v jedné z jihoafrických vesnic z provozování magie obžalováno 34 osob, což dokazuje, že je tento fenomén stále aktuálním problémem v původních kmenových společenstvích v Africe, Americe, Asii a Austrálii.
Proděkan Sárské univerzity dále podotýká, že čarodějnictví v minulosti umožňovalo přímou odpověď na existenční nejistotu a vysvětlení, proč docházelo k neštěstím. Zároveň vzbuzovalo naději, protože umožňovalo individuální lidský zásah a ovlivnění reality prostřednictvím magického konání.
Publikace je určena nejen odborníkům, zejména historikům a religionistům, nýbrž i širšímu okruhu zájemců. Velmi praktická je rovněž chronologická tabulka událostí, začínající rokem 350 a končící rokem 2002.
- Název: Čarodějnictví: globální historie
- Autor: Behringer, Wolfgang
- Nakladatel: XYZ
- EAN: 9788073887605
- ISBN: 978-80-7388-760-5
- Originál: Witches and Witch-hunts
- Překlad: Cinke, Vladimír
- Počet stran: 424 stran
- Rozměry: 15 × 21,1 cm
- Rok vydání: 2016 (1. vydání)
Hodnocení: 98 %
Kniha k zakoupení na AlbatrosMedia.cz se slevou za 339 Kč.
Nejnovější komentáře