Po své karlovarské premiéře přichází do českých kin dokumentární film s poměrně komplikovaným názvem: Architektura ČSSR 58-89. Nicméně pravděpodobně neexistují jiná slova, která by jeho téma vystihla více. Jak už Vám tedy asi došlo, film se zajímá o architekturu, která vznikala v Česku a na Slovensku mezi lety 1958 - 1989. Chápu, že dokument o architektuře zní jako hrozná nuda, obzvlášť takový, který má přes dvě hodiny. Nicméně si myslím, že není dokument jako dokument.
Film je výsledkem dlouho trvajícího projektu, za kterým stoji česká, především rapová, legenda Vladimír 518. Vladimír je totiž nejen osobitým grafikem, komiksovým ilustrátorem a výrazným hudebníkem (mimo jiné člen slavné skupiny PSH), ale jeho velkým zájmem je právě i architektura, konkrétně ta poválečná. Z jeho projektu tak vznikla nejdříve stejnojmenná dvojkniha, následně seriál pro iVysílání České televize a nyní přichází s filmem. Jeho režisérem sice není sám Vladimír, ale Jan Zajíček, jenž je hlavně klipový a televizní režisér, nicméně myslím, že tady oba dva odvádějí skvělou práci.
Já upřímně nejsem moc seriálový typ. Pokud mě seriál nechytne nějakým výrazným dějem, většinou nevydržím více jak dvě epizody. Proto jsem rád, že minisérii z iVysílání tvůrci přetavili i do podoby filmu, protože i když má dvě hodiny, má co nabídnout. A má co nabídnout i těm, kteří původní seriál viděli, protože seriál má, co díl, to jedno téma. Né tak film. Ten je sice členěn do kapitol, ale jednotlivé části odpovídají časovému úseku a uměleckému směru, který se v té době projevoval. Filmová podoba tedy mixuje dohromady všechny tvůrce i autory a vytváří tak mozaiku pokrývající široké spektrum stylů, směrů a druhů architektury. Po scénáristické stránce se dle mého názoru jedná o velmi slušné dílo. Autoři se pěkně věnují jak české, tak slovenské architektuře a jejím autorům, přičemž na důvěryhodnosti přidává i to, že vše se dozvídáme právě přes pamětníky a architekty, nikoliv přes nějaký umělý voiceover. Film má i velmi slušný vizuál, ať už grafické zpracování titulků, anebo samotné záběry. Ty vypadají opravdu nádherně, autor kamery pracuje s každým záběrem, krásně využívá světel, stínů, všemožných úhlů kamery, dronů a obecně si hraje se všemi možnostmi, které mu daný prostor nabízí. Společně se střihem a hudbou tak kamera vytváří velmi decentní, ale nádherně vypadající vizuální styl, který se u mnoha dokumentů nevidí (viz úvodní foto výše).
Jasně, musím říci, že lidem, které architektura vůbec nezajímá tento film samozřejmě nic moc nedá. Na druhou stranu je ale potřeba říci, že těm, kteří se o tento obor lidského usilování alespoň trochu zajímají, nabídne velmi dobře odvedenou práci, při které byl brán ohled jak na faktografickou, tak uměleckou část celého díla. Dle mého názoru se tak jedná o nadprůměrně dobře odvedenou práci v oblasti populárně naučného filmu.
Nejnovější komentáře