Načítám počet zobrazení...
 |
Chtěla si přivydělat, místo toho se z ní stala nedobrovolná hračka psychicky narušené dívenky. |
Blíží se konec školního roku a studenti se chystají na závěrečný výlet na Madeiru, kde chtějí uspořádat rozlučkovou megapárty. Bude to však stát hodně peněz a Ana jich zrovna moc nemá. Rodiče jí nepomůžou a tak je nucena si najít práci. Rozhodne se dělat chůvu malé holčičce a vydává se na pohovor. Brzy poté co překročí práh bytu paní Diamantiny, však začne svého rozhodnutí velice litovat. Jak se ukáže, Elisa není vůbec malým dítětem, ale psychicky narušenou dospívající dívkou, které by se musela soustavně věnovat. Chce z bytu odejít, ale je paralyzována a nedobrovolně se z ní stává živá hračka. Únik je téměř nemožný a teror může započít…
Režie: Juanra Fernández
Rok výroby: 2013
Délka: 75 min
Země: Španělsko
Alternativní název: For Elise
Hrají:
Ona Casamiquela…(Ana)
Ana Turpin…(Elisa)
Luisa Gavasa…(Diamantina)
Jesús Caba…(Alex)
Sheila Ponce…(Úrsula)
…a další
.jpg)
Docela jsem se na tento španělský kousek těšil, protože je nejčastěji přirovnáván k australskému The Loved Ones, jenže jak se ukázalo, nešahá mu ani po kotníky. Stále častěji mi začíná připadat, že španělská tvorba začíná v poslední době lehce upadat na úkor kupříkladu té francouzské. Jaume Balagueró je samozřejmě číslo jedna, ale většina ostatních se jej snaží jen napodobovat a moc se jim to nedaří. Juanra Fernández je ve svém oboru teprve začátečníkem, ale pokud na sobě nezačne víc makat, stane se jeho další tvorba jen průměrným patosem a brzy upadne v zapomnění. Tento obyčejný thriller je toho jasným důkazem.
.jpg)
Pokud totiž někdo láká na psychický teror, tak je potřeba mu jej i slušně naservírovat a ne že zůstane jen u tuctového náznaku a jedinou věcí, kterou se dá „teror“ nazvat je řev jedné z hereček, při kterém vás začnou bolet ušní bubínky. Oceňuji, že si Fernández napsal i scénář, jenže v něm zůstalo tolik děr, že ani výrobci ementálu by se nemuseli stydět. Potenciál filmu zůstal z poloviny nevyužit, spousta věcí je nedotažených do konce, většina zajímavého mimo záběr kamery a stopáž mohla být klidně delší, protože useknutý konec mě pěkně nasral. Když k tomu přidám i „klasické“ nelogické chování a situace, nejsem schopný tomuto filmu dát prostě víc než obyčejný průměr.
.jpg)
Po jeho zhlédnutí však začínám vážně uvažovat, že si v práci posbírám pár mašliček z hroznového vína a svážu s nimi svojí starou, abych si vyzkoušel, jestli to vážně funguje. To si samozřejmě dělám prdel, stejně jako si jí ze mě dělal sám režisér. Navíc mi přišlo, že atmosféra trpěla nejvíce tím zběsilým střihem a hopsáním kamery z místa na místo. Místo aby napětí gradovalo a teror začal přidávat na intenzitě, tak atmosféra uvadala každým dalším záběrem. Sorry, ale v roce 2014 mě už nevyděsí dvě holky v zakrvácených kalhotkách, kterak se valí po podlaze a tahají se za nohy.
Hodnocení:
50%
Podívejte se na hodnocení Para Elisa na Kinoboxu.
