„Vím, že nejsem opravdový. Ale pro tebe budu.“
Píše se nedaleká budoucnost. Důsledky globálního oteplování jsou nevratné – ledovce roztály a přímořská města jako Amsterdam, New York nebo Benátky jsou pod vodou. S rostoucím přelidněním přijímají vlády radikální opatření: početí dítěte je možné pouze s oficiálním povolením.
Ve snaze zkrátit čekací dobu pro rodiče přichází profesor Hobby (William Hurt) s revolučním řešením – vytvoří robota-dítě, které dokáže skutečně milovat. Mecha-dítě jménem David (Haley Joel Osment) se tak stává prvním prototypem umělé lásky. Testovacím párem se stanou Henry (Sam Robards) a Monica (Frances O’Connor) Swintonovi, jejichž biologický syn je v hlubokém kómatu a šance na jeho uzdravení jsou mizivé.
David si postupně získává jejich náklonnost, ale nikdy se mu nepodaří plně nahradit ztraceného syna. Když se ten nečekaně probouzí, David se ocitá na okraji rodiny. Po nešťastném incidentu, kdy ohrozí život biologického dítěte, se Monica rozhodne Davida opustit. Při fingovaném výletě ho nechává v lese, jen s věrným robo-medvídkem Teddym.
David se vydává na epickou pouť – inspirován pohádkou o Pinocchiovi hledá Modrovlásku, vílu, která by z něj udělala opravdového chlapce, aby mohl být opět milován. Na cestě se setkává s charismatickým sex-robotem Joem (Jude Law) a uniká z Roboshow – brutální arény, kde jsou roboti ničeni pro lidské pobavení.
Film vychází z povídky Supertoys Last All Summer Long od Briana W. Aldisse a původně měl být režírován Stanleyem Kubrickem. Po jeho smrti projekt převzal Steven Spielberg, který snímek dokončil jako poctu Kubrickovi. Scénář si napsal sám a výsledkem je hluboce filozofické sci-fi, které zůstává aktuální i téměř čtvrt století po premiéře.
Haley Joel Osment, známý z filmů Šestý smysl nebo Pošli to dál, podává ve své roli jeden z nejpůsobivějších hereckých výkonů své kariéry. Skvěle mu sekunduje Jude Law, jehož role je dráždivě stylizovaná a lidsky přesná. Ve filmu také uslyšíme hlasy Bena Kingsleyho jako vypravěče a Robina Williamse v roli holografického profesora Víma.
Spielbergova režie balancuje mezi dojetím a chladnou analýzou – přesně tak, jak by si to Kubrick přál. Výsledkem je film, který zpočátku může působit rozpačitě, ale s odstupem času zraje jako víno. Finální scéna je emocemi nabitá a nabízí působivé uzavření nejednoznačného příběhu o lásce, ztrátě a lidskosti.
Po vizuální stránce film stále obstojí – efekty, design zničeného Manhattanu i noční Rouge City jsou působivé i podle dnešních standardů. Hudba Johna Williamse a kamera Janusze Kamińského tvoří harmonický celek, který se zapsal do dějin žánru.
A.I. Umělá inteligence (2001) je dnes považována za jeden z nejzásadnějších sci-fi filmů začátku 21. století – a právem. Je to silný, vizuálně strhující a hluboce lidský příběh, který si i po letech zaslouží znovuobjevení.
Nejnovější komentáře