Mojžíšova kletba – pravda nebo fikce?
Nejdůležitějším přínosem stále se zdokonalujících technologií však nejsou dílčí úspěchy, ale fakt, že přispěly k proměně celé metodologie archeologů a egyptologů. Při zásadních objevech se vždy muselo řešit dilema, zda objevené artefakty vyzdvihnout z jejich původních úložišť a vystavit je tak ničivým vlivům okolního prostředí jako je vlhkost vzduchu, mechanická manipulace nebo působení různých látek, ať už přírodních či chemických, nebo je ponechat v zemi jako odkaz dalším generacím a ochudit se tak o odpovědi na mnohé otázky. Díky technologii satelitních snímků se tomu ale dá vcelku efektivně předcházet – snímky totiž dokážou zachytit s úžasnou přesností i to, co se skrývá pod povrchem. Sám Romany jim vděčí za objev několika egyptských podzemních pyramid, které byl schopen podrobně zmapovat bez jediného zásadu do jejich struktury.
Romany sám sebe považuje především za skeptika a vědce, touto optikou nahlíží i na zkazky o kletbách mumií, které se dostali do podvědomí široké veřejnosti hlavně díky enormnímu zájmu hollywoodské kinematografie o toto téma. Každý by měl mít na paměti, že starověký Egypt byl v první řadě velkolepou říší, která byla podle všech dostupných informací na svou dobu nezvykle vyspělá. Mezi Egypťany žilo významné množství těch, kteří ovládali umění chemie a biologie, proto se dá předpokládat, že za každou kletbou můžeme vysledovat i jejich vědecké zdůvodnění. Během natáčení nového dokumentárního cyklu se ale režisér dostal do situace, kdy o tom sám začal pochybovat. Stalo se tak v hrobce, kde se snažil odhalit pravdu o tajemné mumii, kterou mnozí považují za skutečné tělo starozákonního proroka Mojžíše. Mise, která mohla skončit zpochybněním samotných základů víry všech tří významných západních náboženství, podle svých slov málem přišel o svůj život. Šlo opravdu o kletbu nebo je na vině důmyslnost architektů a mistrů pohřebníků, jejichž primárním cílem bylo zajistit svým mrtvým navěky nerušený odpočinek?
Nejnovější komentáře