Mass Effect 2 – retro recenze před vydáním legendární edice

Mass2

Načítám počet zobrazení...

(zatím nehodnoceno)

Před týdnem jsem s chutí napsal recenzi na první Mass Effect, a tak teď nastal čas se zaměřit na jeho slavnější pokračování. Mass Effect 2 je dle mnohých tím nejlepším co trilogie přináší. V době vydání (leden 2010) se na tuto hru nešetřilo chválou a recenze byly plné superlativů, ale jak hra obstojí dnes?

Druhý Mass Effect začíná tam kde první skončil. Shaperd je hrdina Citadely, válka s robotickou rasou Gethů je u konce a Rada stále popírá možnost existence Smrťáků – hrozby číhající v hlubokém vesmíru, která jednou za pár desítek tisíc let vyhubí inteligentní život. A tak je Shaperd i s lodí Normandy poslán na rutinní misi, hledat zbytky Gethské armády. A jak jinak, mise nedopadne tak úplně podle plánu. Tady nechci spoilerovat (i když každý už asi ví), protože začátek je šokující a naprosto geniální.

13 statečných

Po kratičkém prologu se Shaperd ocitá ve spárech pro-lidské (teroristické) organizace Cerberus, s jejíž pomocí musí zastavit novou hrozbu v podobě záhadných Collectorů, kteří utočí na lidské kolonie. Ke splnění téměř nemožného úkolu, musí Shaperd nejdříve naverbovat nové společníky. Celkem i s DLC je jich 12 a v případě druhého Mass Effectu představují středobod celé hry. Je pravda že někdy jsou jejich příběhy vyloženě klišé (geneticky vytvořený super voják, smrtelně nemocný vysloužilí asasín…), ale i tak vám na nich bude záležet. Tedy alespoň na většině. A to se mi na téhle hře líbí, ne u všech společníků to bude láska na první pohled. Někteří jsou vyloženě otravní, jiní zase nudní, a to přidává do interakce s nimi potřebnou dynamiku.

Dialogy a postavy Bioware zkrátka umí (uměl?), příběh je také parádní, ale jeho provedení je v případě druhého Mass Effectu trochu horší. Celý příběh hry je temnější, Shaperd operuje zejména v oblastech, kde vládne bezpráví, a tak přichází do kontaktu s nejrůznějšími kriminálními živly. Hlavní příběh je dávkován po několika částech a hlavní dějová linka je velmi dobrá. Prostor mezi hlavními misemi je vyplněn misemi rekrutačními, které jsou sice součástí hlavní linky, ale příběh nijak nerozvádí a jejich smysl je pouze přivést do party nového parťáka. A stejně to je i s úkoly, které následně pro parťáky můžete plnit pro získání jejich loajality. Tyhle mise povětšinou nepostrádají nápaditost, ale časem můžou nudit (příklon hry více k akci tady nepomáhá). Já bych tady určitě uvítal větší pestrost nepřátel a více propracované bossy. Každopádně zlatý hřeb celé hry představuje poslední tzv. sebevražedná mise. Tady se projeví vaše vztahy s ostatními členy týmu, a ne každý tuhle misi přežije. Jedná se o skvost a absolutně nechápu proč tenhle koncept není ve hrách využíván častěji.

Zase ty minihry

Co se týče hratelnosti tak tedy se Bioware přiklonil více k akci. To vyloženě není na škodu, ale někdy už je to střílení prostě otrava. AI nepřátel je značně lepší, a tak se můžete občas dostat i do situací kdy se slušně zapotíte (hlavně souboje s bossy dávají zabrat). Hru můžete zahájit za využití uložené pozice z prvního dílu, a tak navázat na předchozí rozhodnutí. RPG prvky jinak zůstávají, ač s pár modifikacemi, povětšinou stejné, od jiných Bioware opustil. V tomto směru je vítané odebrání inventáře, i když zbraní a zbrojí by mohlo být více, stejně jako možností úprav vzhledu společníků. Celkově svižné tempo hry narušují pouze zbytečné minihry a průzkum planet, achjo. Průzkum planet je naštěstí pouze z oběžné dráhy, ale i tak je to opruz.

I když je druhý Mass Effect v podstatě pouze filler, tak je to filler zvládnutý nadmíru dobře s velmi dobrým příběhem, jehož výjimečnost podtrhuje začátek a konec hry. Příklon k akci Mass Effectu prospěl a hra také nabízí výborný soundtrack spolu s obstojným grafickým zpracováním. Celkově se jedná o perfektní hru, která určitě stojí za zahrání i pro ty, kteří se prvnímu dílu raději vyhnou.

80 %

Foto: BioWare

Části seriálu: Mass Effect