Na Mělčinách mě rozhodně zaujalo krásné prostředí mexické zátoky, kam hlavní hrdinka Nancy (Blake Lively) vyrazila surfovat, neboť zde před jejím narozením stejnou činnost provozovala nebožka matka. Jestli je zobrazení tohoto prostředí taky trochu pokusem o reklamu na Mexiko, tak jej velmi cením.
Teď už k samotnému příběhu: Jsem nemile překvapen, že filmařům stále uniká jedna zásadní věc. Já sice nejsem zoolog, ale přijde mi naprosto nelogické, aby se žralok, který má nablízku velkou mršinu velryby pachtil celé dny za sotva 50 kilovou ženou. Tomuhle prostě opravdu nerozumím a nutno říct, že tato chyba je v podobných filmech velmi častá.
Dále bych rád podotkl, že od začátku mi byl jasný konec, což taky zrovna není dobrá vizitka samotného děje. Ten je celkově velmi předvídatelný, tedy až na momenty některých žraločích útoků. Úplně zbytečné jsou i některé scény, v nichž si Nancy píše s kamarádkou a displej jejího iphonu je vedle ní zobrazen, abychom viděli, co si to dvě studentky píšou. Kdyby to bylo aspoň trochu k ději, neřeknu nic, avšak k ději to není (překvapivě)
Abych jen nekritizoval, tak pochvalu rozhodně zaslouží samotná Blake, protože jsem jí ty její pózy a utrpení opravdu věřil. Podala velmi dobrý výkon, celý film utáhla sama, a je to snad poprvé, kdy zahrála nejen svým tělem. Ryan na ni může být pyšný.
A druhou pochvalu si zaslouží vedlejší příběhová linka s rackem, kterému Nancy pomáhá. Ta je totiž v některých momentech i vtipná, což je s podivem.
Takže když to shrnu: Mělčiny jsou rozporuplným filmem, měly rozhodně velký potenciál, který nenaplnily, což je opravdu škoda. Na další opravdu dobrý film se žraloky si holt počkáme dál.
Hodnocení: 50 %
Photo © Sony Pictures Releasing
