Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary odhaluje tituly soutěžící v soutěži o Křišťálový glóbus 2024

Organizátoři Mezinárodního fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu Karlovy Vary v úte­rý dopo­led­ne zve­řej­ni­li seznam titu­lů, kte­ré se letos utka­jí v hlav­ní sou­tě­ži Křišťálového gló­bu a ve ved­lej­ší sou­tě­ži Proxima. Filmy sou­tě­ží­cí v hlav­ní sou­tě­ži letoš­ní­ho roč­ní­ku fes­ti­va­lu bude hod­no­tit uzná­va­ná poro­ta, v níž zased­ne napří­klad osca­ro­vý herec Geoffrey Rush a kul­tov­ní ame­ric­ká nezá­vis­lá pro­du­cent­ka Christine Vachon.

„Oficiální výběr 58. roč­ní­ku KVIFF, ostře sle­do­va­né jádro kaž­do­roč­ní fes­ti­va­lo­vé nabíd­ky zahr­nu­jí­cí sou­tě­že Křišťálový gló­bus a Proxima a pro­gram Zvláštních uve­de­ní, nabí­zí jedi­neč­né epi­cen­t­rum žánrů a témat vibru­jí­cích sou­čas­nou kine­ma­to­gra­fií,“ říká umě­lec­ký ředi­tel KVIFF Karel Och pro­střed­nic­tvím tis­ko­vé zprá­vy.

„15 z 32 fil­mů uve­de­ných v ofi­ci­ál­ním výbě­ru jsou debu­ty a my nemů­že­me být více nad­še­ni, že je dopl­ňu­jí zbru­su nová díla reno­mo­va­ných tvůr­ců typu Marka Cousinse, Oleha Sencova, Noaze Deshe, Antonina Peretjatko, Beaty Parkanové a Buraka Cevika.“

Toto jsou fil­my sou­tě­ží­cí na letoš­ním 58. roč­ní­ku Mezinárodního fil­mo­vé­ho fes­ti­va­lu Karlovy Vary:

Hlavní sou­těž o Křišťálový gló­bus:

Banzo (Portugalsko/Francie/Nizozemsko)

Film reži­sér­ky Margaridy Cardoso vyprá­ví pří­běh Alonsa, kte­rý je v roce 1907 vyslán na Princův ost­rov, aby zde léčil děl­ní­ky trpí­cí ban­zo, vysi­lu­jí­cí steskem po domo­vě. Když Alonso odha­lu­je cito­vé a duchov­ní zmat­ky vyko­ře­ně­ných lidí, nabí­zí film dojem­ný pohled na lid­skost v pod­mín­kách kolo­ni­a­lis­mu. Mezinárodní pre­mi­é­ra.

Celebrace (Proslava, Chorvatsko/Katar)

Adaptace romá­nu Damira Karakaše, kte­rou nato­čil Bruno Anković, se ode­hrá­vá v chor­vat­ské ves­ni­ci v letech 1926-1945 a sle­du­je Mijo, jak se potý­ká s živo­tem na ves­ni­ci a pra­vi­co­vou ide­o­lo­gií. Film zachy­cu­je ven­kov­skou bru­ta­li­tu a ide­o­lo­gic­kou mani­pu­la­ci pro­střed­nic­tvím suges­tiv­ní kine­ma­to­gra­fie. Světová pre­mi­é­ra.

Láska (Elskling, Norsko)

Debutový film reži­sér­ky Lilji Ingolfsdottirové sle­du­je Marii, kte­rá žong­lu­je s kari­é­rou a péčí o děti, zatím­co její man­žel je čas­to pryč. Když jejich man­žel­ství čelí roz­pa­du, Maria se kon­fron­tu­je se svý­mi nej­hlub­ší­mi oba­va­mi a nabí­zí mno­ho­vrs­tev­na­tou cha­rak­te­ro­vou stu­dii ženy, kte­rá pro­chá­zí osob­ní kri­zí. Světová pre­mi­é­ra.

Uherská šva­dlen­ka (Ema a smrtihlav, Slovenská republika/Česká repub­li­ka)

Drama Ivety Grófové se ode­hrá­vá ve 40. letech 20. sto­le­tí a sle­du­je osu­dy vdo­vy Mariky, kte­rá čelí sílí­cí­mu naci­o­na­lis­mu a pro­ti­ma­ďar­ským nála­dám. Zatímco ukrý­vá židov­ské­ho chlap­ce, pro­plou­vá slo­ži­tý­mi vzta­hy se dvě­ma muži a zachy­cu­je bouř­li­vou atmo­sfé­ru váleč­né­ho Slovenska. Světová pre­mi­é­ra.

Naše milá poráž­ka pra­se­te (Mord, Česká republika/Slovenská repub­li­ka)

Během rodin­né zabi­jač­ky pra­sat vzni­ká napě­tí upro­střed osob­ních bojů. Debut reži­sé­ra Adama Martince je ostrou stu­dií čes­ké­ho tem­pe­ra­men­tu, v níž se snou­bí niter­né vykres­le­ní postav s humo­rem při­po­mí­na­jí­cím čes­ko­slo­ven­skou novou vlnu. Světová pre­mi­é­ra.

Panoptikum (Panoptikoni, Gruzie/Francie/Itálie/Rumunsko)

Sandrův život se změ­ní, když jeho otec ode­jde do kláš­te­ra, což ho při­mě­je zkou­mat svou identi­tu. Film reži­sé­ra George Sikharulidzeho zkou­má boj post­so­vět­ské gru­zín­ské spo­leč­nos­ti mezi kon­zer­va­tis­mem a moder­ni­tou. Světová pre­mi­é­ra.

Pierce (Cì xīn qiè gŭ, Singapur/Taiwan/Polsko)

Po pro­puš­tě­ní z věze­ní pro mla­dist­vé se Han zno­vu setká­vá se svým mlad­ším bra­t­rem Jie, kte­rý trvá na své nevi­ně v minu­lém zlo­či­nu. Film reži­sér­ky Nelicie Lowové se zabý­vá téma­tem bra­tr­ské lás­ky a ilu­zí, kte­ré pro­mí­tá­me do svých blíz­kých, když se obje­ví pochyb­nos­ti o Hanových tvr­ze­ních. Světová pre­mi­é­ra.

Hrubá lás­ka (Ai ni ran­bou, Japonsko)

Znepokojivé dra­ma o man­žel­ství, kte­ré postup­ně ztrá­cí jis­kru, od reži­sé­ra Yukihira Morigakiho sle­du­je Momoko (Noriko Eguchi), kte­rá vede spo­řá­da­ný život ženy v domác­nos­ti a peč­li­vě se sta­rá o své­ho man­že­la a domác­nost. Film se zabý­vá ten­kou hra­ni­cí mezi odda­nou péčí a posed­los­tí a zkou­má psy­cho­lo­gic­ké slo­ži­tos­ti vyčer­pa­né­ho vzta­hu. Světová pre­mi­é­ra.

Náhlý pohled do hlu­bin (Velká Británie)

Režisér Mark Cousins se zabý­vá živo­tem malíř­ky Wilhelminy Barns-Grahamové, jejíž dílo změ­nil výstup na ledo­vec Grindelwald v roce 1949. Dokument (na sním­ku naho­ře) se zabý­vá téma­ty gen­de­ru, kli­ma­tic­kých změn a kre­a­ti­vi­ty a nabí­zí intim­ní por­trét uměl­ky­ně. Světová pre­mi­é­ra.

Tři dny ryb (Drie dagen vis, Nizozemsko/Belgie)

V tom­to intim­ním dra­ma­tu Petera Hoogendoorna navště­vu­je otec své­ho syna v Nizozemsku a věnu­je se zdán­li­vě všed­ním čin­nos­tem, kte­ré postup­ně odha­lu­jí jejich odci­ze­ný vztah. Film jem­ně zkou­má rodin­né vaz­by, obo­ha­ce­né suchým regi­o­nál­ním humo­rem. Světová pre­mi­é­ra.

Malá svět­la (Světýlka, Česká republika/Slovensko)

Film reži­sér­ky Beaty Parkanové sle­du­je šes­ti­le­tou Amálku, kte­rá pro­plou­vá zmat­ky roz­pa­da­jí­cí­ho se man­žel­ství svých rodi­čů. Snímek zachy­cu­je roz­pad rodi­ny z pohle­du dítě­te a mísí nevin­nost s drs­nou rea­li­tou dospí­vá­ní. Světová pre­mi­é­ra.

Xoftex (Německo/Francie)

Film Noaze Desheho se ode­hrá­vá v řec­kém uprch­lic­kém tábo­ře a sle­du­je žada­te­le o azyl, jako je Nasser, kte­ří si krá­tí čas vytvá­ře­ním sati­ric­kých ske­čů a pří­pra­vou zom­bie horo­ru. Film stí­rá hra­ni­ci mezi rea­li­tou a noč­ní můrou a nabí­zí surre­a­lis­tic­ký, ale záro­veň dojem­ný pohled na zku­še­nost imi­gran­tů. Světová pre­mi­é­ra.

Soutěž o nej­lep­ší film:

Odcizený (Fără suflet, Německo/Moldavsko/Francie)

V mystic­kém fil­mu Anji Kreisové se pro­fe­sor­ka filo­zo­fie Varvara a její sest­ra Angelina, gyne­ko­lož­ka, potý­ka­jí s otáz­ka­mi morál­ky a víry. Zatímco Angelina pro­vá­dí nele­gál­ní potrat a Varvara čelí filo­zo­fic­kým deba­tám, film zkou­má pří­tom­nost zla v lid­ské pova­ze. Světová pre­mi­é­ra.

Cabo Negro (Francie/Maroko)

Film reži­sé­ra Abdellaha Taïa se zamě­řu­je na dva mla­dé lidi, Soundouss a Jaâfara, kte­ří čeka­jí na pří­jezd Jaâfarovy milen­ky do luxus­ní vily v Cabo Negro. Zatímco pře­mýš­le­jí o svých vzta­zích a nejis­té budouc­nos­ti, film se stá­vá queer ódou na zdán­li­vě bez­sta­rost­né obdo­bí mlá­dí. Světová pre­mi­é­ra.

Chlorofyl (Clorofilla, Itálie)

Film Ivany Glorie sle­du­je Maiu, kte­rá ute­če z měs­ta, aby pra­co­va­la v pome­ran­čo­vém sadu, kde se sezná­mí s excen­t­ric­kým zahrad­ní­kem Teem. Jejich ros­tou­cí přá­tel­ství naru­ší Teova rodi­na, což pou­ka­zu­je na obtíž­nost nale­ze­ní něko­ho, kdo nám pomů­že obje­vit naše pra­vé já. Mezinárodní pre­mi­é­ra.

Lapilli (Slovenská republika/Německo)

Debutový film Pauly Ďurinové sle­du­je její ces­tu po roz­ma­ni­tých skal­ních útva­rech, aby se vyrov­na­la se ztrá­tou pra­ro­di­čů. Film, v němž se mísí osob­ní smu­tek s pozo­ro­vá­ním život­ní­ho pro­stře­dí, vytvá­ří moder­nis­tic­ké rekvi­em plné vní­ma­vých úvah o pří­ro­dě a lid­skosti. Světová pre­mi­é­ra.

Březen do květ­na (Od břez­na do květ­na, Česká repub­li­ka)

Film Martina Pavola Repky zachy­cu­je rodi­nu naru­še­nou neče­ka­ným těho­ten­stvím mat­ky. Tento intim­ní por­trét, ode­hrá­va­jí­cí se ve starém ves­nic­kém domě, zachy­cu­je rodin­nou pospo­li­tost a jem­ný ryt­mus kaž­do­den­ní­ho živo­ta s něhou a trpě­li­vos­tí. Světová pre­mi­é­ra.

Nic na svém mís­tě (Hiçbir şey yerin­de değil, Turecko/Německo/Jižní Korea)

Děj fil­mu Buraka Çevika se ode­hrá­vá v Ankaře v roce 1978, kde schůzi pěti levi­co­vých stu­den­tů naru­ší pra­vi­co­ví akti­vis­té, což se zvrt­ne v cha­os. Prostřednictvím dlou­hých zábě­rů v uza­vře­ném pro­sto­ru film reflek­tu­je kraj­nos­ti poli­tic­ké­ho pře­svěd­če­ní a sku­pi­no­vé ide­o­lo­gie. Mezinárodní pre­mi­é­ra.

Druhá šan­ce (Indie)

Ve fil­mu Subhadry Mahajan se Mia po trau­ma­tic­ké udá­los­ti uchý­lí do Himálaje a nachá­zí útě­chu u rodi­ny správ­ce. Navzdory roz­díl­né­mu záze­mí se mezi nimi vytvo­ří sil­né pou­to, kte­ré zob­ra­zu­je pro­ces vyrov­ná­vá­ní se s žen­skou boles­tí a hle­dá­ní neče­ka­ných dru­hých šan­cí. Světová pre­mi­é­ra.

Cizinec (Ju wai ren, USA/Čína/Nizozemsko/Norsko/Francie)

Epizodický film reži­sé­ra Zhengfana Yanga ode­hrá­va­jí­cí se v hote­lo­vých poko­jích zkou­má pomí­ji­vou inti­mi­tu těch­to pro­stor. Jednotlivé pří­běhy, kte­ré spo­ju­je téma cizí­ho člo­vě­ka, nabí­ze­jí absurd­ní, čer­no­hu­mor­né i dojem­né reflexe živo­ta hos­tů a per­so­ná­lu. Světová pre­mi­é­ra.

Trans Memoria (Švédsko/Francie)

Intimní doku­men­tár­ní deník Victorie Verseau se vra­cí k její­mu pře­cho­du v Thajsku v roce 2012 a pro­lí­ná osob­ní vzpo­mín­ky s šir­ší­mi výpo­věď­mi. Film kri­tic­ky zkou­má identi­tu a pro­žit­ky pře­cho­du a odha­lu­je rados­ti i tem­ná zákou­tí. Světová pre­mi­é­ra.

Bezvětří (Bezvetrije, Bulharsko/Itálie)

Film reži­sé­ra Pavla G. Vesnakova sle­du­je Kaloyana, kte­rý se vra­cí do Bulharska, aby pro­dal byt své­ho zesnu­lé­ho otce. To, co začí­ná jako rutin­ní úkol, se mění v ces­tu sebe­po­zná­ní, kon­fron­ta­ci s trau­ma­ty z minu­los­ti a pře­mýš­le­ní o rodin­ných vaz­bách a osob­ní iden­ti­tě na poza­dí mění­cí­ho se Bulharska. Světová pre­mi­é­ra.

Tropicana (Izrael/Kanada)

Film Omera Tobiho sle­du­je osa­mě­lou ženu, jejíž mono­tón­ní život se změ­ní po záhad­né vraž­dě její­ho šéfa. Její ces­ta se stá­vá sexu­ál­ní ody­se­ou, zkou­má téma­ta kon­zer­va­tis­mu, tou­hy a fyzic­ké krá­sy a zamýš­lí se nad hle­dá­ním svo­bo­dy a vlast­ní hod­no­ty. Světová pre­mi­é­ra.

Přišla noc (Vino la noche, Peru/Španělsko/Mexiko)

Debutový film reži­sé­ra Paola Tizóna zachy­cu­je mla­dé dob­ro­dru­hy, kte­ří pod­stu­pu­jí inten­ziv­ní vojen­ský výcvik v Latinské Americe. Film zkou­má insti­tu­ci armá­dy, muž­skou identi­tu a křeh­kou rov­no­váhu mezi cit­li­vos­tí a nási­lím upro­střed bru­tál­ní­ho výcvi­ku. Světová pre­mi­é­ra.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový