Zdálo se, jakoby film Normal týdny před svou premiérou vykřikoval do světa cosi o dokonalosti. Některá média se toho chytla a stvořila mýtus, který po premiéře rychle vyprchal. Tak slibný projekt pohřbený takovou umorousenou nudou se v české kinematografii najde jen těžko.
„Člověk, který teď před vámi stojí, je zrůda.“
Když jsem snímek viděl poprvé, popadl mě vyloženě rapl. Byl jsem opravdu zklamán. Nikoliv však, že by ta podívaná na Kňažka, Gajdoše a Dášu byla tak strašná. Jen jsem nacházel slova jako: Taková škoda. Velký potenciál, nic z toho. Vlažný začátek, vlažný konec. Není to špatný film, to rozhodně ne. Celé dny před uvedením do kin z okolí tvůrců vylétávaly výroky, že kdyby režisér neměl tak dokonalý scénář, nikdy by nezačal točit. Až ten film skutečně shlédnete jako já, budete se stejně jako já divit, jak tedy mohl ten film vůbec vzniknout?
PíáR oddělení má skupina kolem Juliuse Ševčíka dokonale zmáknuté. V dobách premiéry reklama kam se podívám, všude blahoslavné písně o dokonalém filmu, který má jméno Normal, snad jen aby nevypadal namyšleně. Z trailerů, z článků na internetu, i z filmu o filmu se dozvídáme pramálo o ději, jako by si tvůrci svoje poslední žolíky schovávali na chvíli, kdy budete zařezaní v kině hltat dialogy s popcornem v ruce. Neschovávali.
Práce PR byla prostě nejspíš ukázková. Zejména trailer se velmi povedl a po právu je tento akčně sestříhaný výtah z filmu velmi vyzdvihován. Rozhodně by nikdo neprotestoval, kdyby se ve stejném duchu odehrával celý film. Rovnou říkám, nestalo se tak.
Před filmem bylo každému jasné, že se nejedná o normální, obyčejný film. Musím připustit, je to pravda. Normal je díky mexickému kameramanovi v českých končinách velmi nezvyklou podívanou. Každou chvíli máme tu čest vidět nějaký ten kreativní flashback, scény jsou v relativně akčnějším sledu rozstříhané na malé kousky jak puzzle a je na každém z nás, jak si je dokážeme složit.
Antonio Riestra se velmi vyžívá v pochmurných interiérech, špinavém obraze a deštivu. Obrazová scéna, hudba, ale i herci si ode mne zaslouží hodnocení více než dobré. Opravdu, provedení mělo ohromný potenciál, který dokonale zprznil děj.
Ať se na mě prostě nikdo nezlobí, děj byl přímo tragicky předvídatelný až nudný.
Začátek byl klasický, vlažný rozjezd, který měl diváka dostat do varu, nebo alespoň udělat úvod děje. Když však ten úvod děje trvá 95% filmu, který končí beznadějnou, celý příběh avizovanou popravou, je někde něco špatně.
Pan režisér nevypíchnul to, co by si měl divák z filmu odnést. Nepochopil jsem, co chtěl vrah, nepochopil jsem, na jaké straně hrál obhájce, stejně jako jsem nepochopil postavu Kurtenovi manželky, kterou hrála Dagmar Havlová. Prohlášení tvůrců, že kdyby Havlová odmítla, byli by namydlení, je absolutně zcestné. Nic proti výkonu, ale tuto postavu by zahrála drtivá většina českých hereček. Byla to postava nevýrazná, u které zřejmě ani nikdo nepochopí, proč se vlastně zabila.
Měl jsem tu čest vidět velmi dobré herce, bohužel postavy byly nastrčeny do velmi lineárního, nekomplikovaného děje. Obhájce dostane případ -> baví se s vrahem, neví co si má o něm myslet -> manželka vraha říká, že je nevinný -> vrah říká, že je v celku normální, jen chce spasit svět -> rozuzlení -> poprava.
Po filmu člověk mlčí jak jehňátka. Od dvacáté minuty jsem čekal zápletku, čekal jsem zvrat, čekal jsem překážku, kterou budou muset hrdinové překonat. Čekal jsem, že se něco zvrátí a dá tomu dramatičnost. Nikoliv. Nedočkal jsem se. Marnost celého filmu bila do očí. Film začal a pak skončil, toť celé. Režisér by chtěl, kameraman měl zřejmě též hodně nápadů. Postavy si na svém písečku také dobře zahrály. Chybou je však nudný, roztahaný scénář, který vypráví o haldě vražd. Na konečném důsledku však až na jednu téměř žádná do děje nevstoupila. Kurten zavraždil devět lidí, dalších X se pokusil zabít, ale je mu to vyloženě jedno. Stejně jako ostatním, kteří mrtvoly počítají pomalu na počítadle. Marnost, která svůj velký potenciál pohřbila s katastrofálním dějem.
Film byl dobře natočen. Ano, některých pocitových scén tam možná mohlo být míň, stejně jako zkrácení některých záběrů by pomohlo na dynamičnosti. Z Normalu se prostě dá vyčíst, že to je pro českou kinematografii takovým přestupovým bodem od Medvídků na další stupeň. Na stupeň, kde si tvůrci českých filmů uvědomí, že lidé nechtějí pouze vidět barevné hýbající se obrázky, že chtějí napětí od začátku do konce, zvraty, podrazy, nárazy a úrazy. Chtějí jít z kina a říct si: To bylo k…a dobrý. Ne však to, co jsem říkal při odchodu z kina já.
Nejdrtivěji mě zasáhl hlavně fakt, že vše by bylo v naprostém pořádku. Vizuál celého filmu je vysoce nadprůměrný, ve srovnání s ostatními výtvory našich soukmenovců. Vše se bohužel zničilo hned na začátku. Hned ve chvíli, kdy scénárista začal klepat na klávesnici a na monitoru se mu objevovala písmenka.
Normal je zkrátka… prostě na současný český film bohužel normální.
Vizuálně perfektní film, veškerý potenciál zničil nudným a naproto předvídatelným dějem.
Naše hodnocení:
4
Podobné články
Normal má tři nové plakáty
Normal - Teaser
Normal - Promo trailer
Normal
30. January 2010 - 16:41 — maple6
Nejnovější komentáře