„Perfect Days“ KVIFF Echoes recenze: Wima Wenderse patří k nejlepším filmům roku 2023

Tokijský uklí­zeč zácho­dů peč­li­vě vyko­ná­vá svou kaž­do­den­ní ruti­nu ve fil­mu Perfect Days, kte­rý měl pre­mi­é­ru v sou­tě­ži na letoš­ním fes­ti­va­lu v Cannes a poté byl uve­den na Mezinárodním fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Karlových Varech. Toto medi­ta­tiv­ní pojed­ná­ní o vší­ma­vos­ti k pova­ze smys­lu našich živo­tů je jed­ním z nej­hlub­ších fil­mů reži­sé­ra Wima Wenderse a jed­ním z nej­lep­ších fil­mů roku 2023.

Dokonalé dny hra­jí Kōji Yakusho (Babel, Třetí vraž­da) v roli Hirayamy, odda­né­ho uklí­ze­če, kte­rý trá­ví svůj den čiš­tě­ním veřej­ných záchod­ků v uli­cích Tokia. Jeho ruti­na se řídí přís­ným sché­ma­tem: po pro­bu­ze­ní si ukli­dí postel, vyčis­tí si zuby, zali­je kyt­ky a kou­pí si kávu z auto­ma­tu před domem, než za sví­tá­ní vyra­zí do měs­ta.

Režisér Wenders tyto udá­los­ti v prů­bě­hu Dokonalých dnů něko­li­krát zopa­ku­je a pokaž­dé je zará­mu­je z tro­chu jiné per­spek­ti­vy. Hirayama sice kaž­dý den pro­chá­zí stej­nou ruti­nou, ale reži­sér mís­to toho, aby se sou­stře­dil na její mono­tón­nost, peč­li­vě sle­du­je kaž­dou akci kaž­dý den z jiné­ho úhlu pohle­du, což vyvr­cho­lí hlub­ším pocho­pe­ním jeho hrdi­ny.

To je meta­fo­ra pro ústřed­ní téma fil­mu Perfect Days: Hirayama sám je na úklid tokij­ských veřej­ných záchod­ků vel­mi hrdý a věnu­je se kaž­dé­mu aspek­tu své prá­ce s plnou pozor­nos­tí. Jeho vší­ma­vost při prá­ci kon­tras­tu­je s mlad­ším kole­gou (Tokio Emoto), kte­rý vytí­rá a drh­ne, zatím­co tele­fo­nu­je nebo je ztra­cen v myš­len­kách a po prá­ci sní o setká­ní se svou pří­tel­ky­ní (Aoi Yamada).

Hirayamův kaž­do­den­ní život zahr­nu­je i drob­né rados­ti mimo prá­ci, včet­ně obě­da v par­ku upro­střed stro­mů, návštěvy láz­ní onsen, hos­po­dy iza­ka­ya nebo intim­něj­ší restau­ra­ce vede­né mat­rón­skou hos­teskou (Sayuri Ishikawa). Na kaž­dém mís­tě se ztra­tí, pozor­ně a pře­váž­ně mlč­ky pozo­ru­je lidi kolem sebe a uží­vá si chví­le. Werndersova kame­ra ho sle­du­je.

Rutina Perfect Days je ohro­že­na náh­lým pří­cho­dem nete­ře Niko (Arisa Nakano), kte­rá zřej­mě utek­la z domo­va. Ale mís­to aby se její pří­tom­nost sta­la ruši­vým ele­men­tem, Hirayama Niko ote­vře svůj svět a umož­ní jí najít v živo­tě stej­né drob­né rados­ti jako on... pokud bude chtít.

„Příště,“ řek­ne Hirayama Niko při pro­jížď­ce na kole, když se zeptá, jest­li mohou jet k moři. „Kdy bude příš­tě?“ zeptá se.

„Příště je příš­tě. Teď je teď.“

Prostřednictvím krát­ké scé­ny s Nikovou mat­kou nená­pad­ně zjiš­ťu­je­me, že v Hirayamově minu­los­ti se prav­dě­po­dob­ně ode­hrá­la něja­ká trau­ma­ti­zu­jí­cí udá­lost a že nemu­sí uklí­zet tokij­ské zácho­dy; jeho rodi­na při­nejmen­ším pod­le vše­ho pochá­zí z bohat­ství. A přes­to je tady, v živo­tě spo­ko­je­ný a šťast­ný, jak jen může být.

Dokonalé dny obsa­hu­jí hlu­bo­ké posel­ství o tom, že je tře­ba žít pří­tom­nos­tí a nene­chat si minu­lý­mi udá­lost­mi ani mož­nost­mi budouc­nos­ti zatem­nit radost z toho, co je tady a teď. Yakusho, kte­rý je v kaž­dém zábě­ru fil­mu, ale po celou dobu vět­ši­nou mlčí, ten­to pocit duchov­ní­ho uzná­ní zpro­střed­ko­vá­vá hlav­ně svým výra­zem a zce­la zaslou­že­ně si vyslou­žil cenu za nej­lep­ší herec­ký výkon v Cannes.

Možná se nebu­de­te cítit nijak zvlášť nad­še­ni z vyhlíd­ky na sle­do­vá­ní fil­mu o muži, kte­rý uklí­zí veřej­né zácho­dy. Ale Perfect Days nabí­zí jed­nu z nej­vět­ších život­ních rados­tí, oce­ně­ní pří­tom­né­ho oka­mži­ku, pokud se náho­dou ocit­ne­te na jeho vlně. A i kdy­bys­te neby­li a ocit­li se v kině a sle­do­va­li, jak Hirayama peč­li­vě drh­ne kaž­dou mísu, mož­ná najde­te něco zvlášt­ně uspo­ko­ji­vé­ho na jeho odhod­lá­ní věno­vat se tomu­to úko­lu... a na odhod­lá­ní fil­mu před­sta­vit vám ho.

Bonus: Hirayama si při jízdě mezi tokij­ský­mi záchod­ky poři­zu­je něko­lik kla­sic­kých (a údaj­ně cen­ných) kazet a soun­d­track Perfect Days je pose­tý hity od The Animals, Patti Smith, The Rolling Stones, Van Morrisona, Otise Reddinga a samo­zřej­mě Lou Reeda, od jehož Perfect Day je odvo­zen název fil­mu.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový