7/10. Challenge číslo 16-/Round 3-Devadesátky- Divoká Karta- EvilPhoENiX. Doplňuji rest do 3. kola Devadesátek a padla volba na režisérský debut Roberta De Nira – Příběh z Bronxu, protože mafiánské téma mám prostě rád a tohle jsem měl už dlouho v hledáčku. Musím říct, že jde o solidní film, rozhodně ne promarněný čas, ale menšímu zklamání se stejně nevyhnu. Na klasiky jako Carlitova cesta, Casino, Scarface nebo Mafiáni to bohužel zdaleka nemá, chybí tomu ten syrový tah na bránu a pořádná dávka Gangster Shit ! Film je mnohem víc sociálním dramatem než mafiánskou freskou. Sledujeme mladého kluka, jak vyrůstá v prostředí, kde Mafie není jen organizace, ale životní styl, co se plíživě vkrádá do každodenní reality. Robert De Niro si tu sice poprvé zkusil režii, ale jeho postava řidiče autobusu mě trochu rozhodila, zvykl jsem si na něj jako na drsňáka v čele podsvětí, takže vidět ho „jen“ jako obyčejného tátu, který se snaží udržet syna mimo vliv mafiánů, bylo dost neobvyklé. Na druhou stranu herecky samozřejmě nezklame. Atmosféra Bronxu šedesátých let je fajn, muzika skvěle podbarvuje dobovou náladu a přestože je tempo pomalejší, film nenudí. Jenže… čekal jsem víc. Chybí tomu větší dramatičnost, zvraty, ikonické scény, napětí. Žádná pořádná přestřelka, policie je prakticky mimo hru a celé je to víc komorní, než bych si přál. Má to něco do sebe, takovou melancholickou náladu a určitou vnitřní sílu, ale kdybych šel po tom, co mě ke gangsterkám táhne nejvíc, tady toho bylo méně, než kdekoliv jinde.
Příběh z Bronxu
Načítám počet zobrazení...
Odebírat
Přihlášení
0 Komentáře
Nejstarší
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji? Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!
◄ Šťastné shledání | Mina ni sači are ►
Nejnovější komentáře