Avengers: Age of Ultron | The Avengers: Age of Ultron [65%]

Navázat na jeden z nej­vý­dě­leč­něj­ších sním­ků fil­mo­vé his­to­rie roz­hod­ně není sran­da. Vědomi jsou si toho i tvůr­ci u Marvelu, kte­rý v posled­ních letech vál­cu­je svě­to­vá kina svý­mi komik­so­vý­mi adap­ta­ce­mi. Když ozná­mi­li před pár lety, že pro rok 2012 chys­ta­jí super­hr­din­skou týmov­ku, kde kdo před­po­ví­dal krach, avšak u Marvelu při­šli s dnes tře­tím nej­vý­dě­leč­něj­ším fil­mem his­to­rie, kte­rý zbou­ral poklad­ny kin a jen pod­trh­nul domi­nan­ci Marvelu na poli bloc­kbus­te­rů. Nyní, o tři roky poz­dě­ji a dal­ší fází komik­so­vých fil­mů poz­dě­ji se komik­so­ví adap­tá­to­ři pouš­tí do stej­ných vod zno­vu, ten­to­krát už o něco jis­těj­ší v kram­fle­cích, v pokra­čo­vá­ní prá­vě ono­ho feno­me­nál­ní­ho úspě­chu. Jak tedy dru­hé týmo­vé dob­ro­druž­ství fil­mo­vě komik­so­vých hrdi­nů, kte­ré takhle z počát­ku fil­mo­vé­ho léta má být jed­ním z nej­zá­ři­věj­ších letoš­ních bloc­kbus­te­rů, dopadlo?

Tony (Robert Downey Jr.) a zby­tek Avengerů jsou stá­le pozna­me­ná­ni tím, co se před pár lety udá­lo v New Yorku. A prá­vě díky tomu se sna­ží zni­čit celou prak­ci orga­ni­za­ce HYDRA, kte­rou vede Baron von Strucker (Thomas Kretschmann), kte­rá vyu­ží­vá Lokiho žezlo k vylep­šo­vá­ní svých vlast­ních vojá­ků. Jak totiž Tony s Brucem (Mark Ruffalo) zjiš­ťu­jí, žezlo obsa­hu­je jeden z Infinity Gems, kame­nů kte­ré skrý­va­jí neko­neč­nou sílu a jež se v posled­ních letech obje­vu­jí napříč celým vesmí­rem, napo­sle­dy při nedáv­né elfské inva­zi země. Místo toho, aby Tony však moc toho­to kame­ne uzamknul na bez­peč­né mís­to, roz­hod­ne se jej vyu­žít k tvor­bě umě­lé inte­li­gen­ce, kte­ré pove­de nedáv­no vytvo­ře­nou oce­lo­vou legii robo­tů s úko­lem chrá­nit zemi před úto­ky jak z ven­čí, tak od samot­ných oby­va­tel. Tento tah však nevy­chá­zí a Tonymu s Brucem se neda­ří pro­lo­mit záha­du umě­lé inte­li­gen­ce, kte­rou skrý­vá prá­vě žezlo. Třetí den jejich sna­že­ní, však mimo jejich pozor­nost je imple­men­ta­ce této inte­li­gen­ce úspěš­ně dokon­če­na a vzni­ká tak Ultron (James Spader), ochrán­ce země. Ten se však mís­to nasto­le­ní míru roz­hod­ne jed­nat poměr­ně radi­kál­ně a pojí­má jako svůj plán zni­če­ní všech pro­ble­ma­tic­kých ele­men­tů na pla­ne­tě Zemi, pře­de­vším samot­ných Avengers... 

Bude to znít mož­ná zle, ale váž­ně jsem chtěl dru­hé týmov­ce z pro­duk­ce Marvelu fan­dit. Ačkoliv totiž u mě pře­hna­ně pozi­tiv­ní nad­še­ní z prv­ní­ho dílu poměr­ně razant­ně opadlo při dru­hé pro­jek­ci (viz recen­ze), slo­va tvůr­ce Josse Whedona o komor­něj­ším a tra­dič­ně tem­něj­ším dru­hém díle ve mně vyvo­lá­va­ly doce­la vel­ké oče­ká­vá­ní, ačko­liv se toto oče­ká­vá­ní nepo­da­ři­lo trai­le­ro­vé kam­pa­ni zkul­ti­vo­vat. Zkrátka Marvelu se poda­ři­lo před­sta­vit parád­ní par­tu hrdi­nů, kte­ří fun­gu­jí jak v sólov­kách tak v násled­né týmov­ce a já jsem se přes veš­ke­ré roz­pa­ky nemohl dočkat jejich dal­ší­ho nařa­cha­né­ho dob­ro­druž­ství. Zvláště, když měli čelit jed­no­mu z nej­pa­rád­něj­ších komik­so­vých zápo­rá­ků co má mar­vel k dis­po­zi­ci, zabi­já­ko­vi Ultronovi (pro­to­že Thanos šel až na dru­hou kolej a dosta­ne svůj pro­stor až ve dvojdíl­ném tře­tím týmo­vém dob­ro­druž­ství s názvem Infinity War). Jenže pak při­šla samot­ná pro­jek­ce v přítmí kinosá­lu a doce­la nepří­jem­né vystříz­li­vě­ní. 

Nechápejte mě špat­ně, Avengers 2 mají nesku­teč­ný počet super momen­tů, kte­rý­mi před­čí i své­ho před­chůd­ce a mnoh­dy i všech­ny ostat­ní mar­ve­lov­ky, jen­že to vše nesku­teč­ně pozi­tiv­ní a kva­lit­ní se dá shr­nout do sla­bé čtvrt­ho­din­ky, zatím­co celý film vám v kinech zabe­re téměř dvě a půl hodi­ny. Oproti prv­ní­mu dílu, kde se sku­pin­ka více­mé­ně otr­ká­va­la a pro­zkou­má­va­la důvo­dy toho, proč vlast­ně táh­nout za jeden pro­vaz, tady se ono táh­nu­tí za jeden pro­vaz vyu­ží­vá pře­de­vším jako onen důvod, proč po psy­cho­lo­gic­ké deci­ma­ci opět pozved­nout své zbra­ně a vydat se brá­nit zemi před nebez­pe­čen­stvím. To vše za para­lel­ní­ho řeše­ní vlast­ní role ve spo­leč­nos­ti, osob­ních dile­mat a výraz­né­ho nazna­čo­vá­ní toho, kam se celá fil­mo­vá série od Marvelu bude ubí­rat v dal­ších fil­mech. A to vše za dopro­vo­du kla­sic­kých suchých hlá­šek, vtip­ko­vá­ní, osu­do­vých pro­mluv, nazna­čo­vá­ní smr­ti jed­no­ho ze zaklá­da­jí­cích Avengerů (ke kte­ré nako­nec nedo­jde, ačko­liv se vás tvůr­ci sna­ží pře­svěd­čit co deset minut o opa­ku) a pře­mí­tá­ní minu­los­ti, sou­čas­nos­ti a budouc­nos­ti ve vzta­hu k vlast­ní iden­ti­tě jak ve spo­leč­nos­tí super­hr­di­nů, tak mimo ni. Pokud vám tahle tro­chu nesou­ro­dá směs moti­vů a fil­mo­vých prv­ků při­jde jako láka­vá for­ma pro­ži­tí dvou a půl hodi­ny v přítmí kina, tak smě­le dál a nenech­te se odra­zo­vat od návštěvy. Pokud však čeká­te po skvě­lém Iron Manovi 3, výbor­ném Návratu prv­ní­ho Avengera a zábav­ných a při­tom doce­la odliš­ných Strážcích gala­xie dal­ší feno­me­nál­ní zářez ata­ku­jí­cí kva­li­ta­tiv­ní hra­ni­ce fil­mo­vé­ho uni­ver­za Marvelu, bude­te zkla­má­ni. 

Whedon a spol totiž při­ná­še­jí do kin od dneš­ní­ho dne doce­la běž­nou podí­va­nou, kte­rá pod slup­kou veš­ke­ré té osu­do­vos­ti, osob­ní zod­po­věd­nos­ti, leh­ké­ho vtip­ko­vá­ní, doce­la nepře­hled­né akce a osob­ních pro­blé­mů nena­bí­zí nic víc, než jen doce­la oby­čej­nou eta­pu v živo­tě super­hr­di­nů. Ultron coby hlav­ní zápo­rák je ve své pod­sta­tě zre­du­ko­ván úpl­ně na mini­mum, kde je v pod­sta­tě jen robo­tic­kým cen­t­rem než plno­hod­not­ným démo­nic­kým zápo­rá­kem (ač se Whedon sna­ží tvr­dit opak, viz scé­na v kos­te­le, či pro­mlu­vy toho­to zápo­rác­ké­ho mega­lo­ma­ni­aka), čemuž jen odpo­ví­dá jeho odsta­ve­ní ze scé­ny. Navíc těch něko­lik prázd­ných pro­mluv ze závě­ru díky výcho­zí situ­a­cí, kte­rou Avengers: Age of Ultron nasta­vu­jí pro dal­ší fázi fil­mo­vé­ho uni­ver­za, půso­bí nesku­teč­ně nemíst­ně.   

Nejzásadnější pro­blém, kte­rým ovšem týmo­vá dvoj­ka trpí, je nuda. A to doce­la obrov­ská. Dvě a půl hodi­ny se s vámi doce­la povle­čou a pří­běh odsý­pat zrov­na nebu­de. Přírůstky do týmo­vé­ho kád­ru moc pro­sto­ru nedo­sta­nou (což napří­klad v pří­pa­dě Scarlet Witch je doce­la ško­da), všu­de všech­no bou­chá, všich­ni se se vše­ma mlá­tí a pře­de­vším všich­ni pobí­je­jí robo­tic­ké poslu­ho­va­če hlav­ní­ho ple­cho­vé­ho démo­na, avšak jaké­ko­liv jádro absen­tu­je. Je doce­la těž­ké najít něco, co vás dlou­hý­mi a nepří­liš nápa­di­tý­mi akč­ní­mi sek­ven­ce­mi bude udr­žo­vat při plné pozor­nos­ti (ano, je zde base­ball se ští­tem, odho­ze­ní motor­ky do zástu­pu nacis­tů a podob­né lahůd­ky, to ovšem celé akč­ní sek­ven­ce ani zda­le­ka neza­chrá­ní).

Druzí Avengers jsou tak v koneč­ném pohle­du doce­la zkla­má­ním. Snímek, kte­rý měl potvr­dit vévo­ze­ní Marvelu na trů­nu adap­tá­to­ra komik­sů do fil­mu (a v koneč­ném důsled­ku měl slou­žit jako hlav­ní film pro porov­ná­vá­ní s blíz­ký­mi týmov­ka­mi od DC, kte­ré se zane­dlou­ho pože­nou do kin) je mini­mál­ně po kva­li­ta­tiv­ní strán­ce kro­kem zpět. Ono uvě­ři­tel­né a pro­pra­co­va­né uni­ver­zum Marvelu jako by bylo tou­to kapi­to­lou zre­du­ko­vá­no do sty­lis­tic­kých výcho­di­sek komik­so­vé­ho fil­mu pět až deset let nazpět. Postavy pře­stá­va­jí fun­go­vat tak bez­chyb­ně, pří­bě­ho­vě se revo­lu­ce také neko­ná a spí­še než jako dal­ší mil­ník pěti­let­ky se jed­ná spí­še o dal­ší řado­vý zářez, kte­rý nejen, že nevy­ční­vá pří­liš z řady, dokon­ce ani nedo­sa­hu­je kva­lit těch nej­lep­ších mar­ve­lo­vek. Pro fanouš­ky to kaž­do­pád­ně bude ve všech ohle­dech povin­nost, nicmé­ně pokud nemá­te vře­lý vztah k této fil­mo­vé znač­ce, návště­vu kina si může­te s ledo­vým kli­dem odpus­tit. Tentokráte o nic moc zásad­ní­ho roz­hod­ně nepři­jde­te.   

  

http://www.csfd.cz/film/317410-avengers-age-of-ultron/

http://www.imdb.com/title/tt2395427/