Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Protože proto! Skončila jsem vždycky u podobné odpovědi, prostě ne ne ne – pro mě neskousnutelné téma. Ale Milan Kučera mě dostal otázkou, kterou trefil hřebíček na hlavičku. Zkuste se někdy na podobnou otázku zeptat věřícího křesťana.
Nejspíš se dočkáte rozpačitého vysvětlování nebo horlivé přednášky o Ďáblovi. Vlastně nikdo neví, jak to všechno je, o to je toto téma zajímavější. Autor se nad tématem dobra a zla efektivně a zdařile zamyslel od samého středu, řekla bych, od Jednoty.
Obkroužil témata života a všech možných vír a duchovních směrů a skončil hezky logicky u samého středu, v Jednotě.
Protože Jednotou všechno začíná
Ta je tou rovnováhou, kterou potřebujeme k tomu, abychom mohli ze středu vystoupit do dobra, i do zla. A kam šlápneme, tam se něco stane – jak nahoře, tak dole. Pravda, nad tímto závěrem, že i dobro bývá po zásluze potrestáno, se ještě musím ve vícero večerech zamyslet, ale i zlo bývá na druhé straně někdy odměněno dobrem. Celý život se pohybujeme v této nerovnováze a cílem je prožít zkušenosti z obou břehů a nacházet rovnováhu. A nebát se vystoupit tu tam, tu zase jinam.
Svět bez zla asi nikdy nebude. Škoda…
Ale pro nás je to báječná výzva, protože díky tomu je svět barevný? Díky tomu je žitelný!
Nebojte se žít!
„Stejně tak je to i v životě. V životě bychom měli mít nějaké cíle, ideály, nápady, myšlenky, a ty se nebát uskutečňovat. Je pak úplně jedno, jestli se nám to podaří nebo ne, nejdůležitější je to, že jsme se odvážili, že jsme to zkusili.“
I Bible nabízí citát pojednávající o tomtéž: „Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký! Kéž bys byl studený, anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech.“ Zjevení Janovo, 3,15.
Tak tohle je asi nejdůležitější citace z knihy, která mi ulpěla v hlavě natolik, že jsem si ji i do deníčku vypsala. Nejdůležitější je, zkusit to! A autor říká, že z tohoto pohledu je na tom opravdový zločinec před Bohem lépe než pokrytecký věřící. Vzpomínám na knihu Chatrč, která mi kdysi notně hnula srdcem a pomalu přivodila pořádné deprese, ale jen si zkuste představit, jaké to je odpustit pořádnou dávku a nálož zla. Přijmout zlo. Smířit se s tím, že je skutečně druhou stranou mince našeho světa a bohužel bez ní nelze žít….
Že i křesťanský milostivý Bůh musí mít na druhé straně Ďábla, že i církevní „dobro“ je vykoupeno skandály, inkvizicí, mrtvými a umučenými. Že co je přehnaně dobré, má někde na druhé straně to zlo.
Tisícero vlastních myšlenek
A víte? Tarotová karta Ďábel je nejen o té odvrácené stránce, ale také o tom, že právě ďábel se někdy převléká za nejpozitivnější věci na světě. Možná i svět musí neustále procházet válkami, extrémními společenskými vzorci,… snad aby jinde mohlo být lépe? A tak si můžete nad touto knihou vzpomínat na různé knihy, srdceryvné příběhy, na to, v co sami věříte, na vlastní recepty na štěstí a vyrovnanost a porovnávat.
Kniha je výborným základem pro vlastní duchovní zkoumání, nebo naopak – scelením všeho, co jste si kdekoliv o čemkoliv přečetli.
Základní manuál pro smíření se se životem? Možná. Protože jestli mám popsat jediný pocit a stopu, kterou ve mne kniha zanechala, tak to je: Chuť žít.
Byť to na začátku a po první kapitole rozhodně tak nevypadalo.
Milan Kučera, nakladatelství Petrklíč, www.petrklic.info
(4,91 z 5)