//
//
Onemanshow Cliva Owena, zabijáka s mrkví, představuje parodii nejhrubšího zrna. Tenhle film se musí brát ještě o něco méně vážně, než ekologické projevy Václava Klause na půdě OSN. Stane se z toho nakonec hit, nebo jen další propadák?
Máme tu superhrdinu (ovšem nebývale přirozeně zahraného), superpadoucha (vážně tenhle obličej nosí Paul Giamatti už čtyřicet let?) a chaboučký děj, který si režisér a scénárista v jedné osobě Michael Davis očividně vycucal s prstu. Přesto je tu fórů jako prohřešků proti bezpečnosti práce v ukrajinských dolech.
Poměrně povedená parodie, řeknete si po skončení bláznivé střílečky plné šťavnatých mrkví a potoků hollywoodské krve. Body filmu jistě zvedá svou participací i stále půvabná Monica Bellucci v roli italské štětule Donny Quintano s autentickým přízvukem. Jsou okamžiky, kdy si opravdu říkáte, že tohle vám v kině dlouho chybělo. Ovšem pak zase přijdou chvíle, kdy se růžovolící rozhlížíte po lidech v sále, zda-li vám vaše předchozí pochvalné formulky nevycházely z úst snad příliš nahlas. Když se to nakonec vezme kolem a kolem, převažují přecejen ty kladné pocity.
Jak už jsem naznačil, tak děj svou originalitou bude mít problémy trhnout i pokročilou řadu té nejkýčovitější bolivijské telenovely. Strážce utlačovaných Smith (ani s vymýšlením důstojného jména pro hlavního hrdinu si nikdo hlavu nelámal) si takhle jednoho večera sedí pod lampou na lavičce a chřoupe si požitkářsky mrkvičku. Náhle kolem procupitá těhotná děva, která si to hlava nehlava štráduje za nejbližší roh. V tom se skřípěním kol opodál zastaví černé auto z něhož vystoupí chlápek, který na přítele oné hendikepované sportovkyně rozhodně nevypadá. Drží totiž v ruce nůž a chystá se provést nastávající mamince neškolený „císařský řez“. Smith ještě chvíli zaraženě sedí stranou dění, když v tom jde mrkev stranou a zpod hrdinova kabátu už putuje na plátno nablýskaná pistole.
Z „nepatrného“ incidentu se vyklube pořádně zamotaná akční střílečka plná sprinterských vložek, bláznivých autohoniček a nekomplikovaného, nespoutaného humoru. Smith má překvapivě kvalitního protihráče, který je sice psychopatem, ale zdá se, že z lovu lidí má i maturitu. Za vlasy přitažených scén je více než dost a ačkoli Davis párkrát vaří z vody, tak vás přecejen díky výkonu vyzrálého Owena z kinosálu dostane jen stěží. Tuhle rychlou jízdu chcete dokoukat až do konce a to, že kinem poletují i v listopadu nějaké ty mouchy masařky, si vlastně uvědomíte až po hodině. To už ale do konce příjemně krátké stopáže zbývá jen dvacet šest minut, které navíc leckdy pobaví také, a to se dá přece už dokoukat.
Možná bylo potřeba stojaté vody nepovedených parodií trochu rozvířit, aby někoho trklo, že je možné s takovýmto snímkem být v žánru nadprůměrným.
//
//
„Sejmi je všechny“ je superakční záležitost na jeden večer, která obsahuje vše, co už tu bylo, ale svým způsobem to dokáže smíchat tak, že máte pocit, že se setkáváte na plátně přecejen s něčím novým. Chce to v kině chytit nějakého bodrého smíška nadoslech, aby dokázal nesmělé publikum trochu rozproudit. Pak se pobavíte jistě i vy.
Průměr:
Select rating
Blbosr
Nic moc
Ujde
Dobrý
Výborný
Ještě nehodnoceno. Buďte první 🙂
Sejmi je všechny
Recenze
Premiéra týdne
Vložil Slávek Anlauf, 22. Listopad 2007 - 1:00
Nejnovější komentáře