Color Me Blood Red (1965)

rp Color Me Blood Red 28196529.jpg

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Nejlepší barva pro malo­vá­ní obra­zů je údaj­ně lid­ská krev. Tedy ale­spoň pod­le Herschella Gordona Lewise.

Malíř Adam Sorg nepro­ží­vá zrov­na nej­plod­něj­ší obdo­bí. On byl vždyc­ky podi­vín, ale nyní je jeho tvůr­čí kri­ze na vrcho­lu. Zvláště když si ho na jeho výsta­vě v gale­rii pana Farnswortha neu­stá­le dobí­rá umě­lec­ký kri­tik Gregorovich. Tomu se nelí­bí bar­vy, kte­ré pou­ží­vá a Adam je z jeho slov doslo­va frustro­va­ný. Až se jed­no­ho dne zra­ní jeho pří­tel­ky­ně a krví pocá­ká plát­no. V tu chví­li si Adam uvě­do­mí, že prá­vě živo­ta­dár­ná teku­ti­na je ta pra­vá barva, kte­rou potře­bu­je pro svá excen­t­ric­ká díla. V tvůr­čím opo­je­ní svou pří­tel­ky­ni Gigi zabi­je a stvo­ří své mis­trov­ské dílo. Zanedlouho obraz při­ne­se do gale­rie a dočká se jen samé chvá­ly a to i od kri­ti­ka. V tu chví­li je mu jas­né, že není ces­ty zpět. Pokud chce i nadá­le malo­vat nové skvos­ty, musí si obsta­rat dal­ší těla.

Režie: Herschell Gordon Lewis

Rok výro­by: 1965

Délka: 79 min

Země: USA

Alternativní název: Color Me Red

Hrají:

Gordon Oas-Heim...(Adam Sorg)

Candi Conder...(April Carter)

Jerome Eden...(Rolf)

Scott H. Hall...(Farnsworth)

Elyn Warner...(Gigi)

William Harris...(Gregorovich)

...a dal­ší

Herschell Gordon Lewis je mno­hý­mi nazý­ván „kmo­trem gore a prů­kop­ní­ka splat­ter fil­mů“ a to zce­la opráv­ně­ně. Tento reži­sér si během své kari­é­ry při­psal řadu kon­tro­verz­ních kous­ků, z nichž někte­ré se dodnes těší vel­ké popu­la­ri­tě. Měl jsem tu čest zatím od něj vidět tře­ba Two Thousand Maniacs! (1964) nebo The Wizard of Gore (1970) a zvláš­tě ten prv­ní jme­no­va­ný se mi líbil doce­la hod­ně. Dokonce více než ten­to film, kte­rý tak tro­chu pova­žu­ji v jeho tvor­bě zase o krok zpát­ky. Ale tak to je otáz­ka vku­su a úhlu pohle­du.

Inspirací pro Color Me Blood Red se stal Cormanův film A Bucket of Blood (Vědro krve) 1959 a rov­něž stál 50 000 ame­ric­kých dola­rů. Ten se mi po pří­bě­ho­vé strán­ce líbil o něco více, tady ale zase bylo o něco více nási­lí. Je vidět že někte­ří uměl­ci potře­bu­jí pro svou múzu alko­hol nebo dro­gy, jiní zase nási­lí a mrt­vá lid­ská těla. Navíc zde se nejed­na­lo o čer­nou kome­dii. Na humor tu jak­si nezby­lo mís­to. Feministky by však moh­ly mít tro­chu pro­blém, že obě­ti se pře­váž­ně sklá­da­ly z žen. No ale zas tolik jich neby­lo.

Já byl tře­ba dost zkla­ma­ný, že když už se to koneč­ně zača­lo roz­jíž­dět a atmo­sfé­ra zača­la houst­nout, při­šel konec. První polo­vi­na fil­mu totiž zrov­na dva­krát záživ­ná neby­la, nejste-li milov­ník excen­t­ric­kých obra­zů. Pak v rych­lém sle­tu pro­běh­ne pár vražd a finál­ní odha­le­ní malí­řo­va tajem­ství. Což tro­chu zamr­zí, klid­ně si ješ­tě mohl pohrát s kama­rá­dy pohled­né April. Na to ale už asi nezby­li pení­ze.

Color Me Blood Red tak řadím do kate­go­rie podiv­ných prů­měr­ných kous­ků, kte­ré moh­li ze své­ho pří­bě­hu vytě­žit roz­hod­ně více. Opatřením toho­to fil­mu, ale nebu­de lito­vat. Netrvá to dlou­ho, dru­há polo­vi­na není špat­ná, dočká­me se i něja­ké­ho toho gore.

Hodnocení:

50%