Tom Cruise se vrací na oblohu ve filmu Top Gun: Maverick, dokonalé pokračování, které přináší vše, co si lze od pokračování hitu z roku 1986 přát... a ještě něco navíc. Nečekaně dojemný děj filmu se zabývá tématem odpoutání se od minulých pout, zatímco dynamické scény vzdušných soubojů jsou napínavé i pro nefanoušky.
Třicet šest let po událostech původního filmu se Cruisův námořní zkušební pilot Pete „Maverick“ Mitchell záměrně vyhýbá povýšení, aby mohl nadále létat na stále dokonalejších letadlech pro námořnictvo. Ale jak se Top Gun: Maverick začíná, zadní admirál (Ed Harris) zastavil jeho experimentální (a nákladné) snahy o dosažení rychlosti Mach 10.
Poté, co Mitchell riskuje vše, aby dosáhl svých cílů, je námořnictvo připraveno vyznamenaného veterána o všechno připravit... ale dobré slovo od starého rivala a nyní admirála „Icemana“ Kazanského (Val Kilmer) mu dá poslední šanci: tentokrát vycvičí skupinu špičkových rekrutů na nebezpečnou a potenciálně smrtelnou misi „run-and-gun“ s dvoutýdenním termínem tikání bomby.
Tato mise, která je v podstatě zákopem Hvězdy smrti z Hvězdných válek, zabírá naprostou většinu filmu Top Gun: Maverick a je to všechno dechberoucí záležitost. Cruisův Maverick trénuje své rekruty, jak se řítit úzkým kaňonem dostatečně nízko na to, aby se vyhnuli detekci protiletadlovými raketomety, zasáhnout cíl několika raketami s třímetrovou přesností a vyšplhat se po kolmém útesu, aby se dostali ven dřív, než se nepřítel stihne vyškrábat.
Zatímco ve většině filmů může tato mise zabírat jedinou kulisu, Top Gun: Maverick stráví většinu času její přípravou v tak živých detailech, že víme, co se děje na každém kroku. Chvíli trvá, než se seznámíte s každou zatáčkou, kterou musí letadla udělat, a s umístěním každého raketometu, kterému se musí vyhnout, ale pečlivá příprava se skutečně vyplatí během napínavého vyvrcholení.
Je zde také řada lidských příběhů:
Mezi působivými vedlejšími herci si Glen Powell krade své scény jako „kat“ Seresin, Top Gun: Maverickova verze Icemana z předchozího filmu, s přirozeným charismatem a samolibým sebevědomím. A v nezapomenutelném cameu v jedné scéně se vrací Val Kilmer jako Iceman v sekvenci, která dojemně zahrnuje hercův skutečný zdravotní stav.
Podobně jako v předchozím filmu je i zde hudba vrcholem. Skladatel Harold Faltermeyer, který je zodpovědný za kultovní znělku Top Gunu, se v pokračování vrací a k němu se přidávají i Lady Gaga a Hans Zimmer; během úvodních titulků navíc navodí atmosféru skladba Kennyho Logginse Danger Zone.
V Top Gunu všechno klape: Maverick, ale film skutečně stoupá, když se vznese do oblak. Neuvěřitelná letecká kamera je podívanou sama o sobě a vytváří takové nenahraditelné, respekt vzbuzující reálné efekty, které v současných hollywoodských blockbusterech tolik chybí.
Zajímavé je, že „nepřátelský“ národ, kde Top Gun: Zatímco výcvikové sekvence se odehrávají v nevadské poušti, vrcholná zteč se odehrává v zimním podnebí. Zdá se, že to naznačuje Rusko; nedávné události by daly Top Gunu:
Když konečně dojde k vyvrcholení - a zaplní se plátna IMAXu, kde dojde k přechodu od širokoúhlého poměru stran používaného pro zbytek filmu - Top Gun: Maverick se stává skutečně něčím výjimečným. Původní film byl kultovním kouskem kinematografie 80. let, ale tenhle funguje na jiné úrovni: na úrovni precizně komponovaného akčního filmu v té nejvelkolepější hollywoodské tradici. Sláva scénáristům Ehrenovi Krugerovi, Ericu Warrenovi Singerovi a Christopheru McQuarriemu a režisérovi Josephu Kosinskému, že se jim to podařilo.
Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový
Nejnovější komentáře