(zatím nehodnoceno)
Loading...Detektivní případ, který musí řešit kapitán Hakl, začíná pěkným vyloupením trezoru. Zdá se, že stačí zapátrat v policejní kartotéce, a lupič bude rychle dopaden. U židovského kasaře Kirsche najde policie část lupu a všechno hraje proti němu. Jenže případ vyšetřuje kapitán Hakl, a to je kriminalista ze staré školy. Všechno chce mít podložené a ověřené. Právě když zjistí, že zatčený Kirsch má alibi, zasáhne do vyšetřování Státní bezpečnost a vyšetřování přebírá německý major Zenke. Hakl má svou profesionální hrdost a nechce se řešení případu vzdát. Domlouvá se svým s nadřízeným Pánkem a začíná pracovat na vlastní pěst. A to se mu stane osudným.
Film Ve stínu nemá jen jednu dějovou linku, která sleduje řešení krádeže a navazujících zločinů. Další sleduje osobní drama vyšetřujícího kapitána Hakla a postupně se dozvídáme i životní příběh majora Zenkeho. Osudy obou postav zcela zásadně ovlivní dusná atmosféra 50. let těsně před měnovou reformou. Příběh kapitána Hakla a jeho konkurenta není jen o metodách kriminalistiky, ale spíš o tom, jak politická situace může zasáhnout do osudu jednotlivců i celých rodin.
Film zobrazuje léta minulá a snaží se v maximální míře zprostředkovat divákům ucelený obraz o době 50.let. Napomáhá tomu velice pečlivě vybrané lokality natáčení, kostýmy i drobné reálie, které vytvářejí velice autentickou atmosféru, včetně tramvají na Václavském náměstí v Praze. Tajemnost a ponurost pomáhá také to, že film je noir. To, že film působí jako kompaktní a celistvý celek, zvyšuje jeho celkovou hodnotu.
Scénář filmu, který napsal Marek Epstein a David Ondříček, se rodil poměrně dlouho. Zfilmovaná byla až sedmnáctá verze a docela to chápu. Autoři chtěli totiž propojit detektivní příběh s osobním příběhem kapitána a současně ukázat depresivní a kruté prostředí 50. let, kdy STB měla značný vliv. Možná, že se někomu bude zdát zapojení práce STB do vyšetřování běžného vloupání nepravděpodobné a účelové. Ale já se domnívám, že scénář odráží to, co je o práci STB v období 50. let už dnes známé. Scénář dal dostatečný prostor pro zachycení práce vyšetřovatelů a současně se však podařilo vtáhnout diváka do rodinného zázemí kapitána Hakla. Styl vyšetřování a zaujetí pro práci je pro Hakla charakteristický a pro příběh velice důležitý. Svým způsobem je Hakl workoholik, který chce svou práci dělat dobře. Je také uznávaný mezi spolupracovníky. Na druhou stranu je až příliš důvěřivý, nestará se moc o politiku a strach manželky z možné měnové reformy nesdílí. Takových lidí bylo v 50. letech určitě mnoho a podíváme –li se do současnosti, pak i dnes je mnoho těch, kteří si nechají od politiků implantovat jejich názory. Postavu kapitána Hakla považuju za dobře propracovanou tedy nejen z hlediska jeho profese, ale také jako věrohodnou postavu otce a manžela. Svou rodinu Hakl podvědomě chrání před nepříjemnými informacemi. Doma je to rozumný otec, který svého syna povzbuzuje a vychovává k určitým mravním hodnotám. To, co říká Hakl svému synovi jako pohádkový příběh, dostává v reálném životním příběhu Hakla reálnou dimenzi. Jako z pohádky vypadá uspávací rituál s malým Galem. O to víc zapůsobí střetnutí Hakla s tvrdou realitou politického systému. Scénář má výborné momenty, ale závěr filmu už mi moc jasný nebyl. Přestože se v průběhu filmu střídají scény z vyšetřování a v rodině, tak v závěru se pozornost zaměřila jen na osud Hakla a Zenkeho. Proto vypadá scéna s obrazem jako samoúčelné a stejně tak působí vykalkulovaně scéna Gala s dětmi. Možná to byl cílený tah, který ocení sentimentální diváci. Osobně bych nechala celou závěrečnou scénu s dětmi přepsat a natočit znovu a jinak.
Role kapitána Hakla herci Ivanu Trojanovi sedne. Bez velkých emocí a přesto citlivě dodává své postavě věrohodnost. Dialogy se synem Galem v podání Filipa Antonia nebo s manželkou Jitkou v podání herečky Soni Norisové vnášejí do temné atmosféry filmového příběhu prvky humoru a optimismu. Tady se podařilo autorům scénáře výborné dialogy a Ivan Trojan je dokázal rozehrát a dát jim lidskost. Kvalitní spoluhráčkou je v roli manželky Soňa Norisová a snaží se i Filip Antonio, u kterého je občas patrný větší zájem o kameru, než o samotný text. Na malého herce naložili autoři filmu příliš mnoho textů.
Ačkoliv se hlavní dějová linka týká kapitána Hakla, diváckou pozornost zaujme major Zenke v podání německého herce Sebastiana Kocha. Postava vstupuje do filmu jako nepříjemný a studený vyšetřovatel, jehož němčina působí cize a úsečně. Sebastian Koch dodal své roli dostatečný odstup, tajemství a vnitřní napětí. Dokázal ve svých scénách na sebe soustředit pozornost a výrazně tak pomohl vyznění celého filmu.
Kvalitní práci architekta Jana Vlasáka jsem už pochválila. Kostýmy navrhla Jarmila Konečná a asi to nebyl moc těžký úkol. Ve filmu vystupují většinou muži v dlouhých kabátech. Jednak se to nosilo a jednak to může být chápáno jako taková dobový stejnokroj. Na velmi dobré kvalitě filmu se podílel ještě polský kameraman Adam Sikora, který si některé záběry vychutnal jako dobové obrazy.
Hodnocení: 67 %
Nejnovější komentáře