Neúspěšný spisovatel Fausto opouští Milán po rozchodu se svou přítelkyní a odjíždí do malé horské vesničky Fontana Fredda. Na jednu lyžařskou sezónu začne pracovat jako kuchař. Při své práci poznává několik lidí, kteří mají podobný osud. Např. rolbaře Santorse, servírku Silvii, vedoucí restaurace Babette. Všichni tito lidé si s sebou nesou nějaký osud. Společně se setkávají, pracují, tříbí si v hlavě myšlenky. Nelehký osud všech zúčastněných se promítá do každodenní rutiny. Hospoda se ale po zimní sezóně zavře a každý z nich bude muset přemýšlet, jak to vlastně bude dál. Vrátí se Fausto do stejných kolejích? Jak se změní jeho vztah k životu díky prožitým dnům v krásné italské vesničce? Tak to už se nechte překvapit a pusťte se do báječného čtení.
Kniha byla skvělá. Čtení jsem si užila od začátku, až do konce. Čeká vás krásný příběh, neobyčejně psaný, ale o obyčejných věcech, které každý den prožíváme a často si to ani neuvědomujeme. To jakým způsobem autor popisoval jednotlivé postavy i scenérie ve mně vyvolávaly pocity, že opravdu cítím chlad na horách, či vůni čerstvě uvařené kávy. Autor se zaměřil na pocity, které čtenář prožívá, ale ne na příliš obsáhlý děj, což se mně na první pohled opravdu líbilo. Po přečtení knihy mám pocit, jako bych byla jedna z nich a prožívala příběh společně s nimi. Neskutečně krásná a povedená kniha. Neváhejte a pojďte si přečíst tuto knihu se mnou.
Ukázka z knihy:
Nevím, jestli chci další zimu dělat servírku lyžařům, řekla ona.
To není to, o čem jsi mi vyprávěl.
Ale něco to je, řekl on.
Kdybych chtěla dělat něco, můžu zase začít čepovat pivo v místní hospodě.
Ale není to Fontana Fredda.
Hele, mě k Fontaně Freddě nic neváže.
A ke mně?
Silvia neodpověděla. Jediný měsíc v nížině a její hlas už přicházel z veliké dálky. Fausto si už dříve všiml, dokonce i sám u sebe, že člověk na hory pohlíží jedním způsobem, když v nich žije, a jiným, když je od nich daleko. Zdálky se realita slévala do jediné představy: lesy, domy, pole, potoky, zvířata a lidé se stávali trojúhelníkem se sněhem na vrcholku, horou Fudži na obzoru z Hokusaiových kreseb.
Chci chvíli pobýt se svým tátou, řekla Silvia.
Jasně, to chápu.
Jaké to tam teď je?
Je tu ticho. Víš, co je smutné, když přijde podzim? Neslyšet zvonce.
Několik slov o autorovi:
Italský prozaik Paolo Cognetti (1978) debutoval roku 2004 povídkovou sbírkou Příručka pro úspěšné dívky, po níž následovaly dvě další: Něco malého, co každou chvíli bouchne (2007) a Sofia chodí pořád v černém (2012). Roku 2013 vydal autobiograficky laděný deník Divoký kluk (č.2018), kde vylíčil svůj útěk z města do hor. Světové proslulosti dosáhl románem Osm hor (2016, č.2017) – dílo postupně vyšlo ve čtyřiceti jazycích. 6.července 2017 za něj Paolo Cognetti získal v Římě prestižní literární ocenění Strega a v témže roce také Prix Médicis pro zahraniční román a English Pen Translates Award. Roku 2022 vznikla stejnojmenná filmová adaptace románu. Česky dále vyšel cestovní Nikdy nevystoupat na vrchol (2019).
Autor: Paolo Cognetti
Přeložila: Sára Flemrová
Žánr: Klasika, světoví autoři
Edice: Světová knihovna
Vydáno: 2022, Odeon ve společnosti Euromedia Group,a.s., Praha
Počet stran: 168
Vazba knihy: pevná s papírovým přebalem
ISBN: 978-80-207-2114-3
Knihu můžete koupit zde
